Zemětřesení se italsky řekne terremoto. Naučil jsem se to slovo v sobotu ráno, protože dva malé otřesy zasáhly San Gimignano v noci na sobotu. Nic vážného, místní vtipkovali na Facebooku ve stylu „Protřepat, nemíchat!“ Vína ze San Gimignana přijela už v pátek v poledne, takže jsem měl dobrý důvod ke kontrole.     

Vernaccia La Luna e le Torri 2016 DOCG, Podere Canneta
Znovu ročník 2016, který jsem měl v bedýnkách už před rokem. Tehdy byl ve víně hodně nápadný barikový sud, proto jsem vzal i po roce znova 2016. Vinař obvykle lahvuje nový ročník kolem prosince, takže už by měl mít nový, ale po zkušenostech z loňska jsem byl zvědavý, jaká bude 2016. Před rokem to bylo v rovině „krásnej barik jen za tři stovky,“ ale teď by už měl barik ustoupit a mělo by se víc projevit víno samotné.

Vzhled: hodně plná žlutá barva s kovovým či zlatým odstínem. Jasná oxidace (sud) už podle vzhledu. Na nose přezrálé žluté ovoce, v pozadí citrusy a výrazný minerální tón spolu s aromaty, co jdou až do chemických tónů (barvy a laky, petrolej). Na těkavky z čerstvě nalahvovaného bariku je už pozdě a není to úplně jednoduše identifikovatelné a popsatelné, ale mohlo by se to líbit milovníkům divočejšího funky stylu. V chuti je to komplexní vyzrálá suchá Vernaccia s oříšky, vyšší koncentrací, která dodává až nasládlý dojem, a výraznou mineralitou, přejetá barikovým sudem. Sud byl pětistovka s vypalováním a s tím přejetím to nemyslím nijak pejorativně. Barik je jasně poznat, ale primární sudové chutě ož vyvanuly a odešly. Zůstala vysoká ovocná zralost až přezrálost, víno má odbouranou jablečnou kyselinu, takže projevem je velmi vzdálené typické nerezové Vernaccii. Podrželo si naopak mineralitu, kterou je Vernaccia proslulá, ale sud a mikrooxidace ji transformovaly tak, že závěr vína úplně vyplňuje a je silnější, než bývá v mladých nerezových vínech z Vernaccie. Když jsem o tom tady psal jako o mešním víně a zdůrazňoval kovový dojem z chuti, tak to stále platí. Navíc se přidávají stopové octovky a celkový dojem je neučesaný a hraniční mezi seriózním vínem (barik a ovocná zralost) a moderním naturálním vínem (těkavky, kořenitost a mineralita).

I přes kategorii „levný barik za 300“ je to stále mladé víno, lahev otevřená v pátek byla v neděli o poznání lepší. Ale za lepším hodnocením může být i 1200 kilometrů cesty, víno přivezli v páteční poledne a konkrétně i vyšší tolerance těkavek v nedělních teplotách přes 35 stupňů :-)

Tady měly původně být degustační poznámky k nové Vernacii di san Gimignano 2018, ale kontrola první lahve proběhla rychle a o dva dny později jsem žádné písemné poznámky nenašel. Zkušenost mi říká, že poznámky napíšu s druhou nebo třetí lahví, omlouvám se za zpoždění. Podle vzpomínek to bylo velmi uspokojivé, svěží pití s dobrým ovocným projevem a těším se na další pokusy!