Předem se omlouvám, dnes se mi na blogu objeví větší dávka planého mudrování. Tři a půl roku se mi po Toskánsku stýskalo a teď se zase sám dojímám tím, že jsem konečně tady. Objíždím známá místa a zjišťuju, jestli zůstala stejná nebo se změnila. Výsledky jsou střídavé: dětská závodní dráha v Mazzantě, kde moje děti absolvovaly první autoškolu, stále stojí. Zaplaval jsem si v moři tam, kam se chodím koupat vždycky. Zajel jsem si na snídani do baru v Ponteginori, kde jsem snídal víc než osm týdnů, a tam bylo všechno jinak. Bar nejspíš změnil majitele, kafe a croissant tam ráno zase dostanu, ale patron, co mě i po několika letech zdravil přátelským Ciao! tam už není. V některých vinařstvích se změnil ředitel a nový winemaker zabil moje oblíbené víno (k tomu se asi ještě vrátím jindy).
Fattoria Il Palagio je něco mezi. Očividně tam proběhly nějaké změny, ale některé dobré věci zůstaly při starém. Jednou ze změn byly nově vysazené vinice s Vermentinem. V průběhu let jsem byl ve vinařství mnohokrát, vlastně to bylo v roce 2003 úplně první italské vinařství, které jsem navštívil. V zásadě je to velkovýrobce s +/- sto hektary, ale měl jsem tam několik oblíbených vín a pokaždé jsem si zajel, abych je zkontroloval. Letos překvapilo nové Vermentino.
Obecně je jako značka známé a proslulé Vermentino ze Sardinie, ale pěstuje se běžně a hojně po celém ligurském pobřeží od Toskánska až na sever k Janovu. Jižní Svah kdysi napsal, že to je italské Chardonnay. Nevím, jestli mají společné ampelografcké znaky nebo genetiku, ale z konzumentského pohledu je to úplně přesně. Na druhou stranu, vinice Il Palagio jsou poměrně hluboko ve vnitrozemí, kde bych Vermentino nečekal. Vlastně jsem o vzorek požádal jen proto, že už měli nalahvovaný ročník 2020, od většiny bílých vín měli jen starší ročníky. Moc se mi líbilo.
Vermentino 2020 Toscana IGT, Fattoria Il Palagio
Stylizovaná burgundská lahev a málo nápaditá etiketa :-) Ve skleničce je světlá citronově žlutá barva, na nose výrazně ovocná vůně s citrusy, jaablky a žlutými plody. Svěžest a střední až vyšší intenzita. V chuti úplně suché a hodně svěží s výraznou kyselinou, která u toskánského Vermentina překvapí, ale může potěšit českého konzumenta. Citrusové a jablíčkové s jemnou kořenitostí jablečných jadýrek a slupek, trochu nezralých meruněk. Skvěle pitelné a pozor, 12% alkoholu (takže i konzumentsky bezpečné).
Technicky je to víno z nerezového tanku, podle střední plnosti tipuju ležení s kvasničními kaly (nezaznamenal jsem žádná kvasniční aromata, jen čistý ovocný projev). Nerez je pro Vermentino tradiční způsob zpracování, jen zřídka se školí v sudech. Při degustaci nově otevřené lahve ve vinařství bylo víno plnější s až sirupovým ovocným projevem, večer doma s provzdušněním je tenčí a bez sirupu, hodně jablíčkové, ale původní dojem o skvělé kyselině a ovocném projevu se potvrdil. Asi to není úplně typické toskánské Vermentino, ale upřímně mě baví víc, než pondělní Vermentino z Bolgheri. Vermentino z Il Palagio jako ideální letní pití.