Snažím se na blogu filtrovat negativní informace. O tom, co se sestřelilo, ukradlo nebo srazilo se dočtete podrobně jinde. Dnes budu chválit jen málo, pokusím se to vynahradit zvýšeným úsilím ve zbytku roku.

Chianti Colli Senesi 2012 DOCG, Salcheto

Poloviční lahev, nízkoroozpočtový úlovek z Wine and Food Market. V Itálii mi tohle balení dělalo radost, nadšeně jsem je kupoval v supermarketu a zkoumal různé výrobce.

Světlá rubínová barva s nahnědlým odstínem působí unaveně, ve vůni je to typické Sangiovese, ale s hodně tlumeným, nevýrazným projevem. V chuti dobrá kyselina, lesní plody, lehké třísloviny a zase ten málo výrazný, klidný projev. Slušné víno k jídlu, ale obávám se, že mnozí provozovatelé restaurací (i v Itálii) budou preferovat právě podobná nevýrazná vína, takže taková najdeme v polovičním balení nejčastěji. Obyčejné Chianti, ale nevidím žádný důvod se k němu vracet.

Myslím, že hlavním účelem balení do 0,375 l lahví je prodej do restaurací, kde je poloviční dávka k jídlu vhodnější. Všimli jste si, že podle výroku „Víno se výborně hodí do gastronomie“ můžete someliéry  rozdělit do dvou skupin? Jedni tím myslí upřímnou pochvalu – jde většinou o chlapíky s praxí z restaurací nebo z vinařství. Ti druzí pocházejí z řad dovozců ušlechtilých vín a myslí tím ironický odsudek typu „K ničemu se nehodí, tak ho zkusíme střelit do restaurací.“ Je dobré vědět, do které skupiny mluvčí patří, ale bez ohledu na to, tohle Chianti je fakt vynikající do gastronomie!

Florentia 2013, Pinot Grigio IGT Venezia

Vína jako dárky dostávám různými způsoby. Před časem mi napsal kdosi neznámý, že spustil e-shop na prodej vín s fantastickou nabídkou vybranou prvotřídními francouzskými someliéry a má zájem o propagaci na Skleničkově blogu formou recenzí. Nabízí dodat víno a vše potřebné, a cože bych tak potřeboval, abychom mohli začít úspěšnou spolupráci? Napsal jsem po chvíli váhání, že reklama má mnoho podob a já mám nejradši placenou reklamu, a v zásadě je nutná jasná objednávka a u neznámých osob platba předem. Od té doby už jsem o tom velkém projektu nikdy neslyšel.

Něco jiného je, když mi napíše dovozce, kterého považuju za kamaráda: Koukám na blogu, že jsi v porotě na PWT měl rulandské šedé. Mohl bys pro mne něco udělat – vzít si ode mne jednu láhev Pinotu Grigio, zdegustovat a říci, jak se ti jeví v porovnání s těmi soutěžními? Takovou korupci rád přijímám – navrhl jsem dárci, že hodnocení provedeme společně, protože přitom můžeme probrat i pár dalších nesouvisejících drobností. Víno bylo vzorek od vinaře, jediná lahev s nabídkou na dovoz. Hodnocení proběhlo v pondělí u Skleničků na zahradě ve vzácné shodě a s negativním výsledkem. Víno vonělo jako posekané kopřivy a chutnalo jako by šlo do lisu i s balíkem šťovíku, tolik kyselin se u šedé nevidí. Kromě kyseliny žádné tělo, spíš prázdné a kořením v závěru. Jednu přednost mělo, bylo poměrně krátké, takže nás netrápilo dlouho. Dovozce, který by si asi nepřál být jmenován, pravil, že tento vzorek do sortimentu nezařadí a zbytek lahve mi nechal na dopití. Asi by ho nepřekvapilo, že jsem ji vylil. Oba jsme doufali v něco lepšího, ale nakonec z toho byla jen sváteční příležitost napsat o nějakém vínu něco ošklivého:o)

Caiarossa bianco 2009, Toscana IGT, Caiarossa

Cuvée odrůd Chardonnay a Viognier 50/50, 13,5% alkoholu a biodynamická produkce. Dobrý ročník pro Pergolaiu, ale jak dopadne bílé víno z Toskánska? Matně si vzpomínám, že z první ochutnávky v roce 2011 jsem měl dojem, že zatím převládá barikový sud a obě odrůdy se přes něj usilovně škrábou nahoru.

Po třech letech je pohled docela jiný. Citronově žlutá barva dostává nazrzlý odstín naznačující vyzrálost vína. Ve vůni se nápadně prosazují oxidativní tóny s projevy vlhkého vinného sklepa, jen nenápadně je tu žluté ovoce a květinové tóny. Po čase přezrálé až kompotované ovoce, až do švestek. V chuti slušná kyselina, minerální tělo a kořenitý závěr, všechno uměřené, ale jaksi nevýrazné a nevzrušivé. Převládá dojem, že jsem pravou chvíli k otevření prošvihnul. Na dvě hodiny jsem víno odložil a po návratu je našel úplně jiné. Ve vůni se znovu objevil sud a botrytis, v chuti žluté ovoce, karamel, pikantní kořenitost a úžasná délka, asi jako když dítě poprvé vyjede jezdicími schody v Metru na Míráku :o) Víno jako z jiného světa, exoticky kořenité a vyzrálé.

Už jsem napsal další negativní závěr radící konzumaci mladých vín neodkládat, ale musel jsem ho přepsat. Bílá Caiarossa potřebuje čas, provzdušnění a ohřátí, a je z ní senzační (i když trochu exotické) víno.