Kde se vám může stát, že dostanete pozvánku na tiskovku a degustaci vín („V příloze je novinářská pozvánka. Tak když budeš mít čas, rádi tě uvidíme…“) a po vystátí fronty vás vyhodí pod záminkou zkasírování vstupného? Kdo neuhodl správnou odpověď, vyhrává děravou fusekli, a tím končí můj referát o čtvrteční degustaci moravského sdružení V8 v pražském Alcronu. Je jasné, že pokud jde o moravská vinařství aliance V8 nebudu po čtvrteční zkušenosti objektivní, takže se raději vrátím k zábavnějším letním tématům. Toskánsko!
Cestu domů z Prahy jsem si užil, protože jsem si vezl víno, na které jsem se těšil. Vernaccia di San Gimignano 2013, Tenuta Le Calcinae, pamatujete? Před dvěma roky jsem ho dovezl do Komunitních bedýnek, teď má Wine and Food Market nový ročník 2013 za 329 Kč (bacha, prodávají i 2012, ale doporučuju pít Vernacciu mladou). O stovku vyšší cena není daná jen nárůstem kurzu EUR a DPH, ale taky tím, že jsem víno prodával jen čtenářům blogu po internetu a WFM ho prodává v kamenných obchodech passantům. Vinař Simone Santini je showman, od kterého nemůžete odejít a nekoupit (když jsem musel říct Flavii Del Seta, že jsem místo její Vernaccie koupil od Santiniho, odpustila mi: Simone dělá moc pěknou Vernacciu!), po Santinim a po Toskánsku se mi stýská. Měl jsem v Toskánsku jeho vína dva roky za sebou a Vernaccia byla výrazně nad místním průměrem, tak jaká bude doma?
Tak za prvé, je dobrá. Za druhé není až tak dobrá, jako kdybych ji pil u stolku pod okny agriturisma u San Gimi a přikusoval k tomu kůrky z pizzy dovezené z místní pizzerie (taky si ty upečené okraje schováváte k vínu?) Dneska bylo teplo, ale tak komplexní zážitek jako v Toskánsku to není – tam by víc vynikla mineralita vína i ovocná plnost, dnes spíš schovaná.
Ale popořadě: Barva je naprosto typická, trochu plnější citronová žlutá, jiskrná. Ve vůni květiny, nazrálé žluté ovoce a mineralita, až zřetelně křemen, po vymíchání se minerální tóny výrazně zesílí. V chuti zkrocená kyselina (italská vína mě pravidelně překvapují dobrou kyselinou, tady byla jablečná odbouraná nejspíš rovnou ve vinici), nedozrálé meruňky a broskve, úplná ovocná bowle :o) Natrpklý, svíravý závěr a slušně dlouhá dochuť, ideální víno do vedra. Působí sebevědomě a pevně, nezdá se, že by se zkazilo do švestek. Pokud si vzpomínám, Santini nechával Vernacciu nejmíň půl roku v nerezu na kvasnicích, takže by při vší opatrnosti měla vydržet čerstvá do vánoc. Nic světoborného, víno k pití do léta, ale kdybych ho v takové formě dostal k hodnocení naslepo, měl bych problém: vůně a chutě sice nebudou konvenovat většinovému mezinárodnímu publiku, ale přesto je to dobré, vyzrálé, perfektně udělané, jen z méně známé odrůdy. Jako milovník mezinárodních odrůd bych hodnotil 85-86 bodů /100, jako Sklenička a návštěvník Toskánska bych dal 88 bodů.
V Toskánsku, s mladou a pružnou milenkou po boku a s dětma skákajícíma navečer do bazénku možná i 90 :o) Každopádně jsem po přečtení starého reportu o návštěvě u Santiniho blaženě přemýšlel o toskánské bedýnce nebo dokonce rovnou o Santiniho bedýnce. Doporučuju i přes vyšší cenu vyzkoušet Santiniho Vernacciu z WFM, ale kdyby se našlo 50 zájemců o bedýnky, hned bych do toho rád šel znova :o) Najde se?
Já to teda beru, šéfe!
Díky, Petře! To už jsme dva, ještě 48 lidí a je to v suchu :o)
I am in, pane Skleničko!
Toskánská bedýnka je zpráva roku, rozhodně se hlásím.
Toskánsko snad vždycky.
Beru 100 %
Díky, kluci, už na tom makám :o) Pár dalších zájemců by bodlo, ale dostal jsem chuť na Sangiovese a ostatní dobroty a pracuju na tom!
Toskánsko je nejvíc a na tuhle bedynku se těším nejvíc ze všech vždycky! Už aby tu byla…
Děkuju za přihlášku – „Toskánsko je nejvíc“ bych si měl dát na léto do záhlaví blogu jako hlavní slogan! S dovolením si ponechám autorská práva :o)))
Se mnou taky počítej
Toskáskou bedýnku beru, a barikované Vernaccii si zamlouvám celou bedýnku.
Toskánská bedýnka je vrchol sezony!
Díky, kluci! Já na tom makám, já na tom dělám :o) Jen co se Simone vrátí z dovolený!