Sassella Valtellina Superiore 2021, Rainoldi
Občas si stěžuju na selhávající paměť, ale jsou témata, kterých se počínající výpadky krátkodobé paměti netýkají. Když jsem uviděl v supermarketu lahev s panáčkem, kterého používá jako logo vinařství Rainoldi, hned jsem si vzpomněl, že jsem Rainoldiho měl už v ČR a byl spokojený. Gůglování na vlastním blogu přineslo dva výsledky, tady a tady. Byl to šťastný den, jednak víno stálo asi 18 EUR (před dvěma roky v Praze podobné za 600+ Kč, což by dnes bylo fajn) a jednak je popis Superiore laskavý k mým preferencím: víno má jen 13% alkoholu. Narazit na dobré víno v italském supermarketu není nic vzácného, ale Valtellina je malá a vyhraněná oblast na severu a v supermarketu je to vyjímečný nález.  

Vinařství bylo založeno původně jako obchod s vínem v roce 1925, tedy před 99 lety. Dnes má 11,5 hektaru. Valtellina = Nebbiolo, ale speciální místo a strmé „heroické“ vinice propůjčují Valtellině úplně jiný projev, než má známější Barolo, Barbaresco nebo třeba Ghemme. Podle technických informací se sklízí poměrně vysoké výnosy (70 hektolitrů na hektar), víno vyzrává ve středně velkých dubových sudech (25 a 56 hl) asi 20 měsíců, potom se sceluje dva měsíce v nerezovém tanku a po lahvování čeká dalších šest měsíců, než jde do prodeje.

Ve skleničce je hodně světlá rubínová barva s cihlovým až hnědavým odstínem, klidně bych to od pohledu zaměnil s mladým Pinotem. Na nose je svěží červené ovoce, byliny a uvadající květiny, středně intenzivní a hodně příjemná vůně. Vůni bych si snad s Pinotem nespletl, ale v chuti se Pinot zase trochu připomíná, hlavně úvodním ovocným nástupem. Chuť je míň ovocná, než napovídala vůně, hodně minerální, příjemně harmonická, ale spíš selsky složená. Zatím bez vysoké elegance, zato s nízkým alkoholem a příjemnou pitelností. Živé, svěží, s lehce svíravou kyselinou a málo ohlazenými taniny, ale za mě s velkým příslibem do budoucna. Zatím převládá mladická svěžest, za dva až čtyři roky by to mohlo být vynikající.