Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k Vernaccii. Bráním se opakování, ale když píšu o Vernaccii po desáté, už se opakování nedá vyhnout. Není to velká odrůda a zas tak moc se toho o ní nedá napsat. Namátkou jsem o ní psal tady a tady, pěstuje ji odhadem sedmdesát podniků na dvanácti stech hektarech v okolí toskánského městečka San Gimignano. Některá z těch vín jsou slušná a většinu tvoří spíš obyčejná vína, ale kdo jednou navštívil San Gimignano, ten velmi pravděpodobně propadne kouzlu Vernaccie di San Gimignano.  

V Čechách je to navíc ztížené tím, že na výběr je jen pár vzorků. Jako pan Sklenička jsem v roce 2012 přivezl do Komunitních bedýnek dva vzorky od Simone Santiniho a mnohokrát jsem zvažoval opakování. Letos jsem měl další Vernacciu (Podere Canneta) a s pohledem do ceníku mě osedlala chuť dovoz zopakovat. Problém je v tom, že Vernaccia se většinou vyrábí jako místní víno pro turisty. To znamená, že se vypije mezi červnem a zářím prvního roku po sklizni. S vyjímkou barikovaných experimentů (Santini, Fattoria Il Palagio například) nikdo nedělá Vernacciu pro archivaci. Když budu chtít přivézt Vernaccii v lednu 2017, ročník 2016 ještě nebude nalahvovaný. Bude to muset být ročník 2015, ale bude ještě v dobré formě?

To se dá zjistit jedině tak, že tam pojedu a ochutnám na místě, ale zajet si 1150 kilometrů na degustaci s nejistým výsledkem není moc lákavé. Tak jsem vyrazil pro Santiniho Vernacciu do pražského Wine & Food Marketu, který nedávno začal Santiniho dovážet. Tohle víno jsem popisoval už v červnu. Aspoň si budu moct porovnat, jak se za půl roku vyvinulo (a jestli se nevyvinulo příliš daleko).

Vernaccia di San Gimignano 2015, Tenuta Le Calcinae
Začátek je podobný jako v červnu: pěkná světle žlutá barva, ale tím to končí. Ve vůni ovocné a svěží, ale klidné a bez důrazu. Červnová ovocná bomba se nekoná, naleželá jablíčka a žlutomasé ovoce, lehkost, klídek, ale taky pěkná čistota a slušná harmonie. Díky lehkému projevu je stále patrný minerální závěr. Kompletně odlišný projev ve srovnání s červnem (ovocný důraz je nahrazený vyvážeností a lehhkostí až vzdušností), ale stále hodně dobré hodnocení. V srpnových vedrech by to bylo ideální :-) Určitě jsem už několikrát psal o Vernaccie jako o vínu k letnímu posezení na zahradě, ale díky čistotě projevi může být Santiniho Vernaccia i v zimě pěkná vzpomínka na červencové azzurro nad San Gimi.