Il Campanile (italsky Kostelní věž nebo zvonice) z umbrijské Chiesa del Carmine jsem si nechával až na konec. V půlce května jsem sice zveřejnil poznámky z degustace vzorku, přivezeného v dubnu z vinařství, ale kontrolu po dovozu jsem odkládal. Campanile pro mě bylo nejkomplikovanější víno z posledních toskánsko-umbrijských bedýnek. Možná si za to můžu sám, když jsem o něm cynicky napsal, že přidat do Sangiovese odrůdy Sagrantino a Merlot je jako přidat prášky proti spaní a na spaní. Sangiovese miluju, ale k Sagrantinu mám opatrný respekt. Neznám žádnou jinou odrůdu, která by dávala tolik tříslovin, kyselin a alkoholu. V poznámkách jsem ironicky napsal, že pít mladé Sagrantino je jako polykat hřebíky, a to jsem asi neměl :-)  

Podle informací z vinařství je Sangiovese skoro 74% a Sagrantino přes 17%, zbytek je Merlot. Pocitově to je jako jemnější, vyzrálejší Sagrantino, zkrátka je tam cítit. Na vinici je to 5 000 keřů na hektar a osm tun z hektaru, takže asi 1,5 kilogramu hroznů na keř. Kvasí patnáct dní v nerezovém tanku s řízenou teplotou a vyzrává devět měsíců v barikových sudech. Od kvašení se o všechny sklepní práce stará Giovanni Dubini ve vinařství Palazzone.

Il Campanile 2015, Chiesa del Carmine
Stylizovaná burgundská lahev a šedivá etiketa, doslova i v přeneseném smyslu. Ve skleničce nádherná temně rubínově karmínová barva, pocitově mezi Sangiovese a kabernetem. Už podle vzhledu by mě to lákalo ke koupi. Na nose málo zralé ovoce, červené peckoviny, taniny a jemně koření. V chuti ovocný nástup se svěží harmonickou kyselinou, červeným ovocem, vyšší koncentrací a závojem tříslovin poplatným Sagrantinu. Středně plné až plné, v ovoci málo až středně vyzrálé, 13,5% alkoholu. S myšlenkou na Sagrantino odhaduju delší archivaci, ale netuším, jak se s časem vyrovnají další dvě odrůdy ve víně, Merlot a dominantní Sangiovese. Další degustaci Il Campanile 2015 prosím až na Vánoce, ale těším se!