Archiv štítku: Umbria

Orvieto Classico 2014 z Palazzone

Třikrát jsem přivezl vína z orvietského vinařství Palazzone. V kovidových dobách zájem o víno poklesl a Palazzone jsem musel přestat vozit. Je to jeden z následků Covidu, které mě stále mrzí. Mohl bych se rozepisovat o tom, jak velkou roli při koupi vína hraje image regionu, ale bylo by to marné. Už jsem o tom několikrát psal, včetně historek o italských somelierech, kteří v Čechách prezentovali Umbrii jako region červených vín, protože je to jistější a Češi to tak chtějí… když jsem tehdy s Italem vyjádřil nesouhlas mírnými slovy, někteří vinaři v Orvietu by s Vámi možná nesouhlasili, Ital se zarazil: Aha, vy jste tam byl? No ale máme tady vynikající Sangrantino… Za sebe jen dodám, že Sagrantino je velmi pozoruhodná odrůda, ale není pro každého. Je to něco jako Iron Man pro vytrvalce.   Číst dál

Trebbiano Spoletino z Perticaie, veliká radost z Umbrie

Budu se opakovat, ale budu se opakovat rád, protože Trebbiano Spoletino z vinařství Perticaia je moje velká radost. Znám je z jedné degustace v Perugii v létě 2012 a od té doby jsem Trebbiano Spoletino vyhledával. Odrůda je místní mutace Trebbiana a pěstuje se na asi padesáti hektarech v okolí umbrijského městečka Spoleto (možná je to už dnes větší plocha, cituju zpaměti staré informace). Pro mě je to manifest oddanosti k místní tradici: když vidím, že si některé vinařství dává tu práci a na pár hektarech pěstuje polozapomenutou archaickou odrůdu, je to pro mě přesvědčivější než vroucí marketingové formulace o věrnosti tradici, ručním sběru a oddané péči o každou rostlinku.   Číst dál

Dvě vína z italské Umbrie

Když teď noc trvá šestnáct hodin a těch zbývajících osm taky není žádná sláva, napadá mě, že česká zima je jednou z vyjímek Boží vševědoucnosti: copak by Bůh nedal lidem zimní spánek, když ho dal medvědům, jezevcům i ježkům? Dával jsem si pozor, abych v srpnu v Umbrii nenadával na čtyřicetistupňové teploty už v jedenáct dopoledne, proto teď můžu bez výčitek svědomí vychutnávat dvě umbrijská vína. Ve skutečnosti mi byla srpnová vedra docela příjemná, zlých bylo jen šestnáct hodin za volantem cestou zpátky. Zabíjel jsem ten dlouhý čas analýzou známého čtyřverší Roberta Gravese o úzkém moři Smrti a po nějakých čtyřiceti letech jsem konečně vyluštil smysl.   Číst dál

Toskánská Vernaccia a pár fotek z letní Umbrie

V pondělí jsem napsal text o stojedenáctých bedýnkách, tentokrát z italského Orvieta, našel si v chladničce víno a šel na zahradu vyfotit lahev. Venku drobný deštík a sychravo. Teploměr ukazoval patnáct stupňů, ale bylo zataženo, sychravo, hnusně. To je jedna z nejdebilnějších věcí v životě. Schraňuju si lahvované vzpomínky na léto a když je otevřu a koukám oknem na zmoklou zahradu, na monitoru mi svítí zprávy o počasí z místa, odkud jsem se před třemi týdny vrátil. Cecina, Toskánsko – dnes jasno a 25 stupňů. A celý týden to bude stejné. Dnes pár fotek ze srpnové Umbrie.   Číst dál

Orvieto Classico 2019 pozdní sběr a pečení holubi

Dnes je v Itálii Ferragosto a to je den jako stvořený k tomu, abych vysvětlil, kde se vzalo přísloví o pečených holubech, které člověku létají do huby! Bydlím na vesnici a minulou noc se nedalo spát. Psi vyli celou noc bez přestávky jako šílení. Úplněk míváme každý měsíc, ale takový blázinec nikdy. Vysvětlení přineslo brouzdání po italských webech. V pondělí 15. srpna je (v Itálii) svátek Nanebevzetí Panny Marie, italsky Ferragosto. Zatímco my už jsme několikátou generaci bezvěrci, udržování tradic a svátků převzala příroda a domácí zvířectvo. Není to zas až tak moc divné, tradice je dlouhá: křesťanské Nanebevzetí se dříve slavilo z rozhodnutí římského císaře Augusta (Feriae Augusti, odtud Ferragosto) jako svátek ukončení sklizně. Naše dožínky jsou později, ale Italové mají sklizeno už v srpnu. S tím souvisí i slavné sienské Palio a další lokální oslavy. A teď pozor, protože všechno souvisí se vším, typickým jídlem Ferragosta jsou pečení holubi :-)

Číst dál

Deset fotek z Todi, Umbrie.

