Champagne Cuvée Réserve Brut, Veuve Durin
Nejsem si jistý, jestli to není vůbec první popis Champagne na blogu? Před dvěma roky byl kamarád na dovolené v Toskánsku a při debriefingu říkal, že v COOPu v Pomarance koupil šampaňské po 15 EURO. Od té doby jsem v Toskánsku strávil deset měsíců, v Pomarance jsem byl několikrát a dokonce mám slevovou kartu do COOPu, ale na šampaňské za 15 EURO jsem tam nenarazil. A v COOPu jsem se u polic se Champagne vždycky zastavil! Číst dál
Dnes to bude jen nespokojené stařecké brblání, nadávání na vína, čemuž se obvykle snažím vyhýbat. Nadšení je lepší a zajímavější, klidně dnešní zápisek přeskočte. Dva Pinoty přivezl kamarád jako dárek, ale podle poznámek myslím, že ho moje brblání neurazí ani nepřekvapí. Číst dál
Včera jsem měl pocit, že by nebylo dobré míchat proklínání Celní správy s poznámkami o víně splňujícím (téměř) všechny předpoklady, abych o něm napsal, že je ikonické. Vlašák, Pálava, Peřina, jak se to rýmuje? Jen cena nesplňuje předpoklady, koupil jsem levně, cca 192 kaček. Předbíhám poznámky, ale kdyby tohle víno stálo tři stovky, neřekl bych ani ň. Číst dál
V sobotu v pražské Novoměstské radnici proběhl už desátý ročník festivalu Praha pije víno. Petr Kočařík se na úvodní fotce usmívá jako sluníčko, ale jako pamětník prvního sluncem prozářeného ročníku dodám, že tentokrát bylo počasí mizerné. Pojal jsem návštěvu jako společenskou událost a podařilo se mi absolvovat ji v mezích zdravé konzumace alkoholu. Někteří vinaři mi ochotně zapózovali pro fotku, snad mi kvůli výsledku nevynadají. Kočařík má krásné aromatické Chardonnay 2022 i tradičně Pinoty. Číst dál
Pokud jde o víno jako průmyslové odvětví, jsme ve špatných dobách. To je zároveň dobrá i špatná zpráva. Z dlouhodobého hlediska je to samozřejmě špatně, protože prodeje klesají a to se musí projevit na hospodaření výrobců. Aby bylo jasno, nedotkne se to těch nejdražších vín a jejich výrobců, protože ve špatných dobách bohatí bohatnou a prodeje luxusního zboží rostou. Dotkne se to především producentů levných vín a časem i producentů střední třídy. Nechtěl bych dnes být v kůži investora, který koupil vinařství a teď po něm chce banka splácet úvěr. A už vůbec ne v kůži vinaře, který si v kovidových časech postavil nový provoz nebo penzion, potom přišla ruská invaze na Ukrajinu a s ní pád prodeje. A banka chce splácet úvěr. Číst dál
Jestli se o Komenského Blatnici (a jejích vinicích) mluvilo jako o dalekém Severu, co má být potom Přerov? Pár místních nadšenců si tam pronajalo od města malý pozemek a obnovilo dávné vinice. Je to ještě mladý podnik s krátkou historií, ale už jsem tady doporučoval výbornou barikovanou šardonku a letos i vynikající suchý Tramín, a kdo ví co bude dál? Dnes se podívám na barikovaný Pinot Noir 2021.
