Tauberschwarz je odrůda. Po počáteční nedůvěře a váhání se mi zalíbila, tak se dneska s dovolením vypíšu z toho, proč a jak. Původně jsem si Tauberschwarz pletl se synonymem pro jinou modrou odrůdu, ale brzy se ukázalo, že to je německý případ toho, čemu se v Itálii říká autochtonní odrůdy. Malé významem a rozšířením, historicky doložené, občas dokonce načas zapomenuté a znovu objevené tradiční odrůdy, většinou silně svázané s nějakým konkrétním místem. Jako je Vernaccia spojená se San Gimignanem, Sagrantino s Montefalkem (a Pecorino s ovcema :), tak je Tauberschwarz svázaný s říčkou (potokem?) Tauber. Pěstuje se zřejmě jen v okolí / povodí téhle říčky v německé Frankonii čili ve Frankách. (Na úvodní fotce ze čtvrteční pražské degustace princ Tauberschwarzu Jürgen Hofmann s dcerou Sofií.)

Historii má pohnutou jako toskánská Foglia Tonda – před 120 lety bylo v katastru franckého Röttingenu asi 180 hektarů vinic Tauberschwarzu (byla to prakticky jediná modrá odrůda v okolí), v roce 1972 existovalo jen 400 keřů. Ale v sedmdesátých a osmdesátých letech se vinaři začali rozhlížet po něčem jiném, než jsou mezinárodní odrůdy, a několik nadšenců zachránilo Tauberschwarz. (Připomínám toho, který řekl, Kvůli deseti spravedlivým nezničím město:) Dnes je ve Frankách asi 15 hektarů Tauberschwarzu (to číslo se mění) a Weingut Hofmann má z toho 1,5 hektaru. Představte si mít deset procent světových výsadeb nějaké jiné odrůdy, třeba té vaší oblíbené….

Zpátky na zem. V září 2017 jsem byl u Hofmannů poprvé, degustace byla krátká a základní Tauberschwarz 2015 mě vůbec nezaujal. Přivezl jsem jejich Spätburgunder a Schwarzriesling, ale Tauberschwarz jsem zavrhl. Letos v dubnu už měl vinař víc času. Otevřel mi zase základní Tauberschwarz 2016 (nezaujal) a dvě barikovaná vína z vinic Probstberg a Feuerstein. Jürgen Hofmann není členem VDP, takže termíny jako Erste Lage nemůže používat, ale Probstberg a Feuerstein jsou obdoby burgundských Premier Cru, významné vinice, a Hofmanni používají barikové sudy uměřeně a bez přehánění. Probstberg a Feuerstein mě nadchly.

Jsou to ještě mladá vína. Tehdy v dubnu v Röttingenu jsem si řekl o druhé vzorky, ale nebyl jsem schopný rozhodnout, který ze dvou je lepší. Teď ve čtvrtek na degu v Naturelu mi Jürgen řekl, že ta vína voní v Praze jinak než doma v Röttingenu, a že v Praze nedokáže říct, které se mu líbí víc. Po třech měsících se dopracoval tam, kde jsem byl v dubnu já :-) Bohužel jsem si řekl jen o vzorky Feuersteinu, v Naturelu bych si býval vybral Probstberg.

Tak znova Feuerstein – název vinice znamená křesadlo nebo křesací kamínek a poukazuje na vyšší obsah křemenitých valounů v půdě, něco, čemu se v Sancerre říká Silex. Sancerrské Sauvignony ze Silexu si místní cení nejvíc, ale když to píšu, tak musím rovnou dodat, že u nás jsou populárnější sancerské Sauvignony z vápenitých půd, plné ovoce e expresivní. Vápencové hlíny zadržují vláhu, křemičité šutry ji nechají odtéct a nechají révu na suchu. Silexové Sauvignony bývají málo tělnaté, málo ovocné, ale výrazně minerální – díky slabšímu tělu se víc prosadí mineralita. Vždycky je něco za něco, jen při slepé degustaci bývá obtížné se v tom vyznat. (Na horní fotce Jürgen s rodinou na pražském hradě.)

2015 Tauberschwarz „R“ Rottinger Feuerstein trocken, Weingut Hofmann
Styliovaná burgundská lahev s celokorkem, typická hofmannovská jednoduchá etiketa, až příliš jednoduchá pro takové víno. Poměrně temná rudá barva s rubínovým odstínem (no snad nepřeháním, temně rudá převládá). Vůně je stále málo expresivní, jemné červené ovoce, lesní plody, dřevo. V chuti středně plné až plné, s dobře zakomponovanou kyselinou, lesní plody a v ovoci perfektní zralost. I přes horký ročník 2015 ani stopy po přezrálosti. Zajímavá zrnitá textura na jazyku (neplést se strukturou) a když už jsem zmínil strukturu, tak úplně slaný, minerální závěr a kořenitá, čistě pepřová tečka. Dlouhá dochuť. Slaný závěr mě moc baví, spojuju si ho se silexovými křesacími kamínky, podle kterých je pojmenovaná vinice Feuerstein. 13,5% alkoholu, už teď má víno hladký projev a myslím, že se bude 3-5 let zlepšovat. Za mě v současné formě 88 – 89 bodů / 100, mezinárodní odrůdy jsou pro široké publikum přitažlivější a vína s potlačeným ovocným provem (a zvýrazněnou mineralitou) nejsou tak přitažlivá, ale krásu a potěšení občas najdete i na nečekaných místech.

Soukromě mám jedinou výhradu, Tauberschwarz je blbé jméno pro odrůdu. Málo přitažlivé, nesrozumitelné, je to jako rozjíždět se se zataženou ruční brzdou. Ale víno samo se mi moc líbí a přinejhorším ho budu pít sám – když vezmu v potaz některé tržní vlastnosti, tak to nemusí být nevýhoda. I can’t help it if I’m lucky.