Castello del Terriccio leží u Vady, na severu apelace Montescudaio. Montescudaio nikdo nezná a Toscana je výborná značka, takže Terriccio zatřiďuje vína jako IGT Toscana. Nedosti na tom, jejich vína jsou tak dobrá, že je český dovozce propaguje jako Bolgheri DOC. Už dlouho vyhlížím příležitost k ochutnání, ale… Terriccio je drahé a tak jsem zatím žádnou příležitost nevyužil. Vždycky to bylo ve vinotéce v půli července (40 stupňů) a podobně, vína za 30 – 60 EURO nechcete kupovat někde, kde si nejste jistí, jak byla skladovaná. Nakonec jsem koupil v supermarketu CONAD. V San Pietro u Ceciny právě otevřeli obrovský nákupní park s hypermarketem, tak jsem si vsadil na to, že vína tam budou nová. Aspoň některá!
Tassinaiu jsem si nalil naslepo. Schválně jestli poznám, co je zač. Ve skutečnosti je jen pár možností a vylučovací metoda se nabízí. Sangiovese to není, je to trochu kabernetové, ale málo na CS. První tip byl Cabernet Franc. Hned druhé napití odhalilo třešňově ovocné tóny a ukazovalo na Merlot. Se znalostí místních reálií bych tipoval Merlot s malým přídavkem CS (Cabernet Franc se společně s Merlotem nevídá), ale potom už jsem zagůgloval a našel, že to je Merlot s Cabernetem Sauvignon napůl. Technikálie: kamenitá vinice (proto ta vyprahlost a minerální projev), 16 měsíců ve středně velkých sudech a dalších 12 měsíců v lahvi. Není to žádná Popelka, 160 tisíc lahví ročně.
Tassinaia 2016 IGT Toscana, Castello del Terriccio
Ve skleničce je temně rudá barva s fialovým odstínem, na nose třešně / višně / fialky / barik. Středomořské koření, všechno středně intenzivní a perfektně sladěné, spíš jakoby zabržděné, málo důrazné. S časem a provzdušněním se vůně otvírá a koření vystupuje vzhůru. V chuti hodně suché, s dobrou kyselinou a od startu taky s taniny, které spolu s kyselinou vysušují jazyk. V těle višně a třešně, hodně strohopřísný projev stažený taniny jako obruč stahuje sud. 14% alkoholu. I když vezmu do úvahy čistotu a preciznost, současný projev by mi za 30 EUROkaček nestál. Přesto má víno zajímavý potenciál ke zrání a jestli za pět let ustoupí taniny a vystoupí ovoce, mohla by být cena ještě výhodná.
Připomínám novou Komunitní bedýnku: v pondělí už bych měl být doma s víny od Panizzi. Třikrát Vernaccia di San Gimignano (něco jako splněný sen, Panizzi patří k nejužší sangimignanské špičce), jednou Pinot Nero (první a jediný v San Gimignanu) a dvakrát včera popisované Chianti Colli Senesi. Podrobně je to tady, přihlásit se můžete tady.