Na první fotce z nedělní Riparbelly je menu slavnosti Sagra del Cinghiale neboli Festival Divočáků. Bohužel není vidět fronta asi dvou až tří stovek lidí před pokladnou ani dva obří stany, ve kterých se jedlo. Parkovalo se na silnici snad dvě stě metrů před cedulí Riparbella, nával jako hrom. Nejspíš to není nic zvláštního, během roku každé toskánské městečko pořádá svoje Slavnosti kaštanů, ryb a kdečeho co je k jídlu. Číst dál
Champagne Cuvée Réserve Brut, Veuve Durin
Nejsem si jistý, jestli to není vůbec první popis Champagne na blogu? Před dvěma roky byl kamarád na dovolené v Toskánsku a při debriefingu říkal, že v COOPu v Pomarance koupil šampaňské po 15 EURO. Od té doby jsem v Toskánsku strávil deset měsíců, v Pomarance jsem byl několikrát a dokonce mám slevovou kartu do COOPu, ale na šampaňské za 15 EURO jsem tam nenarazil. A v COOPu jsem se u polic se Champagne vždycky zastavil! Číst dál
2023 Röttinger Feuerstein Silvaner*** Spätlese trocken, Weingut Hofmann
Jestli mě paměť neklame, tak Silvaner*** býval pod korkem a letos je tu šroub. Jinak vše při starém, barikovaný Sylván, ale barikovaný velmi střídmě, o čemž svědčí i to, že v srpnu už byl nalahvovaný. Ve skleničce je světlá citonově žlutá barva, na nose slušně intenzivní, vyzrálá vůně plná ovoce i květin, hlavně citrony a jablíčka, moc pěkné. Číst dál
Úvodem musím popřít skoro všechno, co jsem tady před dvěma týdny napsal o Franciacortě Brut od Berlucchi, protože se ukázalo, že víno dělá příležitost. V různých souvislostech jsem se té myšlence bránil, ale teď se to projevilo. Předchozí poznámky o Berlucchiho sektu jsem psal v Toskánsku večer před odjezdem do Čech. Byl jsem sice v klidu, odpočatý, ale smutný, že mi končí pobyt a čeká mě namáhavá a otravná cesta do Čech. Druhou lahev jsem otevřel o dva týdny později, už zase zpátky v Toskánsku. Zničený patnácti hodinami za volantem – na Brenneru sněžilo, pod Brennerem práce na silnici, cestou přeháňky, bouřka, a dojezd za slunečných 22°. Byl jsem úplně vyřízený, ale je to únava, při které neusnu. Otevřel jsem sekt a byla to lahoda. Pamatoval jsem si ještě původní hodnocení „za dvanáct EURO super, ale za víc těžko“ a vrtěl jsem hlavou. Kyselina byla senzační, projev komplexní, krásný minerální závěr. Číst dál
Úvodní tři fotky ilustrují mou představu toskánské vesničky Mazzanta jako etruských Benátek, ale to není téma, které by se dalo rozvíjet dál. Dnes velmi odpočinkově. Poslední dny jsem degustoval dosti seriózně, ať už šlo o nová vína (jako Montepescini) nebo o nákup Vino Nobile z Gracciana. Ještě večer před objednávkou jsem vypil poslední lahev Rosato 2023 a přidal do závěrečné objednávky krabici pro sebe. Do nervozity mě uvrhl časový tlak související s dovozem, a s tím jsem objevil jednu zvláštnost. V Čechách je Velký Pátek státním svátkem, takže jsem automaticky předpokládal, že to tak je i v katolické Itálii. Obával jsem se, aby nebylo volno i na Zelený čtvrtek, a když jsem na pondělní e-mail do vinařství nedostal odpověď ani v úterý v poledne, strašila mě představa volného velikonočního týdne. Číst dál
