Odklad řešení je nejlepší řešení, to říkají čtyři z pěti českých manažerů. Zakouším muka nerozhodnosti spolu s nimi. Abych si to ulehčil, uvařil jsem si v úterý odpoledne kachní prsa s risottem a otevřel několik vín, která mi měla napovědět (ale nenapověděla), kterou cestou se vydat. Klidný advent všem, co už mají hotovo a těší se na Vánoce! Číst dál
Kdysi jsem zaslechl, že pětileté dítě, které neumí forhand a backhand přes síť nemá v tenisu šanci se vypracovat do první ligy. Ale když jde o degustaci vína, nemáte do osmnácti šanci ani začít trénovat! Přesto se nevzdávám a trénuju děti, o svátcích jsme vyzkoušeli hroznovou šťávu. Dostal jsem v Urzigu vzorek čerstvě nalahvované šťávy z nového ročníku, doma jsme to srovnávali s loňským džusem. Číst dál
IWSP neboli International Wine Show Prague probíhá už tradičně dvakrát ročně v Hiltonu jako přehlídka (převážně zahraničních) vinařství hledajících partnery (dovozce) v Čechách. Ve čtvrtek 22. října to bylo skoro osmdesát vystavovatelů a velká návštěva domácích profesionálů. Už několikrát jsem o něm referoval odlehčeně, i letos jsem to bral hlavně jako společenskou záležitost. Potěšila mě účast francouzských vinařství. Sice byly jen dvě, ale od obou už jsem sám vína dovezl. Na úvodní fotce Julia Kalinicheva z alsaského družstva Cave de Hunawihr (Bedýnky na jaře 2012). Číst dál
První nemilý dojem z německého výletu: s postupujícím vlivem sdružení VDP přichází zmatek do označování vín. Jestli jste si už zvykli číst etikety německého přívlastkového systému, nově zaváděné značení podle VDP vás zase uvrhne zpátky do nejistoty. (Jestli máte jiný názor, nekamenujte mě – už jsem v úvodu napsal, že jde jen o dojem ze tří degustací a několika nákupů.) Číst dál
První den podzimu zařal v Toskánsku zataženou oblohou, větrem a deštěm. Dnes dám pár fotek z předchozích slunečných dnů, jako první je ranní krajina za Volterrou. Číst dál
Wine-spectatorský komentátor Matt Kramer si často hraje se symboly moderního věku. Někdy mě ty warholovské pop-artové ozvěny vadí, ale tentokrát mě dostal. Přečtěte si jeho 3 největší omyly o moderních vínech!
Nevhodné degustační sklo je pro mě jen symbol marného hifistického snažení a příprava ke druhému bodu. Příliš starostí o postup a málo o výsledek, tam je to už řečené naplno. A nečekejte, že k vám víno přijde samo se sloganem Revoluce nebude v televizi! Jak jsem založením spíš skeptik, tak jsem mu to tentokrát sežral všechno!
Nejde o párování vína s oblíbenými činnostmi, ostatně si už dávno neberu víno do vany. Dnes o vínu z vyšší, terroirové řady bergholtzského vinařství Dirler-Cadé, Sylvaner Heisse Wanne 2012. A na začátku odbočím k obecnostem a dopovím jednu myšlenku z předchozího článku, o 98 položkách na ceníku vinařství Dirler-Cadé.
Byl jsem v Alsasku počtvrté (zastávky při cestách do Burgundska nepočítám), takže můžu něco srovnávat. Když jsem tady byl dva týdny v roce 2006, byl jsem přinejlepším nadějný začátečník, takže některá srovnání by nutně byla jen o mně a o tom, nakolik jsem se za ty roky změnil sám. Až bolestně jsem si to uvědomoval, když jsem teď přijel do Bergholtzu do vinařství Dirler-Cadé. To je v Alsasku absolutní špička, měl jsem o nich něco předem načteného a tak. Na místě jsem si vzpomněl, že jsem kolem projel už v roce 2003 a znova v roce 2006, zastavil jsem o pár metrů dál a dal degustaci v jiném nejmenovaném vinařství. To se mi nijak zvlášť nelíbilo, ale podobné první dojmy jsou prostě určující a zapíšou se hluboko. Zastavit o sto metrů dřív v Dirler-Cadé už v roce 2003, asi bych viděl Alsasko jinak… Číst dál
James Lawther MW vybíral pro Decanter deset červených Beaujolais a dopadlo to podobně, jako když v únoru pan Sklenička vybíral vína do Komunitních Bedýnek. Shodli jsme se na dvou vínech ze tří! Bedýnky byly tady, Decanter je tady. Ve skutečnosti už shoda nemohla být lepší, protože Sklenička nemohl mít tři vinaře a Lawther nemohl mít dvě vína od jednoho… Na medaile z Prague Wine Trophy si už zvykám, ale tohle mě pobavilo. Mimochodem londýnské ceny, které Lawther uvádí, jsou o polovičku vyšší než v Komunitních Bedýnkách. (Úvodní fotka Emmanuelly Desvignes je letošní.)
Když jsem v únoru říkal, že jsem měl štěstí a vybíral z úplných špiček regionu, myslím, že mi někteří nevěřili :o) V Beaujolais se už sklízí, ale hned bych beaujolaiskou bedýnku zopakoval!
Na pátek nemá cenu dávat něco hlubokomyslnýho, říkal jsem si ve čtvrtek odpoledne. Jen jsem posbíral pár fotek z Alsaska a naskládal je sem, většinou ve dvojnásobném rozlišení (dají se rozkliknout, ale jako naschvál ta první ne :o) Husseren-les-Chateaux, obecní znak vytvořený na trávníku hned u vjezdu do obce. Číst dál
Když jsem tady včera psal, že možná dám příspěvek o alsaské archutektuře, tak to bylo jen plkání, vůbec jsem nad tím nepřemýšlel. V pátek jsem měl spíš odpočinkový program a uvědomil jsem si, že si často fotím nejen vinice, ale i detaily domů. Tak tady to je: začínám pohledem z okna, stejným, kterým jsem končil ve středu. Skoro uprostřed obrázku nahoře je věž, jejíž vrchol není v malém rozlišení moc rozeznatelný. Číst dál
Občas si s úsměvem přečtu na soc-sítích dotazy typu „Jak by asi profesionální degustátoři hodnotili tohleto?“ a znám to i z dotazů kamarádů. Ten úsměv patří tomu, že jsem zažil jako nezkušený začázečník atmosféru porot profesionálních degustátorů, naštěstí velmi tolerantní a gentlemanskou. Podařilo se mi nezbáznit se z toho stresu a (prozatím) tři roky to ve zdraví přežít. Jedna poznámka pro ty, které trápí představa… jak bych to asi hodnotil já???
Číst dál