Sauvignony přijely! Taky Pinot Noir a Gamay, jen pro úplnost. Venku slunce šílí, jako by už měl být 21. březen. Zatím odolávám pokušení vytáhnout stůl na zahradu a ochutnávat víno venku, ale už to brzy přijde :-) Zatím jsem jen otevřel dvě lahve a pustil si nahlas do repráků sedmdesátoletní koncert skupiny Rennaissance. Docela dobře to jde dohromady. Číst dál
Archiv štítku: Loira
SKB 82 – Všechno co jste chtěli vědět o Sauvignonech
Vinařské encyklopedie se vzorně shodují v tom, že nejlepší Sauvignony na světě jsou ze dvou francouzských obcí v údolí řeky Loiry, ze Sancerre a Pouilly-Fumé. Už to bude sedm roků, v únoru 2013 jsem byl na pár dní na Loiře. Dva dny jsme s Danem Brožem objížděli vinařství v Sancerre a Pouilly, jeden den jsme byli v centrální Francii pod Paříží. Přivezl jsem jednu bedýnku se Sauvignony od vinařství Reverdy (Sancerre) a Treuillet (Pouilly-Fumé), později ještě kabernety Bernarda Baudryho. Od té doby se to neopakovalo, protože Loira je daleko a Sauvignony českomoravskému většinovému vkusu úplně nevyhovují. Až letos v lednu přijel do Prahy Marc Thibault z Domaine de Villargeau s báječnými Sauvignony ročníku 2018. Číst dál
Home Office a bílý Chinon
Po týdenní nemoci mě opustil mobil. Měl jsem ho víc než deset let a jako náhradu jsem si musel konečně pořídit chytrý telefon. Už druhý den jsem zjistil, proč jsou tyhle věci tak oblíbené. S několika aplikacemi v mobilu bych vůbec nemusel vylézt z postele, práci i zábavu vpodstatě porychtuju z peřin. Mám Home Office :-) Osprchovat, oholit a obléct se musím vlastně jen když si chci večer otevřít lahev vína. Doufám, že to děláte taky tak: s vyjímkou ranního sektu s dámou gentleman nikdy nedegustuje víno v posteli!
Poslední Sauvignon a přemítání o husitech
Seriál posledních lahví pokračuje. Aspoň myslím, že jsem už avizoval několik nálezů poslední lahve Pouilly-Fumé, ale v úterý jsem zase objevil další. Když jsem ji nesl na zahradu, bavil jsem se představou, oč by byl svět jednodušší, kdyby všechny moje oblíbené vinařské regiony byly na jednom místě. Abych nebyl troškař, vymyslel jsem si takový region na toskánském pobřeží, nejlíp kousek pod Livornem. Kousek Chianti, kousek Brunella, pár parcel z Montrachetu a malý svah z Morey-Saint-Denis. Když už jsme na vápenci, tak kousek Pouilly-Fumé. Vzpomněl bych si ještě na pár míst, třeba z Beaujolais. Nakonec by to nemuselo ani bejt u moře, když tam potřebuju vápenec, mohl bych to umístit i kousek nad Mikulovem. Abych to neměl daleko. Číst dál
Kdo si počká
Úvodem se musím samožersky pochválit, moselské ryzlinky jsou až na dvě odložené zásilky rozvezené. Někteří z prvních příjemců už poslali další objednávky. Vyšel mi odhad, že kabinet z Erdener Treppchen bude bestseller: všech 120 lahví je pryč a budu muset honem přivézt další. V pondělí večer jsem na oslavu rozvozu na zahradě ugriloval vepřovou kotletu a otevřel Pinot ze Sancerre, tři roky poté, co jsem byl na Loiře a vína od Reverdyů poprvé přivezl. Čekání se vyplatilo! Číst dál
Dvě velké odrůdy, jejichž chuť nikdo nezná
Velikonoční svátky byly ve znamení úklidu: otvíral jsem staré lahve, abych si v chladničce udělal místo na nové ryzlinky. V neděli padla poslední lahev Sancerre z loirských bedýnek 2013. Parádně nazrálý Sauvignon mě od počátku provokoval k heretickým úvahám. Zkuste třeba tuhle: o kterých mezinárodních odrůdách málokdo ví, jak doopravdy chutnají?
