Jasně že wine-blog není dobré místo na to, abych si vyřizoval účty s celým světem, ale jsou chvíle v životě, kdy nezbývá než porušit pravidla. Dobrá zpráva je, že jsem přivezl z Toskánska další bedýnky, tentokrát s pěti podobami Sangiovese z Tenuta di Gracciano della Seta. Bedýnky jsou rozeslané, pro opozdilce mi ještě zbývá pár lahví Rosso 2022 a Vino Nobile 2020 a 2021. A tím dobré zprávy končí, po pěti dnech v Čechách se návrat zvrhnul ve fiasko. Pokud vás nebaví fňukání, stěžování a nadávání, přeskočte dva odstavce až k chřestu. Číst dál
Archiv štítku: jen tak
Březnový pozdní sběr z Toskánska
Úvodní tři fotky ilustrují mou představu toskánské vesničky Mazzanta jako etruských Benátek, ale to není téma, které by se dalo rozvíjet dál. Dnes velmi odpočinkově. Poslední dny jsem degustoval dosti seriózně, ať už šlo o nová vína (jako Montepescini) nebo o nákup Vino Nobile z Gracciana. Ještě večer před objednávkou jsem vypil poslední lahev Rosato 2023 a přidal do závěrečné objednávky krabici pro sebe. Do nervozity mě uvrhl časový tlak související s dovozem, a s tím jsem objevil jednu zvláštnost. V Čechách je Velký Pátek státním svátkem, takže jsem automaticky předpokládal, že to tak je i v katolické Itálii. Obával jsem se, aby nebylo volno i na Zelený čtvrtek, a když jsem na pondělní e-mail do vinařství nedostal odpověď ani v úterý v poledne, strašila mě představa volného velikonočního týdne. Číst dál
Suchý únorový pozdní sběr s Proseccem
Dnes jen tlachání nad lahví laciného Prosecca. Vždycky hledám kulturní nebo historické souvislosti spojené s vínem, ale dnes mám jen samožerskou vzpomínku. Prosecco od Zonina, největšího italského soukromého vinaře, mi před dvaceti objednala manželka v Oasi Verde, senzační pizzerii v Saline di Volterra. Na účtu z restaurace se objevila částka asi šesti EURO za láhev. Víno se nám líbilo a druhý den jsme zjistili, že v místní sámošce stojí 3,49 EURO. Pár jsme jich vdechli u bazénu, bylo to lehké osvěžující pití s nízkým alkoholem, dobrou kyselinou a výrazným minerálním projevem. Číst dál
Karneval 2024 a dvě nová vína ročníku 2023
Posláním wine-blogu není komentovat aktuální politické taškařice, ale průjezd traktorů Prahou má zábavné paralely v dnešní Itálii. Je sezóna karnevalů! V neděli jsme měli konečně karneval i u nás v Cecině (28 tisíc obyvatel). Domorodci divočeli, pouštěli nahlas italské disco a tančili na valnících, tažených traktory. Děti se snažily naházet na dospělé co nejvíc barevných konfet. To by mohlo pomoci i v Praze: namaškařit se a rozhazovat konfety. Číst dál
Supermarketové Vermentino a vynikající Falanghina
Začnu fotkou oblíbeného poutního místa na pláži Gorette. Při pěkném počasí mi supluje čítárnu, chodím si tam sednout s knížkou. Monotónní hučení vln bezvadně izoluje a umožňuje soustředění. Při chladnějším počasí slouží jako cíl procházky, u kterého se otáčím domů. Dnes stručné degustační poznámky o dvou vínech. Číst dál
Toskánsko jak ho neznáte, pro zábavu i poučení
Dnes odpoledne na pisánském venkově, vicino Sasso Pisano. Jaro je tady a zima snad ani nebyla tak dlouhá! Číst dál
Poliziano
Léta s sebou tahám do Toskánska tenkou knížku básní renesančního toskánského básníka. Už jsem o ní kdysi psal a datování 2009 není překlep, ale pobídka ke gůglování. Čistě náhodou jsem autora poznal v osmdesátých letech, teď vozím knížku s sebou kvůli příležitostně dávkovaným toskánským reáliím a při cucání Sangiovese na balkoně se chechtám nad jeho verši:
Trápit se umím to je očividné
stačí jen nalézt pohnutku
slzy se řinou krev mi v žilách stydne
když si dám povel k zármutku Číst dál
Dvanáct fotek z Monticchiella
Monticchiello je městečko v toskánské provincii Siena, v okrese (comune) Pienza. Žije tam asi 200 lidí, ale když jsem tam v pátek byl, zdálo se téměř opuštěné. Číst dál
Lednový pozdní sběr
Dnešní blog by se dal zhustit do jediné otázky a ta by mohla znít, balíte na dlouhé cesty raději dlouho předem nebo na poslední chvíli a najednou? Po hojných zkušenostech (Raymond Chandler by o tom napsal povídku Cestování je můj denní chleba) jsem se rozhodl pro balení na poslední chvíli, protože balit na týdenní dovolenou u moře týden předem končilo tím, že jsem vezl desatery ponožky (s nulovým využitím) a patnáctery spoďáry (prostě jsem před odjezdem přidával do kufru protože co kdyby…). Číst dál
Silvestrovský pozdní sběr
Normálně bych po Vánocích měl nasysleno spoustu degustačních poznámek, ale letos byly první Vánoce bez vína. Z malého nachlazení, které se začalo projevovat v Itálii, se vyklubala parádní chřipka. Vrátil jsem se z Itálie až v pátek, takže jsem nestihl doktora, ale z okolností bylo jasné, že to je klasický Covid. Rozvinulo se to rychle, nakonec jsem ani neposílal žádná vánoční přání a padl. Po týdnu s Paralenem se mi vrací chuť na víno. Čich ani chuť nezmizely a opatrně zkouším první vína. Šťastný nový rok všem a hlavně zdraví! Číst dál
Rulandské a Vavřinec ze Bzence
Pokud jde o víno jako průmyslové odvětví, jsme ve špatných dobách. To je zároveň dobrá i špatná zpráva. Z dlouhodobého hlediska je to samozřejmě špatně, protože prodeje klesají a to se musí projevit na hospodaření výrobců. Aby bylo jasno, nedotkne se to těch nejdražších vín a jejich výrobců, protože ve špatných dobách bohatí bohatnou a prodeje luxusního zboží rostou. Dotkne se to především producentů levných vín a časem i producentů střední třídy. Nechtěl bych dnes být v kůži investora, který koupil vinařství a teď po něm chce banka splácet úvěr. A už vůbec ne v kůži vinaře, který si v kovidových časech postavil nový provoz nebo penzion, potom přišla ruská invaze na Ukrajinu a s ní pád prodeje. A banka chce splácet úvěr. Číst dál
Pár fotek z cesty, Isola Santa a Castiglione
Ještě než začnu nudit fotkama z Castiglione, jedna z Isola Santa. To je malá a špatně přístupná oblast v apuánských Alpách na severu Toskánska. Musel jsem přejet horský hřeben (1000 m.n.m.) a sjet zase pár set metrů dolů, mistrovství světa ve slalomu na serpentinách. Podle střech Isola Santa vypadá na břidlici a je to schované v hlubokém kaňonu, takže teoreticky by tady mohly být první vinice ryzlinku v Toskánsku! Číst dál