Dnes jen tlachání nad lahví laciného Prosecca. Vždycky hledám kulturní nebo historické souvislosti spojené s vínem, ale dnes mám jen samožerskou vzpomínku. Prosecco od Zonina, největšího italského soukromého vinaře, mi před dvaceti objednala manželka v Oasi Verde, senzační pizzerii v Saline di Volterra. Na účtu z restaurace se objevila částka asi šesti EURO za láhev. Víno se nám líbilo a druhý den jsme zjistili, že v místní sámošce stojí 3,49 EURO. Pár jsme jich vdechli u bazénu, bylo to lehké osvěžující pití s nízkým alkoholem, dobrou kyselinou a výrazným minerálním projevem. Číst dál
Ještě jednou letos zdravím z Toskánska. Na poslední chvíli mě zlákaly levné letenky do Pisy (přímý let 95 minut, zpáteční letenka 760 kaček). Když jsem k tomu našel i půjčovnu aut, která mi na šest dnů nechá Fiátka za 15 EUR celkem, bleskově jsem objednal a odjel plážovat. V přímořské Cecině je patnáct stupňů a azzurro, rajčata za 3 EURO jsou voňavá a cappuccino zdražilo na 1,5 EURO. Ostatně jsem si vždycky myslel, že vánoční úklid je barbarský zvyk nehodný jednadvacátého století. Číst dál
Začal jsem nový, modrý život. Úvodní fotka je z ranní procházky u moře v toskánské Mazzantě. Pátek a sobota byly nabité akcí, stresem, cestováním a sluncem (a měsícem, je krásný úplněk), ale užil bych si to i trochu klidnější. Nedávný úvod blogu naznačující, že končím s Itálií, byl reakcí na opakovaná selhání v jednání s italskými realitními kancelářemi. Celé léto se mi nepodařilo vyjednat ubytování, protože ceny meziročně stouply víc, než kolik jsem byl ochotný zaplatit. Nakonec jsem si našel úplně nové ubytování v Marině di Castagnetto. Když jsem namístě zjistil, že se mi nelíbí městečko, nastala krize. Číst dál
2022 Ürziger In der Kranklei Riesling Spätlese* trocken, Karl Erbes.
Jedinou výhradu k vínu dám hned úvodem, v srpnovém vedru na mě bylo i 12% alkoholu moc – degustační poznámky jsem napsal nad jednou skleničkou a přešel k lehčím míchaným nápojům (led, Orangina a Campari). Číst dál
Byl červenec a jel jsem domů z Německa. Zastavil jsem u sámošky a dal do nákupního vozíku pár lahví bublin. To se člověk přehlídne a je to hned… o vinařství Paul Mittnacht jsem nic nevygůgloval, nejspíš je to jen obchodní značka nějakého francouského supermarketového řetězce. Začal jsem roséčkem Brut, ale jestli tohle byl Brut, tak já jsem papež. Není to úplně sladké, to zas ne, ale polosladké určitě. Takže polosladký Pinot Noir jako rosé… jestli jsem letos ještě žádné víno nevylil hned po prvním ochutnání, tak tenhle Crémant byl první. Číst dál
Champagne Comte de Brismand Brut Reserve
Výrobce je překvapivě skromný, na etiketě je jen malým písmem uvedeno, že to vyrobil jakýsi VPP. Prostě supermarketový výrobek se vším všudy – v německém Lídlu mě zlákala cena, baťovských 17 EURO. Ještě údaj o 12,5% alkoholu a na zadní etiketě doplňující informace o složení: odrůdy Pinot Noir, Pinot Meunier a Chardonnay. Víc asi nemá cenu hledat, k vlastnostem podobných průmyslových vín patří neurčité a průběžně proměňované složení. Číst dál
Následující týdny budu na blogu otravovat s bublinami a moselskými ryzlinky. Cestou z Mosely jsem se zastavil v Lídlu pro nějaké pečivo na cestu a přikoupil šampaňské za 16,99 EURO. Bylo už horko, tak jsem si to raději ověřil na kalkulačce, 408 kaček. Hned vedle byl druhý supermarket jménem EDEKA, kde jsem ukořistil čtvero dalších bublin (Wolfberger, MUMM, Mittnacht) v celkové ceně 32,96 E (790 kaček). Bylo po desáté ráno a teplota se blížila třicítce. Bylo to napůl jako ve snu a napůl jako ve filmu. Číst dál