Subjektivně je velký rozdíl psát poprvé o neznámém víně a psát poněkolikáté o víně z vinařství, které jsem třikrát navštívil. Když jsem byl ve vinařství, mluvil s vinařem a degustoval víno s ním, obědval v místní restauraci, navštívil několik okolních vinařství a můžu srovnávat… to se to píše :-) Po letech zkušeností snad můžu napsat bez stresu degustační poznámky o jednom Sangiovese z Montepulciana. Číst dál
Víno s biocertifikátem, které si už několik let pravidelně kupuju v bio-krámku v Castel San Gimignano. Trochu za to asi může graficky utěšená etiketa, trochu tradiční toskánské vinařské jméno Guicciardini. Vinařství dnes patří Pietro Majnonimu a jeho synům, kteří hospodaří na 200 hektarech ve Vico d’Elsa. Je to napůl cesty mezi Florencií a San Gimignanem, usedlost a pozemky patří rodině od roku 1870. Asi 28 hektarů jejich půdy tvoří vinice. Číst dál
Už jsem napsal, že přijetí Vernaccie do San Gimignano v Komunitních bedýnkách nebylo bouřlivé. V předchozím textu jsem sice zatratil italské autochtonní odrůdy od V (Vernaccia, Vermentino, Verdicchio), ale nevzdávám se. Do příštích bedýnek se pokusím propašovat Trebbiano Spoletino a Sagrantino. Začal jsem otvírat vína, dovezená z dubnové cesty do Toskánska a Umbrie.
Ve středu večer první plnohodnotné grilování na zahradě, na mobilu jsem přitom dychtivě sledoval, jak přibývají přihlášky o toskánskou Vernaccii di San Gimignano :) Píšu plnohodnotné grilování, protože s loňskými přebytky uhlí provozuju gril už od února, ale ve středu poprvé mi přitom nebyla zima. Na blogu přeskočím jídlo a dám jen poznámky o dvou vínech.
Večer druhého dne jsem nečekaně utahaný, ale hodně spokojený. Natočil jsem asi 450 kilometrů, což po točitých toskánských a umbrijských silnicích není málo, ale mám super dobrý dojem i z druhé návštěvy, od které jsem si nic nesliboval. Leč popořadě. Číst dál
Když jsem byl v Itálii v červnu 2016 naposledy, asi jsem to přehnal. Na dva dny jsem si naplánoval osm návštěv vinařství v Toskánsku a Umbrii. Nakonec jsem některé vypustil, ale stejně jsem se uštval a přivodil si zdravotní komplikace. Tentokrát jsem se musel poprvé v životě přemlouvat, abych se do Itálie znova vykopal. Nakonec rozhodlo ubytování ve vesnici, kde jsem s dětma strávil několikery prázdniny, apartmán s výhledem na moře a střídmější program. Šoférovat ve čtyřech dnech dvakrát 1200 kilometrů nezapadá do mojí představy ideálního zájezdu, tak jsem si to vylepšil jedním odpočinkovým dnem před odjezdem. Číst dál
Vino Nobile di Montepulciano Riserva 2011, Tenuta di Gracciano della Seta
Zásadu Ani měsíc bez Sangiovese! jsem už letos stihl porušit, ale po radostných zprávách minulého týdne jsem se polepšil. První dobrá zpráva je, že od předchozí degustace před čtvrtrokem se víno znatelně zvedlo. Tehdy mělo nepříjemné chemické tóny (zapařený polyetylénový pytlík), tentokrát je úplně čisté. Tradičně pěkná temně rudá barva světlého odstínu. Na nose hodně zralého ovoce, kafe, alkohol a smolnatý borový les. V chuti komplexní s dobře zakomponovanou kyselinou, zralým ovocem, středně plné, už hodně nazrálé a naleželé. Čokoláda a tabák, vyšší alkohol štípe spolu s teplým středomořským kořením, ohnivý závěr přechází do dlouhé dochuti. Přes květnatý popis a zřetelný vliv sudu je to vlastně kultivované, střídmé a harmonické víno. Jediná výhrada, 14,5% alkoholu je na mě už hodně. Sangiovese s desetiprocentním podílem Merlotu a Cannaiola. Ještě má dost času před sebou, za poslední půlrok se znatelně zlepšilo. Hodnocení 92 bodů/100. Číst dál
Až při revizi textu před zveřejněním mi došlo, že jsem celý prosinec neměl žádné Sangiovese, na blogu ani na stole. Tohle přišlo na poslední chvíli a bylo parádní. Budu si chválit vlastní peří, ale risknu to s čistým svědomím a úsměvem hollywoodských hvězd. Do toskánských bedýnek v září 2012, teprve dvanáctých, se nevešlo kvůli příliš vysoké ceně. Fattoria di Palazzo Vecchio mě ohromila svým základním Vino Nobile, ale zvolila ambiciózní cenovou politiku, která mě časem přiměla hledat v Montepulcianu další vinařství. Se současnou Tenutou di Gracciano jsem vrcholně spokojený, ale přiznávám, že TerraRossa 2007 z Palazzo Vecchio je v mnoha ohledech mimořádné víno. Číst dál
Pravidelné podzimní samožerské okénko věnuju účastníkům zářijových Toskánských bedýnek. Obsahovaly pět vín z vinařství Tenuta di Gracciano della Seta. Před několika týdny jsem čtyři z nich poslal soutěžit na Prague Wine Trophy 2016 a ve středu přišly výsledky. Ehm… zase jsem měl kliku!
