Pokračování zápisků z privátní degustace severoitalského vinařství Cantina d’Isera. Na první pokus jsem tady popsal základní sekt a tři červená z místních odrůd (Marzemino, Teroldego a Lagrein). Isera je v severní Itálii, když jedete z Brenneru přes Bolzano do Trenta, takže krajani, bývalé Rakousko-Uhersko. Úvodní fotku jsem zcizil z webu vinařství. První informace byly tady, takže jdem na bílá vína. 
Muller-Thurgau 2018, Trentino DOC. Štíhlá skororyzlinková lahev a uměřená etiketa, korek z drti. Ve skleničce světloučká slámově žlutá barva, na nose hodně jemná a ovocná milerka. Květiny, kvetoucí louka, citrusy. V chuti svěží s vynikající citrusovou kyselinou, hodně příjemné a harmonické. 12% alkoholu, lehké svěží víno a krásně se pije. Žádné zemité nebo muškátové tóny, pěkná čistota. Jasná nerezovka, podle technického listu z vápencových vinic mezi 550 – 800 metry nad mořem (jako vysvětlení krásné kyseliny). Pro mě má tahle milerka velký půvab, protože v ní nalézám větší jemnost než ve franckých milerkách – zobecňování je nepřesné, ale milerka se mi moc líbí. Cena odhadem 290 kaček.
Imponuje mi (úspěšná) snaha udělat ušlechtilé víno z malých (a jinými dávno zatracených odrůd) ne přes mohutnost a robustnost, ale čistotou, harmonií a pitelností. Baví mě 12 – 12,5% alkoholu a svěžest ročníku 2018 v půli listopadu 2019, kdy už jsou mnohá komerční bílá vína zlomená a otravná (proč mě napadají rakouské Veltlíny?).
Pinot Bianco 2018, Trentino DOC. Nominálně větší bratříček milerky, udělaný podle stejného vzoru, ale chybí mi moment překvapení. Totožná ambaláž, 12,5% alkoholu. Ve skleničce světlá slámově žlutá s načervenalým odstínem, na nose jemná ovocná vůně s meruňkou, broskví a květinami. V chuti plnější s dobrou kyselinou, podobnou milerce (vápenec!), čisté a pitelné, ale po milerce je to krok zpátky. Cena odhadem 370 kaček.
Pinot Grigio 2018 Trentino DOC. Světloučká barva, tak světlá, že skoro ani nejde popsat, asi nejsvětlejší možná slámově žlutá. Vůně lehká, jemná, odrůdová, s bílou broskví. V chuti úplně suché s dobrou kyselinou a harmonickým projevem. Málo až středně plné, 12,5% alkoholu, broskve a blumy, svěžest, živost, čistota a minerální závěr. Podle prvního dojmu bych víno zařadil jako nevýrazné pití k jídlu, ale s každým napitím mě baví víc. Znova je přítomná čistota a dobře se pije.
Gewürztraminer 2018, Trentino DOC. Konečně pořádné víno – 13% alkoholu! Dokonce má i trochu barvu, nazlátlou slámově žlutou, nejmíň o tři cihly vyšší než PG. To se to recenzuje, když má víno pořádný vzhled a alkohol! Na nose čajová růže, glycerol a tramínové koření, pěkný. V chuti je to… zajímavé. V duchu předchozích vzorků lehkost a čistota, ale (pro Tramín typická) nižší kyselina a kořenitý nástup chuti, který naznačuje maceraci slupek. Suché (přinejmenším pocitově, možná s malým zbytkem cukru), podle prvního dojmu trochu nudné, jednonohé. Vlastně tam kromě tramínové kořenitosti nic dalšího nenalézám.
Sorry, ale podobný výsledek jako u červených – nejdražší víno mě baví nejmíň. Přesto bych si z produkce vinařství snadno vybral.