Byla to pracovní cesta, jen tři noci v Castello delle Forme, několik schůzek a cestou zpátky noc v Německu a vyzvednutí zásilky vín ve vinařství Horst Sauer. Původně to mělo být jen na dvě přespání, ale druhý den jsem si domluvil ještě dvě schůzky na třetí den, jednu v Todi. A ano, důležitou roli asi hrálo to, že jsem chtěl vidět Todi. Na úvodní fotce pohled ze silnice, za sjezdem z dálnice.   Číst dál

Piviere 2019 z Palazzone. Úplně jiné, sametové Sangiovese

Na říjnové degustaci ve vinařství Palazzone překvapilo několik věcí, vzpomenu skvělou formu desetiletého Terre Vineate, základního Orvieto Classico a nové Piviere 2018. Minulý týden jsem byl v Umbrii a po rychlé telefonické domluvě jsem si zajel do Palazzone pro krabici vzorků nového ročníku. Že základní bílé Orvieto ani Grechetto nejsou přetěžkané horkým rokem 2021 jsem už psal tady, doma jsem jako první otevřel nové Piviere 2019.

Číst dál

Tři umbrijská vína

Terre Vineate 2021 Orvieto Classico Superiore, Palazzone
Jen pro jistotu, protože většinou to už asi víte – Superiore znamená jen vyšší alkohol (13,5%), jinak je to „klasické“ vesnické víno z Orvieta, směs čtyř odrůd: Grechetto, Trebiano, Malvasija a Verdello. Komplet udělané v nerezu, v zásadě víno do horkého léta (protože v Orvietu už v červnu bývají běžné teploty 36+). Jen jsem se po prvních zkušenostech s ročníkem 2021 obával nakupovat něco bez vyzkoušení. V San Gimignanu, asi 150 kilometrů na sever, říkali, že jim po tři letní měsíce nespadla ani kapka deště, a moje soukromé degustační zkušenosti říkají, že to pořádně zamíchalo karty. Někteří velcí propadli a někteří podceňovaní vyhráli. Ale jak je vždycky dobré se přesvědčit, tak v ročníku 2021 ve střední IItálii tuplem. Učastníci  Skleničkových bedýnek už vinařství Palazzone znají, propadl jsem jejich vínům už v roce 2016.  Číst dál

Pár fotek z Itálie

Zjednodušeně řečeno jsem si narychlo domluvil několik schůzek v okolí Perugie v italské Umbrii a v úterý brzo ráno jsem vyjel. Po poledni se věci zkomplikovaly, když se mi hned za Pádem utrhl výfuk. Ale italská vyprošťovací služba zafungovala líp než Batman a za hodinu jsem už zase jel dál. Bylo to velmi poučné a někdy se k tomu chci na blogu vrátit :-) O dva dny později mám potvrzenou nakládku vín Horsta Sauera, takže milerky příští týden budou! Na úvodní fotce západ středeční západ slunce z balkónu laciného penzionu, Castello delle Forme, Umbrie.  Číst dál

Trebbiano Spoletino

Potřetí Trebbiano, ale jen podle názvu: dnešní Trebbiano není z Abruzza ani z Toskánska. Je to Trebbiano Spoletino, málo rozšířená místní variace, vyskytující se v okolí umbrijského Spoleta. Před lety jsem tady dovezl pár lahví, tehdy jsem se dobral informace, že celkové výsadby odrůdy jsou kolem padesáti hektarů. Ale je dobré si vedle záliby ve většinových odrůdách (ryzlink, Chardonnay, Sauvignon,…) najít i nějakou obskurnost, a té se věnovat natolik, aby vás ostatní pokládali za experta.   Číst dál

Vermentino a Chardonnay, dva úlovky ze sámošky

Costamolina 2021 Vermentino di Sardegna, Argiolas
Vinařství má historii dlouhou 80 let, dnes je vede třetí generace rodiny Argiolas. Podlel webové prezentace mají na Sardinii nejmíň 230 hektarů vinic. Ve vinicích samozřejmě vede Vermentino, dál pěstují hlavně Carignano, Cannonau a Monica di Sardegna. Costamolina je z jejich základní řady a podle prvního dojmu je to svého druhu středomořský suchý ryzlink: jednoduchá nerezovka s lehkým lisováním, rychlým odkalením a kvašením čistého moštu, lahvovaná brzy na jaře po sklizni.   Číst dál