Ve čtvrtek se v Toskánsku po několika dnech udělalo hezky a do Pisy to mám jen kousek. Nebudu otravovat se šikmou věží v Pise, Piazza dei Miracoli je jedním z obrazových symbolů Itálie a tak to zná každej. Ve skutečnosti mě v Pise uchvátilo něco jiného. Číst dál
Snad jste si všimli, že se vyhýbám obligátním lahvím na úvodní fotce a kde to je možné, použiju nějakou jinou fotku (někdy to nejde). Nechci psát wine-blog jako seznam vypitých lahví vizuálně reprezentovaný fotkami etiket. Tentokrát jsem kvůli tomu zajel osmdesát kilometrů do Massy Marittimy. Číst dál
Po včerejším svátečně odpočinkovém výběru fotek z listopadového Toskánska mi došlo, že si všichni uděláte v pátek volno a že opravdu odpočinkové téma jsem měl dát až dnes, pokud tedy o prodlouženém víkendu vůbec někdo zabloudí na wine-blog. Takže začnu bezohledně odpočinkově: ve středu bylo v Toskánsku zataženo, ale ve čtvrtek po poledni se vyčasilo na 21,5 stupně. Moje italština se zlepšila, už jsem to dal zpaměti: Oggi abbiamo ventuno gradi! A samozřejmě, bez 17. listopadu 1989 bych teď v Toskánsku vůbec nebyl. Slogan Díky, že můžem to přesně vystihuje.
V Toskánsku pokračuje babí léto s denními teplotami kolem dvaceti stupňů. Zatím jsem si nedomluvil žádné návštěvy vinařství a beru to jako lázeňský pobyt s ochutnávkou místních potravin i vín. Nakupování potravin patří ke klíčovým toskánským zážitkům, všechna moje předsevzetí a omezení se hroutí, přestože některé potraviny od září zdražily o 20%. Sousedka mi včera vysvětlovala srdečnost a úsměvy místních prodavaček tím, že sedět za kasou v supermarketu nebo prodávat v lahůdkářství jsou stálá zaměstnání, a ta jsou v Itálii nesmírně ceněná (a vůbec ne běžná). Topení v bytě zůstává vypnuté. První nákup v hypermarketu a první ponor do bílých vín. Číst dál
Na fotce je výhled od sobotní snídaně v baříku. Facebookoví spřátelenci a sledovači už vědí, že jsem si domluvil pronájem v toskánské Mazzantě a v pátek ráno vyjel. Zčásti za to může nastupující ekonomická recese, zčásti italské zkušenosti a dávné školení obchodních dovedností: vyjednal jsem si měsíční nájem ve stejné výši, jako jsou moje nové zálohy na plyn. Vypnul jsem doma topení a v ideálním případě budu žít z uspořených energií. Poslední dny doma se mnou cloumaly velké pochybnosti, zda jednám rozumně, ale ty rozptýlilo prudké slunce v pádské nížině. Strávil jsem v Mazzantě celé září a pamatoval jsem si, jak mě italské azzurro dokonale probudí, ale po měsíci pod zataženou oblohou v Čechách jsem si to už nedovedl představit. Číst dál
Co bylo dřív, slepice nebo vejce? Vinař nebo vinice? Odrůda nebo terroir? Pokud jde o slepici a vejce, z pohledu evoluční biologie je to jasné a vyřešené, první bylo vejce (snesl je plaz a narodil se z něj pták). Další dvě otázky můžeme taky klidně svěřit evoluci, jak vysvětlím níž. Číst dál
Mám rozepsaný hlubokomyslný příspěvek na blog, a jak jsem roztěkaný, pokukuju po kalendáři a přemýšlím o deseti dalších věcech. Datum v kalendáři nakonec zabralo a uvědomil jsem si, že 31. října 2012 jsem přivezl prvních 300 lahví moselských ryzlinků Karl Erbes. Byla toho plná Mazda 626 a bylo to normálně proclené a zdaněné, žádný paš! Ale to podstatné na tom je, že včera to bylo deset roků. Úplně bych na to zapomněl. Číst dál
V pondělí jsem napsal text o stojedenáctých bedýnkách, tentokrát z italského Orvieta, našel si v chladničce víno a šel na zahradu vyfotit lahev. Venku drobný deštík a sychravo. Teploměr ukazoval patnáct stupňů, ale bylo zataženo, sychravo, hnusně. To je jedna z nejdebilnějších věcí v životě. Schraňuju si lahvované vzpomínky na léto a když je otevřu a koukám oknem na zmoklou zahradu, na monitoru mi svítí zprávy o počasí z místa, odkud jsem se před třemi týdny vrátil. Cecina, Toskánsko – dnes jasno a 25 stupňů. A celý týden to bude stejné. Dnes pár fotek ze srpnové Umbrie. Číst dál
Úvodem pár fotek z víkendového Festa del Vino Montescudaio. Je to taková lidová pouť, tradičně se koná na přelomu září a října. Odhaduju to na vinobraní, oslavu konce sklizně, ale letos tomu předcházel deštivý týden, takže možná ještě něco zůstalo na vinicích. Číst dál
Úvodem pár fotek z pláže. Je to z malého kompaktu a bez spojitosti s vínem. Chtěl jsem si ráno vyfotit moře a zaujal mě ostrov vlevo na obzoru. Ve skupečnosti jich je z pláže vidět několik. Zkusil jsem je vyfotit všechny a doma hledal, které to jsou. Číst dál
Pár nostalgických fotek ze čtvrtečního výletu do San Gimignana. A jak by řekl medvídek Pú, každý pravdivý příběh začíná dobrým obědem. Na fotce jsou Tagliatelle al tonno (plus al spousta dalších věcí) v baru v Ponteginori. Letos už potřetí nebo počtvrté, pořád to mají vynikající. Tentokrát to bylo i s drobným pop-kulturním vtipem: když přede mě patron položil talíř, v rádiu začal zpívat ukrajinský dětský sbor s Rolling Stones „You Can’t Always Get What You Want.“ Dokonale načasované! Jediná lepší volba by byl Arlo Guthrie a Alice’s Restaurant s geniálním veršem „You can get anything you want at Alice’s Restaurant – except Alice.“ Číst dál
