Jak jsem psal posledně, zase jsem udělal, co se dělat nemá. Otevřel jsem víno právě dovezené, čerstvě nalahvované a rozhrkané cestou z Itálie. No ale neudělejte to, když jste ho naposledy koštovali v červnu z tanku a moc se vám líbilo. Jako polehčující okolnost můžu uvést, že 1) jsem dovezl dostatečné množství (paleta) a 2) jsem se na vína těšil. Dnes stručný report z degustace čerstvě složených vín.
Rosso di Montepulciano 2015, Tenuta di Gracciano della Seta
Číst dál
Při posledních bílých bedýnkách z Orvieta jsem neopatrně zveřejnil, že toskánská vína může dovážet každej Jouda, ale na Orvieto musí být machr :-) Naštěstí se mi to nevymstilo, Orvieto je skoro prodané / vypité a po několika bílých bedýnkách v řadě dojde na červené Toskánsko. Z reportů z červnové cesty Toskánskem vyplývá, že hned dvě oblíbená toskánská vinařství jsem odložil, protože zadržela prodej největších pecek na listopad / prosinec. Tenutu di Gracciano jsem chtěl přivézt co nejdříve, protože se mi moc líbilo tankové (=z tanku degustované) Rosso 2015. Potěšilo mě, že jsem si vyprosil, že mi už teď uvolní pár krabic Riservy 2012 a navíc i domácí Merlot 2010. Ten vůbec není určený na export, prodává se jen návštěvníkům vinařství v malém, po lahvích. Nemyslím, že za to může nějaký osobní šarm, jen vinaři nejsou zvyklí (ale o to víc oceňují), když se někdo o jejich vína zajímá natolik, že si každý ročník přijede přechutnat. Číst dál
Ve čtvrtek ráno jsem zajel na poslední rehabilitaci do nemocnice. Půlhodina mučení zlomené ruky s krásnou terapeutkou, o další půlhodině karbonické macerace jsem už tady psal. Pikantní podrobnosti (o karbonické maceraci) zveřejním jen návštěvníkům příštích Skleničkovských degustací. Odpoledne jsem si šel jen velmi rekreačně zaběhat a potom zaplavat do místního písáku. U grilu jsem zkontroloval několik lahví, které zbyly z úterního večírku. S Lubošem Osičkou jsme toho otevřeli dost, ale často nedopili. Dnes poznámky ke dvěma autentickým vínům od Osičků a jako bonus jedno Toskánsko.
Milerka Cuvée 2015 zemské, Jaroslav Osička
Číst dál
Nejen skvělý ročník 2015, svět vína nabízí i jiné radosti! Ze zářijového týdne v Toskánsku jsem z Gracciana přivezl Vino Nobile Riservu 2010 a 2011. Ukázalo se, že desítka byla skvělá, s klasickým projevem Sangiovese, hloubkou a patosem starých písní C+K Vocalu. Z červnové návštěvy v Graccianu zase vzpomínky na základní Rosso di Montepulciano 2015 z tanku, krásně vyzrálé a koncentrované, jak už patnáctky umí být. Už v září jsem oceňoval, že v Graccianu mají vyrovnanou celou řadu, že jejich Rosso i Vino Nobile nejsou žádné kusovky, ale dospělá vína. Teď v červnu jsem si odvezl i vzorek Riservy 2012, půl roku před předpokládaným uvedením do prodeje. Číst dál
Jedno z nejčastěji vzpomínaných toskánských vín na Skleničkově blogu, biodynamická Pergolaia. Teprve devátý ročník, před rokem přišel facelift etikety, ale stará socha boha Dionýse zůstala. Podle strohých údajů vinařství směs Sangiovese (převažuje) s malými přídavky Cabernetu Franc, Cabernetu Sauvignon a Merlotu. Příznivý ročník s rychlým vyzráváním a sklizeň o týden až deset dní časnější, než je obvyklé. Klasicky kvašení ve velkých 50 hl sudech a poté školení v různých nádobách.
