Prvního května mi skončila topná sezóna, v pondělí jsem vyhlásil léto. Nemám kabriolet, moře jsem letos neviděl, ale koupil jsem v MAKRO Campari. A protože nedávno čtenář Merlot v komentářích chválil (jen houšť, to se neomrzí) vzdělávací (poučovací) dimenzi Skleničkova blogu, tak prozradím i to nejlepší: litrovka Campari stojí v MAKRO 265 kaček. Kdyby to italští barmani věděli, vypraví do Prahy vlak! (Sedmička Campari v listopadu v Toskánsku běžně stávala 13 EURO.) Campari Spritz je to nejlepší pití do horkého léta, recepty jsem měl před rokem tady. V srpnové Umbrii (40 stupňů už v jedenáct) jsem běžně pil tři denně, a nalévá se do velkých 0,6 litrových sklenic. K tomu ovšem patří vědět, že v Umbrii se do sklenice lije půl napůl Prosecco a minerálka a navíc se tam toleruje 0,5 promile alkoholu za volantem. V Itálii je radost žít i řídit!
Prosecco DOC, Martini
Jednoúčelový nákup do Campari Spritzu, ale ochutnal jsem i skleničku solo. Jako nenáročný aperitiv nebo osvěžení k letnímu bazénu dobrý, ale samo o sobě neobstojí. Světloučká citronově žlutá barva, slušné drobné perlení. Nevýrazná chuť, které především chybí kyselina a vlastně skoro všechno, ale zase je pravda, že nic neruší, nevyrušuje, nevyčnívá. Dobře vychlazené je snesitelné až slušné, nevychlazené mě nebavilo.
Při pracovních potulkách po Praze jsem koupil ze zvědavosti láhev toskánského Chardonnay. Vlastně jsem původně chtěl koupit Vermentino di Sardegna 2022 jiného výrobce, ale zalekl jsem se údaje o 14% alkoholu. Usoudil jsem, že Frescobaldi bude svěží (fresco!) a 12,5% alkoholu se to zdálo potvrzovat. Nechci se už vracet k dementním diskuzím o spotřební dani z tichých vín, a to, že s postupujícím věkem vyhledávám vína se stále nižším alkoholem jistě není rozhodující argument, ale kdo chce koupit alkohol a umí počítat, ten si nekoupí víno. Viz výše, litrovka pětadvacetiprocentního likéru (včetně spotřební daně!) za 270 kaček. Alkohol v destilátech je ještě levnější. Kdo se chce opít, koupí si rum s lodičkou. Kdo chce snít o vesmíru a vzpomínat na italské kostely a toskánská městečka na kopcích nebo na skalnaté břehy Rhony, ten si koupí víno.
Albizzia Chardonnay 2022 IGT Toscana, Frescobaldi
Víno v zásadě odpovídá očekávání (včetně ceny, asi 11 EURO). Kdybych to bral jako supermarketový nákup za 11 E, tak úplně v pohodě: lehké průmyslové víno ve střední části spektra. Světlá citronově žlutá barva, pěkná lehká vůně citrusů se s rozmícháním zvýrazní a zaostří. V chuti je výrazná kyselina s citrusy i jablíčky, tenké tělo, svěží projev, slušně dlouhé. Trochu hrubý a reduktivní projev. Není to žádná vymazlená maloprodukce, ale velkoobjemová nerezovka (na webu www.frescobaldi.com jsem víno nenašel), a s tímhle vědomím je to slušné. Včetně zmiňovaných 12,5% alkoholu, za nižší alkohol jsem vždycky ochotný pochválit.
Reklama: jestli už máte zarezervovanou dovolenou v Toskánsku, tak dál nečtěte. Pro ty ostatní tady jsou nové toskánské bedýnky s víny vinařství Panizzi ze San Gimignana. Loňská Vernaccia 2021 byla tak skvělá, že ji letošní ročník ani nemůže překonat, ale i tak to stojí za ochutnání. Podrobnosti jsou tady, přihláška tady.