Rád bych dnes uzavřel špatné období, ale jedna lahev rakouské Frankovky na to asi nebude stačit. Před týdnem mi odešel notebook i s degustačními poznámkami a nezálohovanou prací za dva měsíce. Měl jsem ho teprve tři měsíce a myslel jsem si, že obnova hesel, software atd bude hračka, protože jsem to všechno dělal nedávno, ale kombinace notebooku HP a Windows 11 se ukázala jako pekelný trest. Tiskárnu Xerox jsem nenainstaloval ani po třech hodinách a výsledkem celé operace jsou jen mé pochybnosti, zda jsem ještě dost flexibilní, abych obstál v rychle se měnícím světě. Některé věci se naštěstí nemění, například bílé víno, červené víno a nulová sazba spotřební daně na tichá vína.

Blaufrankisch 2020, Umathum  
Po dlouhé době jsem narazil na Frankovku a neodolal. Je to jen jakostka, ale Umathum je špičkový výrobce z Burgenlandu, takže bez obav. Klasická ambaláž korunovaná skleněným uzávěrem, ve skleničce je lehce zakalená (asi nefiltrovaná) světlá rubínovka s fialovým odstínem, klasika. Na nose fialky, lesní aromata a teplé mediteránské koření, dřevo. V chuti je to pěkně vyrovnané a sladěné včetně odbourané jablečné kyseliny, typické červené peckovité ovoce, teple kořenité až dosladka (technicky suché, ale s vyšší koncentrací a kořeněným projevem, co působí nasládle). Dobře pitelné s 12,5% alkoholu. U první lahve jsem si byl skoro jistý barikem, ale poznámky zůstaly ztracené ve starém notebooku, napodruhé jsem si skoro jistý větším sudem (a žádným barikem). Jako Čech jsem zvyklý na vyšší kyseliny a energičtější projev, ale je to krásně kultivované, hladké, příjemné. Myslím, že Umathum dováží bílovický chasník Hugo, ale koupil jsem v Praze u Bertacchiniho za cca 350 Kč.