Tento týden nestíhám. Smíchaly se mi v hlavě dva termíny, uzávěrka Burgundských bedýnek a březnové cálendy. S úlevou jsem dnes rozeslal všechny dańové formuláře a u večerní skleničky vína mě napadlo, jak se ty moderní lhůty a termíny podobají pradávným rituálům, kdy si na jeden den v roce král s šaškem vyměnili místa. Tak hned po podání daňového přiznání přichází Apríl a na jeden den budou kralovat šašci.
1998er Ürziger Würzgarten Riesling Auslese**, Weingut Karl Erbes
Číst dál
Je legrační, kolik energie a slov vyplýtvají bloggeři a jejich čtenáři na to, aby se vypořádali s (údajně) už odcházejícím, bezvýznamným kritikem, jehož vliv upadá :o) Kdyby všechny ty přívlastky, odsudky a posměšky byly namístě, dozajista by se někým tak bezvýznamným nezabývali. Ostatně jsem vždycky tvrdil, že kvalita toho, co děláme, se nepozná podle toho, jak se poměříme s vlastní konkurencí. Pozná se podle toho, jestli se konkurenti budou sami chtít poměřovat s námi :o) Dokud nás pomlouvají, máme to dobrý!
Beaujolais je takové malé Burgundsko: má všechno, co má Burgundsko (výrazné vinice s odlišným podložím, dlouhou tradici, dvě striktně dané odrůdy, staré a nápadně nízko vedené viniční výsadby a variabilní sklepní metody), ale ve dvou věcech se odlišuje. Místo Pinotu má odrůdu Gamay a místo vysokých cen nízké. Na fotce tradiční pálení starého dřeva ve vinohradu ve starém plechovém sudu navařeném na trakař. Už jsem tu měl podobné fotky z Burgundska i z Loiry, z vinic jde kouř celou zimu. Číst dál
Především děkuju za odpovědi na anketu z minulého článku, některé vzkazy mě moc potěšily. První pohled na výsledky je zajímavý a pro mě překvapivě favorizující rakouské biodynamiky Judith Beck a Nikiho Mosera. Dal jsem tu otázku jako úlitbu úžasným a světovým Frankovkám z Burgenlandu (dělá je tam víc vinařů než jen Judith Beck, ale to není v mých silách, berte to jako symbol), tak jsem rád, že si to získalo tolik příznivců. A klidně se přiznám, že jsem bral jako vyznamenání, že jsem mohl pár krabic Frankovek od Judith B. dovézt. Dnes jen pár fotek, jedno povzdechnutí a pokusím se ještě nic moc neprozradit. Na úvod jedna autentická leč matoucí fotka z cesty. Číst dál
Tři měsíce bez Komunitních bedýnek mi už byly dlouhé. Když jsem minulý týden přivezl nové auto, jako první jsem vyzkoušel, jestli se do něj vejde padesát krabic vína. Vejde! Konečně zase balím a připravuju se na cestu. Zatím neprozradím, kam jedu, ale je to země, kde profesionální kultura, na kterou jsem +/- zvyklý, neplatí. Špičková vinařství nemají webové stránky (nekecám!), neodpovídají na e-maily a občas může být problém se s nimi domluvit :o) ale nakonec je to (skoro vždycky) zábavné. Rozeslal jsem e-maily a týden nic. Když přišlo první pozvání k návštěvě, začal jsem hledat ubytování. Když nakonec přišla druhá odpověď, tak jsem hotel objednal – to už musí vyjít!
Svět vína se zdá být předvídatelný, až to začíná nudit. Už jsem přečetl spoustu článků o tom, co bude Next Big Thing a žádná Next Big Thing se stále neukazuje :o) Je to trochu jako s dětmi: dokud věří, že dárky nosí Ježíšek, je to OK. Ale jakmile vyrostou a zjistí, že Ježíšek není, nadšení se vytratí jako teplo z předsíně, když necháte otevřené dveře.
