Vermentino Bolgheri DOC 2024, Tenuta Guado Al Tasso
Stejné víno, nový ročník, už asi po patnácté. Prostě jedno z nejčastěji zmiňovaných vín na blogu, symbol toskánských dovolených. Vinařství patří rodině Antinori a leží „přes silnici,“ hned vedle Tenuty San Guido, která spustila slávu Bolgheri jako regionu a Pietro Antinori se na tom tehdy velkou měrou podílel. Často jsem o tomhle Vermentinu psal, zároveň se do mých poznámek promítaly vlastní předsudky a každoroční posuny v chápání či porozumění vína. Podobné to bude i teď: první ochutnání bylo zcela v duchu mých předchozích poznámek o mladých Vernacciích 2024 – suché mladé víno se strohopřísným projevem, silnou kyselinou a dál jsem toho už moc nenašel. Ale odběhl jsem na tři hodinky do místního Central baru, což je ústřední instituce každé toskánské vesnice, a po návratu jsem našel Vermentino krásně rozvinuté až rozkvetlé. Stejně jako u mladých Vernaccií, tyhle mladé nerezovky potřebují čas. Buď dekantaci, nebo červenec – v zásadě je vinaři připravují tak, aby byly ve formě na turistickou sezónu…
Už deset let stejná klasická ambaláž, burgundská láhev a čiré sklo, které dává vyniknout barvě vína. Letos to je bleďoučká žlutá, ale večer pod žárovkou už se tváří jako přijatelnější bledá slámově žlutá. Na nose je středně intenzivní, komplexní a čistá vůně žlutého ovoce a květin, v chuti podobný ovocný projev s citrusy, jablíčky a bílými broskvemi. Hned po otevření bylo víno velmi zavřené, drsně suché, přísné a strohé, po třech čtyřech hodinách v lahvi rozkvetlo do velmi příjemné podoby. 12,5% alkoholu. Je to jasná nerezovka, perfektně provedená, což znamená především dokonale vypěstované hrozny a čistou práci ve sklepě. V průběhu let jsem tady měl nějaké poznámky o přídavku Sauvignonu a stroze zeleném nebo naopak zrale ovocném projevu, ale to se možná stírá časem, kdy jsem víno měl a dekantací / nedekantací. Dnes mi to vychází jako dokonale udělané bílé s příjemným, středně plným projevem a rád koupím znova. 16E v supermarketu.
Selvabianca Vernaccia di San Gimignano DOCG 2024, Il Colombaio di Santa Chiara
Název vinařství nese odkazy na populární křesťanskou světici (Holubník Svaté Kláry). Dnes to přeskočím, protože jsem o tom už psal několikrát. Mladé vinařství založené roku 2000 bylo dlouho tahounem moderních trendů v San Gimignanu, v posledních deseti letech má hodně následovníků a pokračovatelů. První ochutnání nového ročníku základní Vernaccie vypadá báječně: typická světle žlutá barva je vyšší než obvykle bývá mladá Vernaccia, na nose je příjemná středně intenzivní vůně zralého žlutého ovoce a květin, typická rozkvetlá louka, ale s hodně zralým projevem. V chuti je to podobné, plnější ovoce, trochu potlačená kyselina (ne doslova, ale mladé Vernaccie mívají silnější kyselinu), suché leč možná s několika gramy zbytkového cukru. Na mladou Vernaccii na konci března je to hodně zralý a ohlazený projev, žádná strohost, střední plnost (s ohledem na odrůdu). 12,5% alkoholu. Nebýt to nejslavnější z místních vinařství, byl bych v prvních poznámkách kritičtější a psal o netypicky plném a zralém projevu, ale jednak vinaři vesměs komentovali deštivý rok 2024 a jednak se víno ještě do července může vyvinout a proměnit (a červenec je doba, kdy se Vernaccia hodnotí). Vývoji nasvědčuje i degustace, víno se časem stále zlepšuje, s okysličením vystupuje kyselina, roste svěžest i struktura.
Reklama: připomínám dnešní uzávěrku nabídky toskánských vín Panizzi s dovozem na začátku dubna. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.