Dodávám tradiční přehlídku svátečních vín, Velikonoce byly ve znamení otvírání starších vín.
Zweigelt Goldberg 2011, Judith Beck, Burgenland
Číst dál
Dodávám tradiční přehlídku svátečních vín, Velikonoce byly ve znamení otvírání starších vín.
Zweigelt Goldberg 2011, Judith Beck, Burgenland
Číst dál
Biodynamický nesířený Zweigelt od Neziderského jezera (ale od výrobce z Kremstalu). Název odkazuje právě k absenci síry, Minimal Sulphur. 13,5% alkoholu a pekelný ročník 2010. Otevřel jsem ho jaksi neplánovaně a z trucu, jako kompenzaci za návštěvu, která na poslední chvíli nepřijela… ale to se tak podaří často, že to nejlepší přijde nečekaně.
Tento týden byl ve znamení představení nového ročníku ryzlinků Schloss Johannisberg a dopíjení vín z dávných Komunitních bedýnek. Z degustace se Stefanem Doktorem ve Foltýn Wine (dříve Winom Wine) jsem ale nepřinesl fotky, takže jen stručně: ryzlinky 2014 ze zámku Johannisberg i GH von Mumm jsou už důrazné v projevu, hodně plné, kořenité. Tam, kde je Mosela ještě éterická a nevyhraněná, Rheingau už je jasně vyhraněné a hodně plné v chuti. Záviděl jsem Stefanu Doktorovi tu neuvěřitelně dlouhou historii plnou velkých jmen, když může mluvit o tom, že současné označení vín na Johannisbergu barvami (Gelblack, Rotlack, Grünlack) zavedl už kníže Metternich. Číst dál
Naposledy jsem pro sebe kupoval víno v supermarketu kdysi dávno na služební cestě v Brně, jsem přesvědčený, že supermarkety jsou až ta poslední zoufalá možnost. Jen ze zvědavosti jsem koupil v Bille dvě červená. Nezměním názor, supermarkety pro mě zůstanou tou poslední volbou, ale kdyby se vám zatmělo v cizím městě, daleko od vlastního sklepa, poradím dvě slušná vína z Billy…
V neděli ráno jsem našel v poště výsledky třetího kola soutěže Prague Wine Trophy. Šampion se zase neurodil a šampaňské zůstalo neotevřené, ale pár radostných výsledků se objevilo! Číst dál
Dnes bohapustá reklama na vlastní dovoz, poslední víno, které mi zbylo z únorové návštěvy ve vinařství. V Komunitních Bedýnkách se protočilo už přes 150 vín. Některým jsem rád dělal reklamu, u některých jsem měl pocit, že dělají reklamu mně, že je to svého druhu vyznamenání, že je můžu šířit a propagovat. Blaufränkisch Alte Lagen 2011 Judith Beck z rakouského Golsu klame tělem – klasickou bordeaux lahví a hlavně šroubovacím uzávěrem. V lahvi je ale dospělé a plnotučné víno, naštěstí jsem si ho rovnou nalil do litrové skleničky, do malé by to nemělo cenu :o)
Cestou domů z Prahy jsem v úterý vzpomínal na vína, která si schovávám až moc dlouho. Kdepak, nemám na mysli 1991 Erdener Treppchen Riesling Spätlese ani Sassicaiu 2004 :o) Možná napíšu seriál o vinných mýtech a první díl bude o vínech předčasně vypitých – tohle nebezpečí se 99% vín vůbec netýká. Mnohem víc nám hrozí nebezpečí, že vína vypijeme příliš pozdě.
Herecké přísloví o tom, že není malých rolí se dá použít i o víně. Na jedné straně ujíždím na vyhraněných lokálních odrůdách, pevně svázaných s jedním výrazným regionem. Vernaccia di San Gimignano to má už v názvu, Pecorino naopak jménem klame :o) Na druhé straně naprosto chápu opovržení Roberta Parkera vůči malým odrůdám (když mezi ně zahrnul i Frankovku, bral jsem to jako nechtěnou propagaci odrůdy a střední Evropy vůbec) a skláním se před velikány, Chardonnay, Sauvignonem a ryzlinkem.
Další den prázdnin zabral výlet lodí na hrad Bítov a poslední den jsme strávili v akvaparku v Pasohlávkách. Přece jen to byly hlavně dětské prázdniny :o) ale mezitím padl i hodně zajímavý rakouský Sauvignon.
Čtvrtý den jsme s dětma vyrazili pěšky na rakouský hrádek Hardegg – výlet můžu doporučit stejně jako následující víno.
Jsem se dvěma dětma na týden na prázdninách u Znojma, takže dnes o Znojemsku a Weinviertelsku.
Burgundská lahev s klasickým korkem, zalitým ochrannou slupkou z parafinu, kterou nejde sloupnout, protože se blbě drolí :o) Ale potom už to jde jako po másle…