Obliba ani hlubší znalost nějakého regionu, odrůdy nebo konkrétního vinaře nás nechrání před omyly. Vína Panizzi jsem ochutnával s obchodní ředitelkou vinařství a následně ještě „doma“ v Mazzantě celé lahve, takže bych si měl být jistý. Když jsem před týdnem přivezl malou bedýnkovou dodávku a otvíral lahve doma, pod šedivou oblohou a v úplně jiné atmosféře, byl jsem napjatý. I letos jsem si doma některé volby vyčítal a divil se, ale s Panizzi ne. Naopak dvě vína se mi doma zdála mnohem lepší než při dvou toskánských degustacích. Prvním z nich je Vernaccia Vigna Santa Margherita 2020 DOCG.   Číst dál →

Vernaccia Tradizionale 2020 DOCG, Montenidoli
„Jdeme zpátky ke staré Vernaccii, v minulosti vinifikované jako červené víno. V minulosti jste museli čekat s otevřením lahve až na podzim, a když víno nebylo dost žluté, přidali jste do něj karamel, aby mělo lepší barvu. I dnes je to bohaté, energické a příjemné bílé víno.“ Tolik komentář vinařství jako varování, protože opis „bílé víno vinifikované jako červené“ je definice oranžového. Vzhled vína skutečně připomíná oxidaci nebo delší maceraci slupek, ale je to stále poctivá žlutá a ne oranžová. Můj toskánský consiglieri Fabio řadí Montenidoli a Panizzi k sangimignanské špičce, tak jsem neodolal.    Číst dál →

Náhodný nákup ve vinotéce. Pamatoval jsem si, že Panizzi byli jedním ze tří držitelů Tre Bicchieri 2022 Gambero Rosso za Vernaccii, ale samozřejmě to bylo jiné víno (Riserva 2017). Jinak jsem o nich nevěděl nic. Profesionálně dokonalý web zdůrazňuje „respekt ke spotřebiteli a k přírodě,“ organickou certifikaci, až na závěr zmiňuje velikost vinic (60 hektarů). Následně jsem našel, že moje lahev je nejzákladnější základka, směs hroznů ze čtyř vinic v okolí San Gimignana (Larniano, Montagnana, Santa Margherita, Lazzeretto). Pohled na e-shop budí obavy, nové vedení Consorzio di Vernaccia se snaží odstartovat zvyšování cen. Na jednu stranu je jasné, že ceny mezi šesti a osmi EURO za víno, které před sedmi sty lety opěvoval Dante nejsou udržitelné, na druhou stranu základní Vernaccia za 13 EURO narušuje můj vnitřní mír a pocit rovnováhy vesmíru.   Číst dál →

Clara Stella 2020 Vernaccia di San Gimignano DOCG, Cappella Santa Andrea
Jasná hvězda je základní Vernaccia z bioprodukce, pojmenovaná po dceři protagonistů vinařství (na rodinný charakter vinařství upozorňují i graficky čisté symboly na zadní etiketě, otisky dlaní všech tří :). Z ochutnávek v předchozích letech jsem si pamatoval jejich výborné Rialto, ale ze zvědavosti jsem koupil základku.   Číst dál →

Začnu strašně banálně, víno jsem koupil díky úvodní fotce. Vracel jsem se v pátek kolem SanGi z jedné návštěvy, krásně vylezlo slunce a pohled na hodinky říkal, že nejlepší fotky sangimignanského panoráma budou ze Santa Lucie. Zajel jsem tam, drze odstavil auto na parkovišti vyhrazeném pro hosty místního agriturisma a fotil. Při návratu jsem si přečetl ceduli parkoviště a došlo mi, že jsem zastavil u vinařství, které jsem v minulosti marně hledal.    Číst dál →

Selvabianca 2020 Vernaccia di San Gimignano DOCG, Il Colombaio di Santa Chiara
Úlovek z volterské vinotéky, bratru za 15 EURO. To už stojí za zmínku: na webu vinařství stojí Selvabianca 13 EURO. Nedávné CiFRA 2018 od DueMani jsem koupil ve vinotéce za 30E, na webu vinařství je za 28. Italové prostě umí obchodovat. Turistovi se nevyplatí kvůli dvěma EURO jet padesát kilometrů do vinařství a vinař dá vinotéce takovou obchodní marži, aby se jí vyplatilo prodávat víno plus minus za cenu vinařství. Spokojení jsou nakonec všichni, i já jako zákazník. Jinak je to Vernaccia z údajně nejlepšího místního vinařství. Letos dostala Tre Bicchieri Gambero Rosso Riserva Albereta z Colombaia, ale ta stojí ve vinařství 28 EURO.     Číst dál →

Když má vinařství skladem i předchozí ročník, může to dnes přinášet různé problémy, hlavně když se to snoubí s post-kovidovým růstem cen. Jak mi řekl jeden italský someliér, u Vernaccii musíš s růstem cen počítat, protože to je víno se sedm set let starou historií a nové Consorzio di Vernaccia si je toho vědomé. Problém je, že málo Čechů zná Vernaccii a skoro nikdo z nich nečetl verše, kterými ji Dante oslavoval. Mají Vernaccii zařazenou ve škatulce levné letní pití k pizze (sám jsem k tomu přispěl několika komentáři).   Číst dál →

Dnes vzpomínka na červnové Toskánsko s Fattorií San Donato. Brzy po návratu jsem doma otvíral lahev Riservy 2017, ale zbytečně jsem ji chladil a první den byl zklamaný. Donutilo mě to zamyslet se nad drobnými variacemi servisu a vzpomněl jsem si, že vinař mi nenaléval barikovanou Riservu z chladničky, ale nevychlazenou. A nejspíš ji měl otevřenou několik dní, moc turistů tehdy ještě v Sangi nebylo. Stereotypní snaha chladit bílá vína občas škodí zážitkům při konzumaci! Samozřejmě jsem si z Toskánska přivezl i další zážitky a poučení. Taky návyk na modrou oblohu a výrazné světlo: celý den si teď doma rozsvěcím.   Číst dál →