Pinot, který mě provází celou mojí burgundskou érou. Myslím, že jsem ho poprvé koupil v nějaké vinotéce v roce 2006 a příští rok už jsem se vydal za vinařem do Maranges. O pár let později jsem ho měl v druhých Komunitních Bedýnkách a loni znova, v těch šestatřicátých. To už převzal vedení podniku Markův syn Antoine, absolvent beaunské vinařské školy.  

Opakovaně mě překvapuje, jak snadno dnes mladá generace Francouzů přebírá vládu ve vinařstvích svých otců. Jakoby byli otcové dopředu srozuměni s tím, že oni sice podnik vybudovali a zabezpečili, dovedli ho na jistou (o generaci dřív ještě nemyslitelnou) úroveň, často bez vinařského vzdělání. Teď předali vládu synům s vysvědčením z vinařské školy a přihlížejí malým revolucím. V dubnu jsem psal, že už z první degustace ve vinařství bylo jasné, že se některé technologické postupy od předchozí návštěvy změnily a některá vína kvasí jinak. V létě mě (v jiném podniku) pobavila situace, kdy matka volala synovi (toho času pracovně v Paříži), jestli mi může prodat několik kartonů vína, které bylo už oficiálně vyprodané. Byl jsem zvyklý jednat s otcem, vinařství neslo jeho jméno a otec byl vedle ve sklepě, ale paní telefonovala synovi :-) Když jsem nedávno psal O špatných způsobech, tak důležitý dovětek o dobrých způsobech: tohle jsou věci, kterých si při jednání s vinaři musíte všímat. Nezáleží na tom, kdo je uvedený na webové prezentaci jako šéf a majitel, ale komu matka telefonuje, když potřebuje něco rozhodnout :-) to nevygůglujete.

Hautes-Côtes-de-Beaune 2013, Marc Bouthenet
Omlouvám se za ukecaný úvod, ale ty senzorické popisy jsou trochu na jedno brdo, nemyslíte? Burgundský Pinot, základní (nejlevnější) víno vinařství. Nejlevnější v Burgundsku neznamená mnoho, ve skutečnosti jen tolik, že víno je na ceníku červených uvedené jako první (před ním je ještě Aligoté). Světloučká rubínová barva s bledým okrajem. Ve vůni jemné ovoce, lehce koření, stará koženka, všechno potichu. V chuti hladké, s jemným nástupem kyseliny (až neznatelným, kyselina ožije až při polknutí), střídmě ovocité do peckovin (takové skoro-dozrálé ovoce), znatelné taniny v závěru. Lehce pitelné, ještě příliš mladé, ale už teď pěkné a dlouhé. Vyváženost, jemnost, střídmost. Po čtyřech hodinách v karafě hodně ohlazené a příjemně střídmé. Kdo chce víc ovoce, pro toho je Maranges Villages. Kdo chce velkou jemnost, může mít Premier Cru. Kdo chce příjemné a stylové víno na nenáročné pití, pro toho jsou Vysoké Svahy. Bouthenetové umí základní Pinot i Premier Cru.