Archiv štítku: Toskánsko

Rialto 2022, Vernaccia di San Gimignano

CappellaSantAndrea je díky majitelům nejsympatičtější místní vinařství, zároveň nejlíp ukryté v kopcích u SanGi. Před deseti lety jsem na dotaz doporučil návštěvu jednomu českému vinaři, po návratu s mírnou výčitkou řekl, že to bylo těžké najít. V následujících letech jsem je hledal dvakrát nebo třikrát, bez úspěchu. S Flavií a Franceskem jsem se potkal už nejmíň třikrát v Itálii a jednou v Praze, ale vinařství jsem v San Gimignanu nikdy nenašel. Jen pro upřesnění, dovážel jsem během času čtyři jiná místní vinařství, okolí San Gimignana mám procestované víc než je běžný český průměr. Naštěstí jejich vína nabízí moje oblíbená sanžimiňánská vinotéka, takže můžu otevřít Rialto 2022 a vzpomínat. Úvodní fotka je z prvního setkání v červnu 2012, druhá je z minulého týdne…  Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Vermentino od Antinoriho a Vernaccia z Columbaia

Vermentino Bolgheri DOC 2024, Tenuta Guado Al Tasso
Stejné víno, nový ročník, už asi po patnácté. Prostě jedno z nejčastěji zmiňovaných vín na blogu, symbol toskánských dovolených. Vinařství patří rodině Antinori a leží „přes silnici,“ hned vedle Tenuty San Guido, která spustila slávu Bolgheri jako regionu a Pietro Antinori se na tom tehdy velkou měrou podílel. Často jsem o tomhle Vermentinu psal, zároveň se do mých poznámek promítaly vlastní předsudky a každoroční posuny v chápání či porozumění vína. Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Dvě italská bílá z ročníku 2024

Pomalu se mi plní krabice novými bílými víny ročníku 2024, bohužel stávkuje počasí. Páteční teploty sice vystoupaly na pěkných sedmnáct stupňů, ale s úplně zataženou oblohou, a to se k čerstvě nalahvovaným Vernacciím a Vermentinům vůbec nehodí. Začínám tedy základní Vernaccií z Il Palagione, na kterou bylo posledních pět let absolutní spolehnutí.   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

SKB 129 Panizzi a Vernaccia di San Gimignano

O San Gimignanu a místní bílé odrůdě Vernaccia jsem toho už napsal tolik, že se ostýchám všechno znova opakovat. V neděli na degustaci ve Viareggiu mi k tomu vinař z Montepulciana dodal zábavný postřeh, že se v Itálii tradičně dělají nejlepší bílá vína na via Francigena. To je cesta, kterou putovali účastníci středověkých křižáckých výprav z Anglie a Francie do italských přístavů, víny se měli osvěžovat na cestě. Zní to spíš zábavně, ale připomínám, že i San Gimignano leží na via Francigena, dokonce prý Torre Larniano, které dnes vlastní Panizzi, byla mýtná brána na Francigeně.   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Dvoudenní degustační maratón ve Viareggiu, fotoreport

Dnes to bude výrazně samožerský příspěvek, pro odlehčení dávám i úvodní fotku s italským symbolem Sophií Loren. Degustace Terre di Toscana pořádá společnost L’Acquabuona, letos byl už sedmnáctý ročník. Asi deset let mi chodí pozvánky, ale až letos všechno klaplo a mohl jsem se zúčastnit. 133 toskánských vinařství, samá první liga, dva dny v přímořském hotelovém resortu ve Viareggiu (konkrétně v Lido di Camaiore).    Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Brunello di Montalcino 2019, Castello Banfi


Pořád tady píšu, že v Itálii přežívám z českého důchodu, takže bych měl vysvětlit, jak důchodce přijde k třicetieurovému Brunellu :-) Pořídil jsem si zákaznické karty dvou hlavních supermarketových řetězců a moje sympatie okamžitě přešly od COOPu ke CONADu. COOP jsem miloval jako turista za občasných krátkých italských výletů, ale CONAD mi pravidelně s účtenkou vytiskne i slevový kupón nebo kupóny na další nákupy. Naposledy 6E slevu na nákup za 30 a víc EUR. Nosil jsem to v portmonce jako talisman a na konci týdne jsem si uvědomil, že žádný velký nákup už neudělám. Tak jsem zajel jen tak pro Brunello za 30 se slevou. Nejvtipnější na italských slevách je načasování. Mně jako lajkovi to připadá víc jako sociální služba než jako výprodej: před Vánoci jsou slevy na ryby a na sladkosti, teď na jaře na jahody, pomeranče a Prosecco :-) Itálie funguje úplně jinak než Čechy, stále se učím! (Dvě úvodní fotky jsou z Livorna, Terazza Mascagni.)   Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Levná vína a další radosti života


Na otázky typu Co říkáš Pomeranči na pennsylvánské třídě nebo Viděls teď Blběnu na TikToku? mám spoustu hlubokomyslných odpovědí a jsem na to patřičně pyšný. Nemůžu o tom nepřemýšlet, ale jsem rád, že se mě už na to nikdo neptá. V Toskánsku jsem se od toho odstřihl. Azurové nebe, procházka u moře, pár pinií, cypřišů a palem ve mně dokáže navodit pocit štěstí a všechny debaty a hádky s dezoláty mě z něj vytrhují. Psal jsem to už před pěti šesti lety a vidím to dnes kolem sebe. Italové jsou taky nespokojení a nadávají na domácí politiky, ale než se naučím italsky tak, abych to prožíval jako domorodec, jsem v bezpečí. Perte se a žerte se, ale mě vynechte.   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Dvě špičková italská vinařství ze sámošky a z vinotéky

Začnu upřímným poděkováním bedýnkářům za trpělivost. Uzávěrku přihlášek jsem dal na pondělní večer, v úterý ráno jsem spočítal a objednal… potom to na naše česko-německé poměry chvíli trvalo a došlo k výpadku jednoho vína. Vespolína sice vypadá jako přezdívka nějaké kruté římské císařovny z dob Maxima Decima Meridia, ale Mazzoni (mi) ji vyprodal těsně před objednávkou. Nabídl jsem náhrady, náhrady byly přijaty, a jestli se nic hrozného nestane, bedýnky přivezu příští týden. Děkuju především za vstřícný přístup, nikdo se neošklíbal, že jedno ze slíbených vín není. Funguje to stejně i z druhé strany, vinaři tolerují moje objednávky, které by ještě před kovidem zadupali do země jako příliš malé. Není to šťastný svět, ale můžeme si ho zpříjemnit lahví Nebbiola nebo Erbaluce. Na úvodní ilustrační fotce jsou slavné cypřiše u San Quirico d’Orcia, protože tady už dlouho nebyly :-) Vpravo uprostřed na kopci svítí Montalcino.   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Dvakrát Frescobaldi ze sámošky

Úvodní fotka je jen ilustrační, pohled na Colle Val d’Elsa na začátku února. Letní fotku jsem tady mnohokrát použil jako zobrazení toskánského snu (například tady), a když jsem jel před měsícem do Montepulciana, zajel jsem si kilometr na známé místo pro zimní fotku. Dnešní text o dvou vínech Frescobaldi může vypadat jako plánovaný, ale není to tak. Jen jsem v poznámkách objevil tři týdny starý zápisek o Chianti a přidal k němu zápisek o novém ročníku laciného supermarketového Vermentina. V zásadě jde o kusovky, základní výrobky, ale Frescobaldi je v Itálii považovaný za špičkového výrobce. Prostě se mi to tak sešlo.   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář