Vyjel jsem s dcerou na pár dní za teplem a za vínem, užít si pocitu, že věci jsou tak jak mají být. Do blízké vinařské oblasti. Pravidelní čtenáři poznají kam, ostatním to řeknou poslední fotky. Dáma (nebo socha) na první fotce se nepochybně jmenovala Marie. Číst dál
Sebemrskačství na wineblog nepatří, tak jen stručně naznačím, co mi kazí náladu. Minulý týden odešli hrubovrbecký pan rídící František Okénka a básník Pavel Šrut, dlouholetý bavič i uspávač mých dětí. V sobotu se vrátil kardinál Beran a český prezident promluvil na sjezdu KSČM. Současné počasí přeje vysedávání na zahradě a popíjení ryzlinků, sylvánů nebo Pinotů, ale popisovat vína blahobytně zkonzumovaná o víkendu mi připomíná slova populární písně „parník se potápí, kapela hraje.“ Ze Šrutovy knížky Příšerky a příšeři opíšu závěrečnou Báseň na slovo smrt.
Napsal jsem vám báseň
na zlé slovo smrt,
neboť se mi zdálo,
že takových básní
je pro děti málo. Číst dál
Dal jsem se na šamanismus. Vymítám zimu! Zimu nemám rád a s věkem se to nechce lepšit. Na začátku ledna jsem si stáhl prvních šest sezón seriálu MASH, asi 150 dílů. Začal jsem to sjíždět celé a brzy jsem došel k přesvědčení, že až všechno dokoukám, přijde jaro. Několik dílů kolem osmdesátky jsem stáhl špatně a musel je přeskočit, to asi budou tři ledoví muži. S šamanstvím teprve začínám a je mi jasné, že to nemusí fungovat jednoduše jako trojčlenka. Můžou přijít zádrhele, odbočky a slepé uličky. O víkendu sice napadl sníh, ale v neděli se na svém sjezdu málem rozpustila ČSSD! Koukám na MASH dál a nedbám na vedlejší účinky. Jaro je za rohem! Číst dál
Měl bych psát o Alsasku a dělat reklamu novým alsaským inflačním bedýnkám, ale není kde brát. Největší reklama pro husserenské biodynamiky Kuentz-Bas není (konečně!) hvězdička v ročence Revue du Vin de France, ale fakt, že z předchozího dovozu nemám ani lahev. K tomu jednu vzpomínku. V roce 2015 mě magicky uhrančivě přitahovaly dva Pinoty Gris z Kuentz Bas. Mám šedou rád sladkou, ale tyhle byly suché a důrazně minerální. Asi týden po rozvozu bedýnek mi zavolal jeden z pravidelných účastníků: Ty Skleničko, nemáš navíc nějaké Pinoty Gris? ptal se. Mám dvanáct lahví, řekl jsem hrdě. Tak já bych si je vzal všechny, jestli to jde. Řekl, a bylo po Pinotech i po hrdosti. Tak se prosimvás hlaste a přihlašujte. Snad mi tentokrát něco zbyde :-) Číst dál
Dnes jen opakování blogu z konce srpna 2015. Krátká cesta do Alsaska, návštěvy několika vinařství. Horké léto a chladná vína :-) Na úvodní fotce cíl, odtud byly o dva měsíce později alsaské bedýnky. Číst dál
Leonard Cohen měl rád podobenství o holubici, která v Bibli ohlašovala konec potopy, ale nechce si mi začíínat blog černým humorem. Nechám si to až na druhou polovinu textu. Úvodní fotka není z Mosely, ale z Pfalzu. Čtenáři, kteří navštívili moselská vinařství, si vzpomenou na čárky s ročníky kolem vstupních dveří (a obvykle několik čárek nad horním futrem). Mosela taky stoupla, i když asi jen mírně. Číst dál
Před dvěma roky jsem podobný text psal v euforii, protože jsem v roce 2015 sjezdil Německo, Itálii i Francii. Letos jsem tradiční bilanční články odkládal, v paměti mám rok 2017 zapsaný jako otravný. Ale snad i na 2017 najdu něco dobrého :-) Číst dál
Na přelomu roku vychází vinařští průvodci a vyrojila se spousta hodnocení vín, ale tohle je mazec. Z časové posloupnosti snad bude jasné, že jsem se nerozhodoval podle cizích hodnocení, ale někdy mi to dodatečně udělá radost. V říjnu jsem se poprvé setkal s katalánskými víny z Celler de Capçanes, v listopadu je přivezl (bedýnky) a v prosinci vyšlo několik hodnocení.
První díl samožerského ohlížení za uplynulým rokem, tentokrát za dvanácti víny. Už jsem napsal, že samotný rok 2017 mě nebavil, ale na vína si stěžovat nemůžu. Ve Skleničkových bedýnkách kralovala Itálie a novinky. Jasně se ukázalo, že s opakováním jednotlivých témat klesá zájem. Týká se to hlavně Burgundska a Beaujolais, které na začátku roku 2018 přeskočím (pro jednotlivé faboušky B+B dodám soukromě, na vyžádání). Je zřejmé, že cokoli nového je pro účastníky zajímavější než opakování sebelepšího a vyzkoušeného :-) Číst dál
Nebo taky Riesling, Verdejo, Frankovka a Vermentino. Prchavé vzpomínky na několik vín. Oko spočine na noblesní etiketě a prázdná lahev zapadne do popelnice podobně, jako meteor přeletí nad obzorem a zmizí ve vzdáleném, neviditelném a studeném koutě vesmíru. Radost nebo smutek, spokojenost nebo zklamání jsou už jen interpretace jeho dráhy nad naším obzorem :-) ale za obzorem už se blíží další komety.
Singerriedel Riesling Smaragd 2016, Weingut Rixinger
Číst dál
Vzpomínky na listopadové Toskánsko nebo taky autokorekce chyb. Záhadnou shodou okolností jsou fotky vkládané z notebooku nebo přímo z mobilu na blogu temné jako brána Mordoru. Když doma upravuju stejné obrázky z foťáku, líp se na to kouká. Třeba tenhle téměř zásadní výhled na San Gimignano z vinařství Majnoni Guicciardini. V mracích mlhy se skrývá silueta toskánského Manhattanu, San Gimi. Číst dál
Konec turistické sezóny v Itálii poznáte podle několika věcí. Nejtypičtější je, že v sezónních letoviscích vypnou parkovací automaty. Italové jsou chytří, nebo aspoň dost chytří na to, aby nedělali pakárnu sami sobě (na rozdíl od našinců). Najdou se i další příznaky. Hned po příjezdu jsem vyrazil do města na obvyklý leč zásadní nákup do COOPu. Pobavila mě chlazená pasta, Tagliatelle čtvrt kila za 0,50 EUR. Myslím, že v červenci ji neseženete pod 67 centů. Přece nebudou dělat pakárnu sami sobě, žejo :-) Číst dál
