Začnu zábavnou zprávou z Británie. Dnes zveřejněná statistika prodeje šampaňského v britských supermarketových řetězcích říká, že prosincové prodeje meziročně stouply o 13% a průměrná cena za lahev překročila 25 liber. Italský exportér F. Zanzucchi k tomu ironicky dodal, že se zdá, že nákupní cena řetězců právě překročila 6 EURO za lahev. Statistika ukazuje, že Britové se v lockdownu věnují šampaňskému, ale v tomto případě jde většinou o levnější značky. Prodej dražších lahví šampaňského roste ještě rychleji, což je průvodní jev všech hospodářských krizí. Úspěšní si dopřávají luxus, krachující bankéři a průmyslníci vypijí poslední lahev nebo dvě, než si proženou kulku hlavou.  Číst dál →

Abych předešel posměšným poznámkám, rovnou přiznám, že fotit Vermut de Capçanes v dnešním počasí (+4 stupně Celsia) je špatnej nápad. Dohnala mě k tomu zvědavost. Dostal jsem z vinařství dvě lahve na vyzkoušení a o víkendu si jednu z nich vyžádala kolegyně z konkurenčního podniku. Bylo mi jasné, že ji chce, protože zvažuje vlastní dovoz, ale co už nadělám – na rozdíl od předchozích případů, kdy Skleničkovy bedýnky inspirovaly jiné dovozce to ani neskrývá, ani mi neopisuje z webu přihlašovací dotazníky :-) Navíc kolegyně byla ve Španělsku a s vínem z Capçanes se tam setkala, takže jsem ji aspoň vyzpovídal ohledně kultury požívání vermutu v Barceloně.   Číst dál →

Costers del Gravet 2015, Montsant D.O., Celler de Capçanes
Po roce se vracím ke střední třídě vín z Capcanes. Název (zřejmě v dialektu) znamená Žulové svahy. Na webu vinařství se píše o svažité vinici s žulovým podložím, na které rostou všechny tři odrůdy (ve výsledné směsi je 60% Grenache, 25% Cabernetu Sauvignon a 15% Samsó čili Carrignanu). Severovýchodní expozice zajišťuje osvit od časného rána, ale stín už po páté večerní, takže noční teplota hodně klesá proti denní a dává vzniknout vyšším kyselinám. Grenache a Carrignan jsou z výsadeb více než 40 let starých, Cabernet Sauvignon 15-25 let starých. Spontánní kvašení v tanku, 12 měsíců v bariku (nové až dvouleté sudy). 14,5% alkoholu.     Číst dál →

Zápisky o poslední ze čtyř vín odrůdy Garnacha: první dojem z degustace je příjemné překvapení. Z listopadu si pamatuju, že jsem jílovitou Garnáču řadil na třetí místo (prosím velmi zjednodušeně, žádný takový žebříček jsem nesestavoval a samotné srovnávání čtyř vín jsem považoval za největší radost), ale tentokrát bych ji posunul na druhé místo s maličkým rozdílem za prvním vápencem. Nemám přímé srovnání s břidlicí (klidně by to mohlo být společné druhé a třetí místo), všechna vína jsem otvíral postupně v průběhu deseti dnů. ARGILA (jíly) si podržela ostřejší středomořský projev s vyšším alkoholem, ale zharmonizovala se k většímu půvabu a možná až eleganci. Není tak okázale ovocná jako břidlice, ale uměřeným ohnivým projevem to taky není žádná Popelka.

Číst dál →

Pískovou Garnáču mám v paměti z listopadu jako nejmíň přitažlivou, takže to v pátek vezmu stručně. Tvůrčího ducha jsem unavil vymýšlením stodvacátéhoosmého způsobu, jak vyfotit lahev a etiketu. Díky Bohu za příjemné počasí – lahve fotím venku na zahradě v odpoledním slunci a v zimních měsících to bývá krutá práce.

La Nit de les Garnatxes 2016, Panal / Sand
První poznámky míří ke krásné barvě. Španělsko hýří barvami a červené umí nejlíp :-) tady je to světlá (průhledná) tmavě rudá. Ve vůni červené peckoviny a alkohol, lehce dřevo. V chuti mě napoprvé zarazila výrazná textura, víno je zrnité jako písek mezi zuby. Po chvíli s provzdušněním dojem mizí a víno se příjemně vyhladí. Po hodině je už docela docela hladké, kulaté, byť skladbou asi nejjednodušší ze čtyř Garnáč. Třešně a višně, dobře zakomponovaná kyselina, štiplavé taniny a alkohol. Exotické dřevo, teplé koření v hodně mírné formě, pocitově vyšší alkohol. Zpočátku se víno projevovalo hodně selsky a připomínalo některé burgundy, ale časem se víc harmonizuje. Jistou jednoduchost až selskost projevu si ponechává, ale časem to přestává být nápadné.

Vápencová Garnacha z katalánského družstva Celler de Capçanes hned po otevření hlasitě říká, že hledání nejlepší ze čtyř terroirových garnáč může mít po roce úplně jiné výsledky než v listopadu! Letos mi zatím chybí přímé srovnání, díky pracovnímu zatížení otvírám vína po jedné lahvi a snažím se neporušovat životosprávu, ale paměť dosud slouží a poznámky z břidlicové garnáči jsou jen čtyři dny staré…

La Nit de les Garnatxes 2016, Calissa / Limestone     
Číst dál →

Už jsem se tady rozepisoval o tom, že katalánské košer víno z Capçanes si představuju jako vyhraněnou podobu bio-produkce, kterou na rozdíl od běžného bio- certifikuje barcelonský spolek ortodoxních židovských rabínů. Žádná aditiva (ani kvasinky ne), žádné intervence. Židovské velikonoční víno.

Číst dál →

Tentokrát jsem to chtěl napsat stručně. Mas Collet k tomu svádí, není to to nejjednodušší základní víno z produkce katalánského družstva, ale je to základní víno školené v barikových sudech. Jednoduché víno s dotekem sudu za přijatelnou cenu. Stylově je to jednoduché středomořské červené, tělnaté s vyšším alkoholem a teplým kořením. Něco, o co se občas (marně a imho zbytečně) pokouší moravští vinaři s červenými výběry z hroznů :-) Španělé to sekají jako Baťa cvičky (60.000 lahví Mas Collet a odhaduju, že cena ve vinařství je cca 7-8 EURO), u nás to vede k namáhavě pitelným obludnostem, o cenách nemluvě. Pro jistotu dodám, že už jsem si oblíbil vína s nižším alkoholem a ke spokojenosti nepotřebuju tolik plnosti v puse. Ale když už to musí být, tak v podobě jednoduchého vína pod osm EURO…     Číst dál →

Riskuju, že to bude vypadat jako reklamní text, protože právě finišují přihlášky (a propagace) terroirové bedýnky z katalánského Capçanes. Vypadá to na rekordní úspěch. Při opakování stejného tématu v bedýnkách obvykle klesá zájem, ale čtyři Garnache z různých půd zřejmě před rokem zanechaly velký dojem a průbežný počet přihlášek je zatím větší než před rokem (navíc i tehdy to byl rekord). Poslední volnou lahev dnešního vína jsem si schovával na nějakou velkou příležitost, a otevřel jsem ji se šťastnou úlevou, že tento týden objednám a za tři až čtyři týdny budu mít nový ročník. Vždycky je co slavit, když se chce :-)   Číst dál →