Hodně temná rubínová barva, jemná odrůdová vůně (Sangiovese) a v závěru se objevuje středomořské koření. V chuti vyvážené, harmonické a plné. V ovoci hodně vyzrálé (viz poznámky o ročníku 2011, o stupeň víc a napsal bych už přezrálé), šťavnaté, s červeným ovocem a lesními plody. V závěru chuti balsamiková aromata a ještě štípnou taniny, hodně mladé. Při bodování na soutěži hravě 92 bodů / 100 díky plnosti, koncentraci a vyzrálosti. Soukromě mě ale tyhle vlastnosti nebaví tolik, jako lehkost ročníku 2009. Dá se pít už teď, ale za dva roky bude lepší.
Připomínám novou italskou bedýnku vín ze sopečných vyvřelin a vápenitých jílů z Orvieta. Podrobnější informace jsou tady a přihláška tady.
V pátek večer dcera odjela ke kamarádce a já zůstal po dlouhé době doma sám. Než jsem se doma rozkoukal, bylo skoro devět, velké plány na domácí úklid vystřídaly velké plány na to, jaké víno večer otevřít. Na velké víno nebyla chuť, vytratila se energie. Naštěstí jsem objevil ve sklepě krabici se vzorky přivezenými v červnu z Toskánska.
Chianti Classico 2012 DOCG, Agricola San Felice
Číst dál
Ukázka vycházející hvězdy :-) nebo alespoň já jsem vinařství zaregistroval až před několika lety. Etiketa hlásá, že rodina Mazzei vlastní Castello di Fonterutoli už od roku 1435. Jestli to na vás nedělá žádný dojem, tak připomínám, že tou dobou byly oběti bitvy u Lipan už rok pohřbené, ale teprve dva roky poté zemře ve Znojmě císař Zikmund, v Čechách známý jako Liška Ryšavá. Aby to nebylo jednoduché, tohle Chi Classico je ukázka vinařské moderny. Číst dál
O Arnolfovi jsem tady už psal mockrát, bylo to víno, na kterém jsem v počátcích mého objevování Itálie nekriticky ujížděl. Jednou se v té souvislosti dokonce objevila diskuse o tom, jaké víno může být označené jako SuperTuscan, mimochodem k tomu by měl co říct letos na jaře zesnulý enolog Giacomo Tachis. Dokonce jsem jednou odporoval Anitě Zonin, obchodní ředitelce Il Palagio, když mi psala, že zavádějí nové víno, Supertoskánce postaveného na Cabernetu Sauvignon. Ale Il Palagio už přece jednoho Supertoskánce má, jmenuje se Arnolfo di Cambio, napsal jsem jí, ale nedala na mě.
Dnes o dvou vínech přivezených minulý týden z Toskánska.
Chianti Colli Senesi 2013, Fattoria San Donato
Číst dál
Po necelém roce (úvodní report ze září je tady) jsem se minulý týden vrátil do Gracciana (web). Letošní ceník 2016 sice přinesl znepokojivé zvýšení cen, ale přesto se ceny stále jevily jako odpovídající kvalitě. Setkal jsem se zase s asistentem enologa Juliem Stracciou, tentokrát už mnohem méně formálně než poprvé. Číst dál
Večer se udělalo slunečno a já jsem si udělal radost. Otevřel jsem si víno z nejvýznamnější italské odrůdy, odpověděl na pár italských e-mailů a začal plánovat příští týden. Kterou italskou odrůdu považujete za nejvýznamnější? Číst dál
K pátečnmu sledování nervydrásajícího Davis Cupu jsem s návštěvou otevřel Vino Nobile 2010 Riserva z Tenuty di Gracciano, nadstavbu říjnových toskánských bedýnek. Riserva byla výborná a s překvapením jsem zjistil, že jsem povinné reklamní zmínky o tomhle víně odbyl větičkou o komplexním zralém projevu a basta :-) To by byla škoda… Číst dál