Maramai 2010 – 90 bodů, Premium Gold čili Velká Zlatá Medaile
Vino Nobile di Montepulciano Riserva 2012 – 91 bodů, Premium Gold
Vino Nobile di Montepulciano 2012 – 90 bodů, Premium Gold
Vino Nobile di Montepulciano 2013 – 89 bodů, zlatá medaile
Průměr čtyř vín je rovných 90 bodů, cena všech čtyř byla 1900 Kč. Když započítáte mezinárodní koeficient neboli zkušenost, že Robert Parker dává v průměru o 5 až 6 bodů víc než české poroty, máte to sestavené jako Rubikovu kostku. Blahopřeju všem účastníkům – bedýnkářům, že si dobře vybrali a děkuju do Gracciana! A jestli někdo z čtenářů měl dojem, že příliš nadšeně popisuju vína, která do bedýnek nacházím a dovážím, tak teď to má potvrzené od poroty mezinárodní soutěže :-) Italové to ocenili už v září.
Taky se hodnotily slaďáky, poslal jsem tři moselské ryzlinky Weingut Karl Erbes. Nejlíp zabodoval 2012 Ürziger Würzgarten Spätlese, školený 11 měsíců v sudu na kvasničních kalech – 91 bodů a Premium Gold. Další dva ryzlinky si odnesly zlato, a spolu s dalším jedenadevadesátibodovým ryzlinkem, který soutěžil mezi suchými víny, to už potřetí vydá na diplom BEST WINERY. Vlastně mám radost i z 87 bodů pro základní mladý kabinet, 2015 Ürziger Würzgarten kabinett. Připomínám to hlavně kvůli degustaci Erbesových ryzlinků, plánované na pondělí 14. listopadu. Ještě se můžete přihlásit!
Jestli jsem poslední týden málo psal blog, tak to bylo hlavně proto, že každý večer opakovaně otvírám Vino Nobile z Gracciana, Erbesovy ryzlinky a prokládám to Montagny od Bertheneta. Asi by vás nebavilo o tom číst stále dokola, ale je to zábavné pití a užívám si to :-) Několik toskánských bedýnek pro opozdilce bych ještě složil, Erbesovy ryzlinky i Sangiovese z Graciana taky najdete ve Skleničkově sklepě. Konec hlášení!
V komentářích k padesáté bedýnce jsem psal o dvou možnostech sestavení, tedy Sicílie z jednoho vinařství nebo mix různých vín, ideálně z několika vinařských oblastí. Na Sicílii jsem napsal (Marsala!) a čekání na odpovědi si krátím zkoumáním možností druhé volby, tedy vzpomínkami na vína z nedávných i dávných bedýnek. Jedno z (pro mě soukromě) důležitých vín byla toskánská Pergolaia, moderní Sangiovese z biodynamického vinařství Caiarossa. V posledních letech jsem ji zanedbával a hledal za ni náhradu. Už několikrát jsem měl dojem, že jsem ji našel, ale pondělní večer to zpochybnil. Číst dál
Napjatě i nadšeně otvírám vína z aktuálních Komunitních bedýnek. Sice některá z nich měl už před rokem, jiná v červnu ve vinařství, vzorky dalších jsem přivezl v červnu domů a ochutnával o prázdninách, ale stejně se vždycky po vyložení zásilky potřebuju ujistit, jak vína chutnají. Číst dál
V pátek večer jsem si udělal druhé Vánoce. Zabíjel jsem čas brouzdáním po internetu a narazil jsem na článek se seznamem toskánských vín, oceněných nejprestižnějším italským vinařským průvodcem Gambero Rosso třemi hvězdičkami (tady). To už překládám do češtiny, osvícení Italové totiž nejlepším vínům (a vinařstvím) místo hvězdiček přidělují skleničky (bicchiere) a tři jsou nejvíc. Samozřejmě mi to je sympatické, Skleničky jsou víc než hvězdičky! Mezi osmdesátkou nejlepších toskánských vín pro letošek podle Gambero Rosso je (kromě Sassicaii, Ornelaii a dalších) i Vino Nobile Riserva 2012 z Tenuty di Gracciano della Seta. V pátek ráno jsem ho rozeslal účastníkům Toskánských bedýnek. Číst dál
