První část poznámek z víkendového zkoumání vzoků vín z aktuální francké bedýnky Horsta a Sandry Sauerových, podle německé vinařské ročenky Gault & Millau Vinaře toku 2018. Scheurebe bude premiéra nejen v bedýnkách, ale skoro jistě i na Skleničkova blogu. Občas se Scheurebe vyskytovalo na moravských koštech, ale už ho nepamatuju a při slepé degustaci bych ho nepoznal.
2018 Scheurebe Spätlese Escherndorfer Lump, Horst Sauer
Číst dál
Pozor, to není Apríl! Pan Sklenička už měl v bedýnkách vynikající vína a skvělé vinaře, ale tohle je zatím nejvýš, kam se odvážil, pokud jde o oficiální uznání pro vinaře. Jen v loňském roce hodnotil německý vinařský průvodce Falstaff jeho 2017 Silvaner TBA kulatými sto body (ano, 100 bodů ve stobodovce padlo necelých 400 kilometrů od Prahy!) a 2017 Riesling TBA 99 body. Pravidelní čtenáři znají zálibu pana Skleničky v německých Sylvánech a ryzlincích, a kdo sleduje německou vinařskou scénu, ten ví, koho nejprestižnější průvodce Gault & Millau ocenil jako Vinaře roku. Ostatní si musí kliknout na pokračování. Číst dál
První propagační fotka alsaských vín Famille Hauller po příjezdu. Zase jsem podlehl vášni pro plnotučný Grand Cru Muscat a přivezl Zinnkoepflé, ale těším se i na nádherný barikovaný Pinot Noir F 2015 (na fotce vpravo), základní Tramín a další vína. Nastane týden napjatých ochutnávek a hledání shody – neshody s první nákupní degustací. Kdo se chvíli bavíte vínem, určitě to znáte. Člověk si z degustace přiveze krabici vína a při prvním otevření lahve o týden později jásá (je to výborný, přesně jak jsem si napsal!), diví se (co jsem v tom hledal? Musím zlepšit krasopis a psát si lepší poznámky) nebo se rovnou hroutí (s čím jsem si to spletl?). Přesně to mě čeká příštích několik dní. To se nikdy neomrzí, při celovečerním popíjením vybrané lahve bývají dojmy a hodnocení často jiné, než při rychlé degustaci s vinařem. Číst dál
Můj vztah k degustaci Velkých Vín, zejména těch označených jako Grand Cru, se postupně vyvíjel. Zpočátku jsem se ostýchal a otevření lahve neústupně odkládal. Čekal jsem na vhodnou příležitost a žádná mi nebyla dost dobrá. Taky jsem čekal na vhodnou návštěvu, se kterou bych se rozdělil, ale několik pokusů mi ukázalo, že tohle je slepá ulička. Návštěvy na to vesměs nejsou zvědavé a neocení to, některé pokusy skončily skoro trapně. Číst dál
Už v pravěku Skleničkova wineblogu jsem psal, jaká je to pohoda, když se můžete spolehnout na etiketu. Měl jsem na mysli francouzské, italské a rakouské apelace. Že je rakouský Veltlín suchý, svěží a pepřový, moselský ryzlink má ostrou kyselinu a půl lžičky zbytkového cukru a Chianti je suché, ohnivé a lesní. Příležitostně k tomu někteří vinaři přidávají drobná upřesnění. Francký Silvaner v tradiční baňaté lahvi je suchý, travnatý a pepřový. Když se takové tradiční vinařství rozhodne experimentovat, zabalí víno netradičně do burgundské lahve s netradiční etiketou. Jak by chtělo říct pozor! Uvnitř je to jinak, než byste čekali! A někdy k tomu stačí, že místo úplně dosucha nechal víno prokvasit se dvěma gramy zbytkového cukru… (na horní rozostřené fotce z mobilu z listopadové degustace v Escherndorfu je to třetí zleva :-) Číst dál
Čtyři kopce, Teufelskeller, Pfülben, Marsberg a Sonnenstuhl, se táhnou od severozápadu k jihovýchodu kousek od Würzburgu podél řeky Mohan. Mezi kopci a řekou se tísní městečko Randersacker (obrázek jsem ukradl z webu vinařství Schmitts Kinder, kliknutím jej zvětšíte). Když se vám na chvíli otevře výhled na Randersacker z dálnice, vypadají čtyři vysoké kopce opravdu velkolepě. Při příjezdu do Randersackeru to svádí k dojmu, že kopce jsou vystavené jižnímu slunci, ale Mohan se klikatí a u Randersackeru teče téměř severním směrem, takže přinejlepším jihozápadní expozice. Pro mě to jsou, spolu s vinicí Escherndorfer Lump, zatím nejlepší objevené polohy pro francký Silvaner. Číst dál
Honem než to vypiju :-) Myslel jsem si, že poznámky z degustace Silvaneru Horsta Sauera z vinice Escherndorfer Lump jsem už na blogu měl, ale skleničku před dnem lahve jsem zjistil, že to byl předchozí ročník 2016. Na Velkou Listopadovou Sylvánskou Degustaci jsem přivezl i dvě vína od nejslavnějšího ze všech pěti ešerndorfských Sauerů a k mému překvapení právě tenhle vyhrál v improvizovaném hlasování o nejlepší z dvanácti vzorků.