Paleolit Pinot Noir 2021 zemské, Vinum Predmostensis
Číst dál
Chardonnay 2017, Jaroslav Osička
Úvodem se budu muset vypsat z relativizace pojmů: po včerejší divočině (Moravian Rhapsody 2021) přichází seriózní víno. Já jsem sice až po krk v mainstreamu, jehož měřítky je každé Osičkovo víno aspoň trochu divoké, ale v rámci nabídky vinařství na mě Ch 2017 působí jako velmi seriózní víno. Ovšem konzumentům to Osička nijak neulehčuje, klasický celokorek je zakápnutý pečetním voskem stejné barvy jako láhev, takže jsem nepochopil a dlouho do hrdla lahve marně rýpal nožíkem na otvíráku. Až se zabodnutím vývrtky se korek rozlomil. Potom už to bylo snadné! Číst dál
Poznámky k dnešnímu vínu začnu fotkou ukradenou z webu Autovýlet.cz s bílovickou kapličkou Hradištěk, důvod viz dále. Ambaláž svádí k potměšilým poznámkám, protože prozrazuje orientaci na export. Počínaje šroubovacím uzávěrem, přes graficky čistou dvojjazyčnou etiketu (kde je víc informací v angličtině než v češtině) až po název vína, který je zřejmým odkazem na Queen a bude snad skvěle fungovat jako lákadlo na nabitém vinném lístku newyorského winebaru :-) Tak co si dáme? Moravskou Rapsódii! Ovšem etiketa je zároveň geniálně domácí, protože na ní najdete nejen bílovickou kapličku z úvodní fotky, ale i vinařskou rodinu při sklizni. Vlevo dole je (asi) paní Osičková, vpravo dole… asi Jaroslav Hašek. Číst dál
Marek Ťápal a Jiří Kolář si od města Přerova pronajali pozemek a v roce 2014 na něm vysadili vinici. Už jsem o tom psal tady a tady. Pozemek je malý a vína dělají vlastně málo, ale už udělali několik vynikajících vín. Na vinici mají Chardonnay, Kerner, Tramín, Hibernal a Pinot Noir. Vymysleli si k tomu celou prezentaci postavenou na přerovských pravěkých vykopávkách a svérázné ambaláže. Abych to zkrátil, mě před několika lety dostali barikovanou šardonkou, taky Kerner byl dobrý. Je možné, že v tom hraje jistou roli podcenění, protože kdo by čekal úžasné víno z Přerova? Ale za Tramín 2022 dám ruku do ohně, je výborný. Číst dál
Frankovka Růžený 2019 VOC Modré Hory, J. Stávek
Sice vím, že Jan Stávek dělá v Němčičkách výbornou Frankovku a Pinot, ale problém je sehnat je v Praze… Nechci rozebírat stav obchodování s domácími víny, ale není to žádná idylka. Například dva vynikající a zajímavé moravské vinaře, Honzu Stávka a Zdeňka Peřinu, dováží do Prahy italský importér La Fattoria. Stávkovu Frankovku jsem u něj sehnal až při čtvrté návštěvě.
Před několika dny jsem tady neopatrně avizoval další vína Petra Kočaříka, ale v následném všedním shonu jsem se nedostal k psaní poznámek. Trochu mě to svádělo k polemickému textu à la „proč jsou moravská vína i po dvaceti letech koncepčně úplně jiná než zbytek Evropy,“ ale neotvírám Moravu tak často, abych to chtěl zevšeobecňovat a vyvolávat rozbroje. Číst dál
Kamarád z exotické Moravy si po roce zase přijel odebrat celoroční sklizeň Skleničkových bedýnek a jako dárek mi přivezl krabici vín. Je v tom i pár nových vín Petra Kočaříka, takže se těším a hned otvírám Pinot Gris 2021. Už když jsem poprvé slyšel o Kočaříkovi, bylo to v souvislosti s barikovaným Pinotem Gris čili Rulandou šedou. A už tehdy jsem se kysele šklebil, protože barikovat Šedou na Moravě se mi zdálo málo slibné až zbytečné. Zrovna tohle víno má papírově skoro všechno, co potřebuju, abych je pomluvil. 14,5% alkoholu, výraznou oranžovou barvu, je úplně suché (oblíbil jsem si alsaské sladké šedé s vyšším cukrem, který podporuje aromatiku a ubírá alkohol), ale je to moc dobré. Asi to vyzradím rovnou a degustační poznámky potom budou bez pointy, mně se na tom strašně moc líbí ta čistota projevu. Číst dál