Máte to taky tak? Kdy jste naposledy zažili s vínem velké překvapení? Nemyslím tím jednu úžasnou lahev, ale objev nové velké apelace nebo rovnou nové, dosud neznámé odrůdy? Číst dál
Jsem klikař, zase se to povedlo! Nejenže jsem se po hrozných pěti dnech rýmy na poslední chvíli zotavil, ale navíc dnes už podruhé přijeli kluci z moselského Ürzigu! Jako důkaz dnešní fotka z pražského Hradu. Vinař Stefan Erbes (Riesling Weingut Karl Erbes) vlevo, jeho kamarád a průvodce Udo (v civilu policista, nechtěný vtip – Udo je moselský říční policista) vpravo.
Na večeři v Lokále jsme zdrbali ročník 2014, soutěže vín, ročenku Gault & Millau, Roberta Parkera (kvůli kterému se musí Stefan už v úterý vrátit), taky český fotbal a čínské turisty a turistky. Píšu to dnes jen jako poslední připomínku těm, kdo se přihlásili na nedělní ryzlinkovou degustační večeři do dejvického restaurantu Argument, že Stefan Erbes je tady a večeře bude v plném obsazení a se vší parádou.
Taky pondělní živé vydání Skleničkova blogu v dejvickém hotelu International proběhne podle plánu, na Skleničkově stánku najdete i žernoseckého vinaře Aleše Svatoše a toskánskou biodynamickou Pergolaiu :-) První wineblog, který můžete nejen číst, ale i ochutnávat a vonět! Skleničkovi bedýnkáři, kteří si objednali zlevněné vstupenky a mají proto vstup už od 13 hodin, můžou navíc vidět Stefana Erbese a pana Skleničku kterak na podiu přebírají diplom pro pětihvězdičkové vinařství. Ten dostanou vinařství, která měla v soutěži Prague Wine Trophy tři vína s průměrným hodnocením přes 90 bodů – Weingut Karl Erbes měl průměr 90,67 bodu a všechna vína budou pro návštěvníky připravená k ochutnání. Navíc báječný suchý sekt 2012 a plnotučný kabinet 2013 z Ürziger Würzgarten. Těším se na vás!
Být Hamlet someliér a zeptat se ho dvořani, Co to pijete, princi? mohl by odpovědět stejně: slova… slova! To téma bylo ve vzduchu, během jednoho týdne jsem přečetl texty se společným jmenovatelem od Winepunka, Matta Kramera i Jamieho Goodea. Chuť není nic, kontext je všechno! Ale pro mě ne tak docela… Číst dál
Čas běží jako spřežení, nad kterým práská bič, vtipkoval kdysi jiří Suchý. V soukromí mě bič času proháněl důkladně, díky střídavé péči o dvě děti jsem míval občas dojem, že blog zanedbávám. Večery s dětmi se projevily vyšší spotřebou kabinetních ryzlinků s osmiprocentním alkoholem, ale když jsem teď prohlížel staré články, dostavilo se překvapení – možná jsem toho zas tak moc nezanedbal :o) 190 článků za rok 2014 je vlastně víc, než bych chtěl a než bych považoval za rozumné. Přesto, pokud jde o víno, byl to nudnej rok a nestál za moc – udělejme si rok 2015 zábavnější!
Za menší hustotu příspěvků můžou tři prosincové týdny s dětmi a vánoční přípravy. Vánoce zařizuju podobně jako zkorumpovaný francouzský komisař v Casablance, který říká Zatkli jsme obvyklé podezřelé. Žádné experimenty s jídlem ani s vínem! Celoroční účastníky Komunitních bedýnek potěším konstatováním, že většina vín, která jsem otvíral během vánoc, pochází z bedýnek. Stromek, jak vidno z obrázku, byl pravý, přírodní. Chtěl bych napsat autentický, ale vánoční úvahy mi říkají, že na wine-blogu i v životě bude lepší se slovu autentický vyhýbat :-) Číst dál