Tématem Skleničkova blogu není fotbal, takže se dnes nebudu věnovat výhře Viktorky nad moskevským vojenským klubem v Lize Mistrů. Potěšilo to (i překvapilo) a nadšeně jsem skouknul televizní góly, ale hlavní zprávou pro mě byla sylvánská degustace. Šest vinařství, třináct vín a jedna odrůda. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tou odrůdou nebylo Sylvánské zelené. Ještě před několika měsíci by mě nenapadlo, že něco takového udělám. Na úvodní fotce módní přehlídka, otvírání lahví a kontrola vín pár hodin před začátkem. Číst dál
Některé věci se během let nemění. Tak třeba v escherndorfských vinařstvích dělají Silvanery (a další odrůdy) každým rokem stejné, suché a minerální. V Čechách a na Moravě podobnou jistotu nemáme (sláva vyjímkám!) a projev vín bývá rozmanitý. Za to v některých domácích vinařstvích máte jistotu, že při nákupu nedostanete nic ochutnat :-) Kupoval jsem jeden Sylván do dnešní veřejné degustace, tak jsem si tentokrát dokonce o ochutnávku řekl. Uslyšel jsem očekávané odmítnutí (to my tady u nás neděláme). Pro některé lidi je kapitalismu škoda, ale na blogu se budu věnovat jen těm druhým.
2017 Escherndorfer Silvaner trocken, Horst Sauer
Číst dál
Domácí úkoly před sylvánskou degustací příští týden. Tahám Silvanery ze sklepa jako králíky z klobouku a dnes to odnese 2017 Silvaner Randersacker Sonnenstuhl Spätlese trocken z vinařství Trockene Schmitts. 13% alkoholu a zbytkový cukr pod jedním procentem. O Trockene Schmitts (web) jsem už psal několikrát, včetně dějin rodu s oddělením dvou větví na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, z čehož vznikla současná vinařství Trockene Schmitts a Schmitts’s Kinder.
Večer se Sylvánem mě pobavilo, když mi na staré nahrávce zpíval Bob Dylan: I started out on Burgundy but soon hit the harder stuff… ale Dylan asi neměl na mysli Sylvánské? S prvním vínem z několika krabic přivezených pro připravovanou sylvánskou degustaci je brzo na superlativy, ale první dojem je ohromující, těšte se! O randersackerském Slunečním stolci jsem už psal tady v souvislosti s vínem bratrského vinařství Trockene Schmitts, takže jen zopakuju, že při překladu místních jmen je důležité a nutné respektovat slovesný rod. Proto vinici Sonnenstuhl nikdy nepřekládáme do češtiny v ženském rodě (svádí to!) ale vždycky v mužském: Sluneční stolec :-) Číst dál
Jedu do Frankonie pro vína do Sylvánské bedýnky a chci navíc vybrat i pár vín do VLSD (Velké Listopadové Sylvánské Degustace). Vinice hýří barvami (nejvíc žlutou) a hlavně kousek za německou hranicí se zvedla mlha a udělalo se hezky. Na úvod jeden sezónní obrázek z Escherndorfu. Číst dál