Žebříček pěti nejvíce přeceňovaných věcí:
1. Římská desátá legie pod Pálavou
2. Moravské červené
3. Hibernal
4. Barikové sudy
5. Evropské dotace
Archiv štítku: jen tak
Ohlédnutí za Benátkami
Když teď sedím na zahradě s lahví Prosecca, mohl bych o Benátkách napsat několik různých textů. Podle toho, jaké bych si vybral fotky, bych mohl psát pokaždé o něčem jiném. O Benátkách ve čtyřicetistupňových vedrech, o benátské MHD, o reklamaci pokoje ve vyprodaném hotelu v deset večer (reklamace byla uznána a náprava přišla okamžitě) nebo o tom, jak nás okradl trafikant při koupi jízdenky a jak jsme kvůli tomu jezdili celý den načerno (naštěstí bez trestu). Číst dál
Prázdniny. Benátky. Prosecco.
Ukazuju dceři Benátky. Bude jí čtrnáct, tak má nejvyšší čas :-) Možná se tady vedro snáší o kousek líp, než doma. Od moře fouká a v úzkých uličkách se většinou dá najít stín. Číst dál
Je to prosté
Je to prosté, milý Watsone! Pachatel se vždy vrací na místo činu a pan Sklenička k osvědčeným vínům. Napřed vysvětlím týdenní pauzu – urputné břišní potíže mě na týden vyřadily z oběhu. První blog po pauze jsem chtěl začít hlubokomyslnou úvahou o málo diskutovaných vlivech na degustaci viína: když už jsem se po pětii dnech cítil fit a otevřel si dobře známé víno (Trebbiano Spoletino 2016 z posledních bedýnek), zklamalo mě. Chutnalo nepříjemně, hrubě, neharmonicky. Chutnalo přibližně tak, jako když máte čtyřicítky horečky a chcete koštovat víno. Potom jsem si pro kontrolu otevřel Vino Nobile 2014 z Gracciana. Stejný problém, podobný projev. Díky deseti+ rokům psaní degustačních poznámek jsem si vypěstoval jistou základní chuťovou paměť, takže jsem usoudil, že chyba je ve mně. Vína jsem zase zašpuntoval a odložil. Druhý den se podle očekávání výrazně zlepšila, třetí den se vrátila do normálu.
Saint Morille 2015 a nápady o nezávislých vinařích
You always find something the last place you look je pravidlo, které patří do Murphyho zákonů. Chardonnay z loňských zářijových burgundských bedýnek jsem hledal už na konci června, ale marně. Loni v září jsem si pro sebe schoval tři krabice, ale do Vánoc se prodaly. Z poslední prodané krabice jsem si vyprosil tu jednu pro sebe a odložil ji do chladničky, ale objevil jsem ji až v červenci. Moje vítězně oznamovaná burgundská dovolená selhala, zklamání si kompenzuju jako žravá dáma likvidací lahví z předchozích cest do Burgundska. Číst dál
Moje nejoblíbenější daně a poplatky
Dnes je desáté výročí zveřejnění Skleničkova blogu, udělám tedy krok stranou a napíšu téma, které s wine-blogem nesouvisí. Několik let už běží anketa o nejnesmyslnější bankovní poplatek roku. Lidé hlasují o poplatku, který je nejvíc otravuje a po zveřejnění někdy dojde k tomu, že potrefené husy dotyčný poplatek v tichosti zruší. Dovolím si navrhnout novou anketu o nejnesmyslnější dani roku. Číst dál
Trebbiano Spoletino, neznámé víno ze střední Itálie
Přesně za týden to bude deset roků, co píšu Skleničkův blog. Většinou jsem to výročí nepřipomínal. Ne ze skromnosti, zapomnínal jsem na to. Vždycky bylo tolik jiných věcí :-) Tak to letos dám radši s předstihem. Když tak přemýšlím o štěstí, které jsem v posledních letech měl s mikro-dovozem německých, italských a francouzských vín pod hlavičkou Skleničkova blogu, nabízí se umbrijské Trebbiano Spoletino jako symbolické vyvrcholení. Číst dál
Červnový pozdní sběr a modré Chardonnay
Pozdní sběr květnový, mrzutý
Ve čtvrtek byl Světový den Chardonnay. Mimochodem Chardonnay je taky název obce v Burgundsku. Protože se snadno plete, kde přesně Chardonnay leží, podíval jsem se do mapy. Naslepo bych to umístil do Beaujolais, ale chyba, je to pár kilometrů severně od Mâconu, jen kousek nad obcí jménem Champagne. Ve středu jsem objednal týdenní ubytování v Berzé la Ville u Mâconu, podle Michelinu to budu mít do Chardonnay 28 kilometrů. Na to se fakt těším (spodní fotka), byl jsem tam s dětma už před dvěma roky. Červenec, těším!
Dobrodružství na vinné stezce
Na nedávnou degustaci mi dva návštěvníci půjčili Dobrodružství na vinné stezce. Proslulá kniha Kermita Lynche má podtitul „Tour de France dovozce vína.“ Zatím jsem na začátku, ale řežu se přitom smíchy. Číst dál
Muži milují blondýnky, ale…
Poslední měsíc se vyrojila spousta článků o naturálních vínech (nebo o trendu naturálních vín a o tom, jak ho vnímat). O něčem jsem už psal, ale když jsem nedávno objednával orvietskou bedýnku a potom ladil seznam vín na vlastní degustaci, zarazilo mě, jak málo naturálních a autentických vín se reálně prodává. Podle vzrušených debat bych si myslel, že nic tak nefrčí při každodenním večerním popíjení vína v domácnostech jako biodynamická, autentická a naturální vína, ale ono ouha. Není to jen bouřka ve sklenici vody?
První jarní chřest
„Zeptej se mě, Maxmilióne, v čem je největší umění komedie?“ pobízí strýček malého hrdinu mého oblíbeného filmu. V načasování. V úterý mi to dokonale vyšlo. V deset hodin jsem koupil v Chřestíně u Vojkovic první chřestové špičky a v jedenáct už jsem měl vyložené orvietské bedýnky z vinařství Palazzone. Všechna minerální bílá vína Giovanniho Dubini, vyrostlá na sopečných půdách u Orvieta, půjdou výborně s chřestem!
