Toskánské Gracciano počtvrté, Riserva 2018


Už jsem se tady párkrát zmiňoval, že moje sympatie k barikovým sudům s věkem mizí a že dávám přednost lehčím vínům. Stobodovka OIV neboduje parametr „pitelnost,“ a tak se při bodovém hodnocení víc prosazují strukturovaná barikovaná vína (a občas na to můžeme bezmocně žbrblat). Ale možná to žbrblání není úplně bezmocné, protože časy se mění a s trochou dobré vůle se dají najít první vlaštovky změny (nebo bílé holubice naděje, kdybych chtěl bejt patetickej :-) Už jsem se tady radoval nad toskánským rosé s 11,5% alkoholu, Vino Nobile 2020 je taky udělané tak, aby se dalo brzy pít a teď jsem otevřel Riservu 2018 s představou, že budu popisovat barikovanou obludu. Ale přes klasických 14% alkoholu na etiketě má víno vlastně hodně ovocný projev, žádná taninová rašple se nekoná (alespoň hned po otevření chladnější lahve ne) a přes vrstevnatý a kořenitý závěr se víno dobře pije. Neměl jsem zatím možnost vyptat se enologa, jestli je zmíněný posun k lehčímu projevu a pitelnosti jen vlivem ročníků nebo nějaký zásadnější obrat, ale v každém případě mi to vyhovuje.

Vino Nobile di Montepulciano Riserva 2018, Tenuta di Gracciano della Seta
Ve skleničce je klasická toskánská barva, temná rubínovka s kávovým tónem. Na nose se k úvodním třešním a višním přidávají vůně piniového lesa včetně dřevitých aromat (druhý den i velmi elegantní tóny kůže). V chuti je víno od počátku dokonale harmonické a v ovoci přesně zralé, bez přezrálosti. Úplně suché, s lesními plody a třešněmi, s kávovým tónem, středně tělnaté, po ohřátí se přidává taninový závěr se štiplavostí naznačující, že taniny jsou hodně podpořené malými sudy. Alkohol díky vynikající harmonii nevyčnívá (i když je po druhém deci už v hlavě znát). Líbí se mi celková vyváženost, tipuju vymizení taninů za tři až čtyři roky a to, že víno je krátce před dosažením rovnováhy mezi svěžestí a zralostí. Soukromě mi stále vyhovuje rovnováha pitelnosti a struktury, kterou představuje Vino Nobile 2020, ale nižší struktura a „závažnost“ Riservy 2018 se mi líbí. Uvidíme v dalších ročnících, jestli to byla jen odchylka vynucená ročníkem nebo trend.

2 thoughts on “Toskánské Gracciano počtvrté, Riserva 2018

  1. Postrádám zmínku o ponechání otevřeného vína do druhého dne a jeho změně. Na základě čtení tohoto blogu, to už jinak nedělám, červené víno otevírám den předem. Trochu odleji do malé karafy, aby se zvětšila plocha vína v láhvi. Druhý den konzumace. :-))

    1. :-) jj pamatuju, že jste to jednou komentoval. Je to podobné jako u VN 2020 z Gracciana. Mně to víc vyhovovalo bez dekantace, má to lepší strukturu a víc svěžesti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *