Obliba ani hlubší znalost nějakého regionu, odrůdy nebo konkrétního vinaře nás nechrání před omyly. Vína Panizzi jsem ochutnával s obchodní ředitelkou vinařství a následně ještě „doma“ v Mazzantě celé lahve, takže bych si měl být jistý. Když jsem před týdnem přivezl malou bedýnkovou dodávku a otvíral lahve doma, pod šedivou oblohou a v úplně jiné atmosféře, byl jsem napjatý. I letos jsem si doma některé volby vyčítal a divil se, ale s Panizzi ne. Naopak dvě vína se mi doma zdála mnohem lepší než při dvou toskánských degustacích. Prvním z nich je Vernaccia Vigna Santa Margherita 2020 DOCG.  

Santa Margherita je úplně první vinice, kterou Giovanni Panizzi  roku 1979 v SanGi koupil. Má pět hektarů a leží na kopečku vzdáleném asi jeden a půl kilometru od hradeb San Gimignana, takže hodně blízko, skoro ve městě. Problémem je nezpevněná prašná cesta, která Santa Margheritu spojuje s městem. Po prvním projetí jsem chtěl degustaci odřeknout, abych nezrušil auto, ale byla sobota a do pondělí jsem si to rozmyslel. Santa Margherita má pět hektarů a staré keře vysazené před padesáti až šedesáti lety. Nepodsazované, děravé výsadby dávají prý jen asi 2000 lahví z hektaru, ale vinařství je zatím nechce nahrazovat, aby nepřišlo o tak skvělý materiál. Dokonce i nové výsadby na okolních vinicích vinařství vysazuje z klonů starých keřů na Santa Margheritě. (Na horní fotce je degustační domek Panizzi pod vinicí Santa Margherita.)

Technicky je to čistá Vernaccia kvašená napůl v nerezovém tanku a napůl v barikových sudech (druhé a třetí plnění). Ve stejných nádobách se víno školí pět až šest měsíců, potom se obě části spojí. 13,5% alkoholu. Ve skleničce je středně plná žlutá barva. Na nose jemná vůně bíých broskví, citrusů a koření, v chuti křehká krása. Vynikající kyselina, čistota, ovoce, struktura. Citrusy, broskve a ananas, komplexní koření (typické mandle, ale i kmín a další), krásná rovnováha mezi naznačeným oxidativnějším barikem a reduktivním nerezovým tankem. Olejovitá textura a perfektní jemně kořenitý závěr se slanou chutí, která vzdáleně připomíná moře. Rozhodně si zaslouží velkou (co největší!) skleničku, jen vůně je zatím výraznější ve středně velkém tulipánu. Stoprocentně barikovaná Vernaccia Riserva 2016 od Panizzi je efektnější, ale zatím se mi víc líbí Santa Margherita.

Stále přichází dotazy na toskánskou bedýnku od Panizzi, takže ano, pár bedýnek ještě můžu složit. Zároveň připomínám novou předvánoční bedýnku moselských ryzlinků Karl Erbes. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.