Usoudil jsem, že lepší časy končí a je načase vypít dlouho schovávaná vína. Začal jsem poslední lahví Pinot Fin 2012 burgundské Domaine Arnoux-Lachaux z krabice koupené v únoru 2015. V pátek jsme s dcerou vytáhli zahradní gril a já jsem udělal něco, čemu pracovně říkám Kuřecí prsa á la živáňská. Dcera to nadšeně schválila, vonělo to senzačně, snědli jsme fůru, vedli chytré řeči a dcera potom odešla pro zmrzlinu. Miluju pátky!
Pinot Fin 2012, Domaine Arnoux-Lachaux
Číst dál
Nelekněte se, překládám úvod článku Jamieho Gooda tady: Tak tobě se nelíbí naturální víno? Cítím tvou bolest, jsem s tebou. Můžu ti pomoct.
Chápu, že tě stresuje vidět ostatní lidi užívat si vína, která nemáš rád. Je nezbytné jim při každé příležitosti říkat, že jsou úplně vedle. Asi nebudou naslouchat, ale když to budeš často opakovat, možná jim to dojde.
Neztrácej čas studiem nebo ověřováním faktů při psaní článků. Takové podrobnosti, jako který veletrh naturálních vín byl první, nikoho nezajímají.
Právě jsem si přečetl jeden soukromý žebříček nejlepších filmů roku 2016. Neviděl jsem ani jeden z těch deseti. To je přesně ta příležitost, kdy se hodí říct to staré známé: bez komentáře. Taky jsem úplně prošvihl letošní sněženky. Když už jsem před týdnem vyběhl do naší sněženkové obory, nechal jsem doma foťák a sněženky už se tvářily uvadle. Číst dál
V úterý je uzávěrka přihlášek do aktuálních italských (a levných) bedýnek z Orvieta. Kdo jste se ještě nepřihlásili a chcete se přihlásit, tak se honem přihlašte! K tomu jednu poznámku a opravu. Psal jsem tady o vinařství Palazzone a autentickém víně, které dělá Giovanni Dubini doslova ručně ve staré etruské hrobce v lese nad vinicemi. Jen jsem si to popletl a vydával ho za rukodělnou verzi jeho nejlepšího vína Campo del Guardiano. Až minulý týden přinesla naše korespondence opravu. To víno se jmenmuje Musco, je nezatříděné (nebo jen jako stolní?), pochází z jiné vinice a jiných odrůd. Na rozdíl od Campo del Guardiano obsahuje jen tři odrůdy: Procanico, Verdello a Malvasii (oproti Orvieto Classico chybí Grechetto). Giovanni vysadil jednu vinici s třemi odrůdami, vždycky co řádek, to odrůda (protože to prý byl v Orvietu tradiční způsob zakládání vinic ). Ono to totiž nakonec vždycky začíná ve vinici! Sklízí a lisuje se najednou, a všechny odrůdy kvasí společně.
Rubriku Výpisky z četby jsem zavedl ještě na starém blogu a ukládal do ní občas odkazy na oblíbená díla. Dnes to bude hodně netypický příspěvek a dostanu se k němu složitě a kostrbatě. Secvaklo mi to, když jsem si v pondělí šťastně nesl z řeznictví Zeman novou klobásu. To bylo totiž tak, milé děti…
Začnu tou zajímavější zajímavostí. Italský vaječňák Bombardino jsem dostal darem a nic jsem o něm netušil. Dárkyně říkala něco o tom, že se pije ohřáté nebo s kávou, mě současně přitahovala i odpuzovala nápadná ambaláž. Po několika týdnech váhání jsem ho otevřel a je to dobré. Tuhé jako vosk, skoro neteče a víc zašpiní skleničku, než co by se upilo. Ale v chuti jasně vaječný likér, aromatizovaný do citrusových chutí. Neznámá, ale zajímavá kombinace s příjemně nízkými 11 procenty alkoholu. Jestli si na Bombardino zvyknu, tak jistě doplním další postřehy.
Blogovací výpadek v závěru minulého týdne jde za pracovním vytížením. Ve čtvrtek jsem provozoval živé vydání Skleničkova blogu Na Bulovce, v pátek na hradě v Litoměřicích. Jestli všechno klapne, tak v pondělí budu mít soukromou degustaci Burgund a Beaujolais v Praze.
NASA ve středu oznámila, že její astronomové objevili platety podobné Zemi. V mé facebookové bublině to zapadlo bez povšimnutí, po zprávách z politiky všichni hledají zemi, která je nepodobná Česku.
Vařil jsem risotto. Riso Arborio z Lídlu, chřestový vývar z Hostína, cibule z Penny, pár hřibů z Kokořínska. Moscato Liquoroso, aromatizovaná Marsala ze Sicílie (kuchař má být veselý!) Na závěr Grana Padana z Makro. K tomu Santenay Premier Cru Clos Rousseau 2014 od Marka Boutheneta. Je to autentické nebo je to Babica? Hlavně že nestrádáme :-) Číst dál
Určitě musím dementovat (popřít) pomluvy, že jedu do Francie jen proto, že se mi ani po týdnu nechce doma uklízet. Hektický týden byl fajn, ale rozhodl jsem se splnit si jeden dávný sen. Musel jsem přitom překonat mnohé překážky a zjistil jsem, že vypít lahev burgundského bílého Premier Cru je rychlejší než rezervovat si v Burgundsku ubytování . Číst dál
V neděli jsme s dcerou jeli do Litoměřic na Lhotákovu výstavu (doporučuju!), třináctiletá dcera cestou doháněla povinnou četbu do školy. Najednou povídá, tady je Marsala! Co tam je? ptám se. Přečti to celý: „Šofér čistí kabriolet, kuchařky rukulíbají, milostivá paní (…) s nosem nahoru z pokoje do pokoje provádí, lustry z křišťálu rozsvěcuje, zhasíná, do ledničky koukne a v jídelně s mužem zasedá. Stůl plný jídla, vína Chateau neuf du Pape, Nuits-Saint-George, Liebfraumilch, Marsalla…“ (přepisuju to i s chybama). Poznáte autora? Kdo z autorů povinné četby byl takový bonviván? Číst dál
