Nebudu nadávat na vedro, protože jsem se na třicítky těšil celou zimu. Na druhou stranu je pravda, že horko ovlivňuje spotřebu i výběr vína. Ve vedrech docela dobře snáším jižní červená, všechny mohutné Merloty a kabernety, Sangiovese a Montepulciana, ale z opatrnosti většinou volím ryzlinky s nízkým alkoholem. V nejlepší bernkastelské vinotéce jsem odhodil zábrany a nakoupil krabici kabinetů. Myslím, že o nich brzy něco napíšu, včetně pětadvacetieurového kabinetu od pětihvězdičkového J.J. Prüma :-)

Z fotek je jasné, že jsem si na běžné pití otevřel poměrně luxusní ryzlinkové bubliny od Erbese. 2018 Ürziger Würzgarten Riesling Sekt Brut má mnoho výhod. Nejlepší kyselinu, protože hrozny na sekt se sbírají první, týden před hrozny na tichá vína (dělá se to tak asi všude). Nejsušší projev a zároveň nízký alkohol (tentokrát 12,5%). Kyselina a bubliny dávají dohromady svěží projev a něco, čemu říkám Prosecco-efekt: láhev vypitá v odpoledním vedru se nezapočítává do celkové denní sumy alkoholu, vyjádřené praktickým pravidlem Nikdy neotvírat druhou lahev!

O braunebergském vinaři Stefanu Steinmetzovi jsem už tady jednou psal, byl to příběh první totálně nevydařené Komunitní bedýnky (vinařství v současnosti vede Günterův syn Stefan. V Norsku by to bylo jednodušší. Stačilo by napsat něco jako Stefan Günterson Steinmetz). Bedýnku jsem propagoval v červnu 2019 a přihlásilo se asi jen pět zájemců, takže následovalo zklamání a zrušení. Přesto mě vinařství dál zajímá a příležitostně si od nich něco koupím. Steinmetz má americkou manželku a zřejmě americké investice (nakupuje nové vinice, což je v okolí Braunebergu nákladné). Kromě ryzlinku se hodně věnuje i modrým odrůdám, pěstuje hlavně Pinot Noir a Merlot. Pinot dává na břidlicových svazích hodně zajímavá vína, a když už píšu o břidlici, tak kolem Braunergu je rozesetá modrá břidlice (narozdíl od urzigské červené a erdenské šedé). Stylově se Steinmetzova vína hodně liší od Karla Erbese, kterého od roku 2012 dovážím. Steinmetz mnohem víc (a déle) drží vína na kvasničních kalech, výsledkem jsou těžší, plnější ryzlinky, ale minerální projev je u Steinmetze (i přes hutnější styl) hodně výrazný. Erbes a Steinmetz jsou trochu protipóly, ale obě vinařství jsou výrazně stylotvorná.

2018 Brauneberger Juffer Riesling kabinett feinherb, Günter Steinmetz
Už jsem se vykecal v předchozím odstavci, takže legendu o braunebergských starých pannách (Juffer) dnes vynechám. Klasická ryzlinková brčálová pistole a šroubovací uzávěr. Ve skleničce výrazná plná citronově žlutá. Zářivá barva spíš než nazrálost ukazuje delší ležení na kvasničních kalech. Kdyby to někdo nepoznal podle vzhledu, je to hned jasné na nose, kvasniční aromata vedou a ovocná táhnou za sebou (zralé citrusy, žluté ovoce). V chuti je to klasika, slušná kyselina, výrazné kvasniční tóny a na ryzlink dost plné tělo. V ovoci hodně zralé, komplexní, s minerálním a typicky břidlicovým závěrem. Dost dlouhé, ke zmiňované plnosti těla asi hodně přispívá zbytkový cukr. Podle popisku „feinherb“ to může být 25 – 30 gramů, ale upřímně, kdybych nepsal poznámky na blog, tak bych to vůbec neřešil. Dohromady je to taková ideální harmonie, že na jedné straně napíšu neutrálně „slušná kyselina“ a na druhé straně vůbec nepřemýšlím o zbytkovém cukru. 11% alkoholu. V chuti je to OK, možná je to příliš plné v těle… ale celé to jde dobře dohromady s kvasničními projevy. Je to takový styl, kdy jsou ryzlinky trochu plnější.