Cabernet Franc z Loiry
Přesně tři roky po návštěvě vinařství jsem náhodou objevil poslední lahev Clos Guillot, druhého nejlepšího červeného Chinonu od Bernarda Baudryho. Nová ročenka Revue du Vins de France sice hodnotí vinařství dvěma hvězdičkami (ze tří možných), ale oslavný úvodní odstavec končí větou: vinařství je mezi druhou a třetí hvězdičkou. Číst dál
Krásný a lenivý Sauvignon
Barikovaný Sauvignon z Loiry, z nové a málo známé apelace (o které jsem už tady psal). Objev z únorové cesty v roce 2013, tehdy jsme se sympaťákem Markem Thibaultem ještě ochutnávali jen nehotové víno ze sudu, lahvovalo se až o několik měsíců později. Na Vánoce 2013 jsem koupil 6 lahví a postupně upíjel, ale s pocitem, že spokojenost se stále nedostavuje. Tohle je šestý pokus ze šesti, tak schválně!
Oslava Sauvignonu
Úvodem musím přiznat, že obsahem textu bude sebeoslava a reklama. Na protest proti tištěným časopisům, které publikují neoznačenou reklamu tvářící se jako redakkční článek, chci dnešní text označit jako PR materiál:-) Otevřel jsem poslední lahev Pouilly-Fumé 2011 od Sébastiena Treuilleta a zahořel touhou pochválit (se), že jsem měl tolik štěstí a koupil ho. Číst dál
Kousek pod Paříží, asi 200 kilometrů
Horní fotka nemá nic společného s rhônskými bedýnkami (ale ještě se můžete přihlásit!), sedím doma na zahradě za teplého letního večera :o) S delšími přestávkami se už po několikáté znova a znova pokouším přijít na chuť odrůdě Chenin Blanc. Ne že by na tom nějak zvlášť záleželo… prostě jsem v říjnu 2013 vyloudil od sekretářky pana Baudryho krabici (už oficiálně vyprodaného) Cheninu a postupně se snažím vytvořit si k téhle (u nás exotické) odrůdě nějaký vztah. Číst dál
Erotický Pinot ze Sancerre
Když otvírám víno a přetrhnu korek, zase si vzpomenu na vánoční procházku s dětma. Cestou jsem je poučoval o slunovratu a o tom, že už se začínají prodlužovat dny a krátit noci. Sice bude zima, ale slunce už přináší jaro. Tvářily se netrpělivě a kysele. My víme, to jsme se učili ve škole, přeci! Tak jsem to uzavřel slovy: říkám vám to proto, že od teď už bude všechno lepší! No a chvíli po návratu z procházky jsem otvíral víno a přetrhl korek. Potichu jsem si pro sebe zaklel: sakra! Syn stál vedle mě, melancholicky se na mě zadíval a řekl, od teď už bude všechno lepší… někdy bych ho zabil :o)
Pozdní sběr ontologický a nevážný
Už před lety jsem na starém Skleničkově blogu zmiňoval myšlenku o ontologickém dluhu, tedy že naše bytí je vždycky na úkor někoho (nebo něčeho) jiného. Nejde jen o to, že za moje bytí (a potažmo blogování:) zaplatilo životem bezpočet kuřat, kachen či prasat nebo že stromy zabírají místo jiným stromům nebo keřům. Docela názorné je to v rodinách, které mají tři a víc synů – ten poslední se musí celý život smiřovat s myšlenkou, že kdyby se nenarodil on, mohli mít rodiče vytouženou Janičku. S vínem je to samozřejmé, jestli dnes večer vypiju lahev Erbesova ryzlinku 1991 Erdener Treppchen, už ji nemůže vypít někdo jiný. Vinaři to znají: když na hektaru vinice pod lesem vysadí šardonku, tak z něj nebudou sklízet Merlot. Platí to i o lidském štěstí? Když jsem dnes večer šťastný, je to na úkor někoho jiného? Když mám radost, musí být někdo jiný smutný? Doufám, že ne! Číst dál