V Toskánsku bylo nevhodné počasí. Zamračeno, zima, občas déšť. V sobotu jsem jel na schůzku do Torrenieri, městečka u Montalcina. Přijel jsem o hodinu dříve, tak jsem se vyjel nazdařbůh podívat po okolí. Za tři kilometry jsem dojel ke slavným cypřišům u San Quirico. Cypřišový háj dobře zná každý milovník Toskánska, jen se obvykle fotí za slunečného dne. Na obrázku Cipressi famosi di San Quirico za špatného počasí s omluvou za amatérskou fotku. Od dobrých fotografů jsou Cipressi di San Quirico grafický symbol srovnatelný s Vincentovou Hvězdnou nocí. Odkaz na Wikipedii tady a jedna fotka ukradená z Wiki (dole).

Vernaccia di San Gimignano 2021, Tenuta le Calcinae
Dlouho mi trvalo, než jsem odhalil tajemství velkých Vernaccií ze San Gimignana. Tajemství padlo díky názvu Santiniho vinařství, Tenuta le Calcinae totiž odkazuje k vápenci jako podloží vinic. Když mě před několika dny Beppe Rigoli z Fattorie Ambra přivezl na vinici Santa Cristina in Pilli (Carmignano) a zaparkoval pod ukazatelem „Via Calcinae,“ tak bylo hned jasno. Už v roce 2012 jsem přivezl svoji první Vernaccii di SG právě ze Santiniho vinařství a přestože dovozy dál nepokračovaly, stále pro mě jeho Vernaccie patří do místní špičky. Když to jde, kupuju si je v Toskánsku, když to nevyjde, tak si je většinou koupím ve Wine and Food Market.

Bezvadná, střídmá etiketa a celokorek. Ve skleničce je plnější citronově žlutá barva, na nose dokonale typická vůně citrusů a lehce jablek, svěžest a vzadu lehký kvasniční podtón. V chuti pěkná kyselina, suché ale s plnějším ovocným tělem, citrusy a žluté ovoce. Po několika hodinách se prosazuje důrazný minerální závěr. Santinimu se zase podařilo trefit lajnu, kterou dlouhodobě drží, tedy lehký, živý projev s počínající elegancí. 13% alkoholu. V těle je víno asi trochu plnější se zralým ovocem, ale pít je dobře vychlazené večer s pizzou (to je moje oblíbená kombinace), možná bych to ani nezaznamenal. Santiniho Vernaccii kupuju už nejmíň jedenáct let a smekám před tím, jak si drží úroveň i styl vína.