Archiv štítku: jen tak

Zářijový pozdní sběr a Magnum Carmignano 2019

Ve Francii začínají podzimní trhy vína, Foires aux vins, a časopis Revue du Vin de France přináší nákupní rady, seznamy vín ze dvou velkých řetězců (konkrétně Lídl a Intermarché), co se vyplatí kupovat. Ehm, nemám přístup do placené sekce a vidím jen zlomky, ale ta hodnocení mezi 88 a 91 body se mi zdají podezřelá. Ale naprosto chápu to vzrušení. V září začnou všechny supermarkety vyprodávat zásoby, kterých se vinaři chtějí s novou sklizní zbavit. Nabídka je obrovská a když jsem ještě před deseti patnácti lety víc jezdil do Francie, taky jsem jim záviděl. Nepřeberně široká nabídka a kdoví, určitě se v ní skrývají nějaké poklady. Po deseti letech Skleničkových bedýnek už mám nadhled, ale samozřejmě bedýnky i Foires aux vins mají společný kořen: chceme si vybírat z větší nabídky.   Číst dál

Pár fotek z PPV

V sobotu v pražské Novoměstské radnici proběhl už desátý ročník festivalu Praha pije víno. Petr Kočařík se na úvodní fotce usmívá jako sluníčko, ale jako pamětník prvního sluncem prozářeného ročníku dodám, že tentokrát bylo počasí mizerné. Pojal jsem návštěvu jako společenskou událost a podařilo se mi absolvovat ji v mezích zdravé konzumace alkoholu. Někteří vinaři mi ochotně zapózovali pro fotku, snad mi kvůli výsledku nevynadají. Kočařík má krásné aromatické Chardonnay 2022 i tradičně Pinoty.   Číst dál

Jen tak

Dnes volné úvahy bez degustačních poznámek na odtažitá témata aneb co se mi honilo hlavou, o rozdílech mezi životem v Itálii a v Čechách. Dlouho jsem sepsání odkládal, protože vím, že většina čtenářů blogu má vyšší příjmy a výčitky svědomí si kompenzuje odpovědným přístupem k sociálně méně úspěšným spoluobčanům, což je v daném případě nejmíň devadesát procent populace. Čtěte jen na vlastní nebezpečí. Soukromě si myslím, že kdyby moje zkušenosti měly reportérky A2larmu, hned se začnou učit italsky a plánovat reportáž z práce za kasou v italském supermarketu s odhalením vykořisťovatelské praxe moderního kapitalismu.   Číst dál

Šťastný a veselý dubnový pozdní sběr

Úvodem musím popřít skoro všechno, co jsem tady před dvěma týdny napsal o Franciacortě Brut od Berlucchi, protože se ukázalo, že víno dělá příležitost. V různých souvislostech jsem se té myšlence bránil, ale teď se to projevilo. Předchozí poznámky o Berlucchiho sektu jsem psal v Toskánsku večer před odjezdem do Čech. Byl jsem sice v klidu, odpočatý, ale smutný, že mi končí pobyt a čeká mě namáhavá a otravná cesta do Čech. Druhou lahev jsem otevřel o dva týdny později, už zase zpátky v Toskánsku. Zničený patnácti hodinami za volantem – na Brenneru sněžilo, pod Brennerem práce na silnici, cestou přeháňky, bouřka, a dojezd za slunečných 22°. Byl jsem úplně vyřízený, ale je to únava, při které neusnu. Otevřel jsem sekt a byla to lahoda. Pamatoval jsem si ještě původní hodnocení „za dvanáct EURO super, ale za víc těžko“ a vrtěl jsem hlavou. Kyselina byla senzační, projev komplexní, krásný minerální závěr.   Číst dál

Nas*aný dubnový pozdní sběr s chřestem a Prelátem

Jasně že wine-blog není dobré místo na to, abych si vyřizoval účty s celým světem, ale jsou chvíle v životě, kdy nezbývá než porušit pravidla. Dobrá zpráva je, že jsem přivezl z Toskánska další bedýnky, tentokrát s pěti podobami Sangiovese z Tenuta di Gracciano della Seta. Bedýnky jsou rozeslané, pro opozdilce mi ještě zbývá pár lahví Rosso 2022 a Vino Nobile 2020 a 2021. A tím dobré zprávy končí, po pěti dnech v Čechách se návrat zvrhnul ve fiasko. Pokud vás nebaví fňukání,  stěžování a nadávání, přeskočte dva odstavce až k chřestu.   Číst dál

Březnový pozdní sběr z Toskánska

Úvodní tři fotky ilustrují mou představu toskánské vesničky Mazzanta jako etruských Benátek, ale to není téma, které by se dalo rozvíjet dál. Dnes velmi odpočinkově. Poslední dny jsem degustoval dosti seriózně, ať už šlo o nová vína (jako Montepescini) nebo o nákup Vino Nobile z Gracciana. Ještě večer před objednávkou jsem vypil poslední lahev Rosato 2023 a přidal do závěrečné objednávky krabici pro sebe. Do nervozity mě uvrhl časový tlak související s dovozem, a s tím jsem objevil jednu zvláštnost. V Čechách je Velký Pátek státním svátkem, takže jsem automaticky předpokládal, že to tak je i v katolické Itálii. Obával jsem se, aby nebylo volno i na Zelený čtvrtek, a když jsem na pondělní e-mail do vinařství nedostal odpověď ani v úterý v poledne, strašila mě představa volného velikonočního týdne.   Číst dál

Suchý únorový pozdní sběr s Proseccem

Dnes jen tlachání nad lahví laciného Prosecca. Vždycky hledám kulturní nebo historické souvislosti spojené s vínem, ale dnes mám jen samožerskou vzpomínku. Prosecco od Zonina, největšího italského soukromého vinaře, mi před dvaceti objednala manželka v Oasi Verde, senzační pizzerii v Saline di Volterra. Na účtu z restaurace se objevila částka asi šesti EURO za láhev. Víno se nám líbilo a druhý den jsme zjistili, že v místní sámošce stojí 3,49 EURO. Pár jsme jich vdechli u bazénu, bylo to lehké osvěžující pití s nízkým alkoholem, dobrou kyselinou a výrazným minerálním projevem.   Číst dál

Karneval 2024 a dvě nová vína ročníku 2023

Posláním wine-blogu není komentovat aktuální politické taškařice, ale průjezd traktorů Prahou má zábavné paralely v dnešní Itálii. Je sezóna karnevalů! V neděli jsme měli konečně karneval i u nás v Cecině (28 tisíc obyvatel). Domorodci divočeli, pouštěli nahlas italské disco a tančili na valnících, tažených traktory. Děti se snažily naházet na dospělé co nejvíc barevných konfet. To by mohlo pomoci i v Praze: namaškařit se a rozhazovat konfety.   Číst dál

Supermarketové Vermentino a vynikající Falanghina

Začnu fotkou oblíbeného poutního místa na pláži Gorette. Při pěkném počasí mi supluje čítárnu, chodím si tam sednout s knížkou. Monotónní hučení vln bezvadně izoluje a umožňuje soustředění. Při chladnějším počasí slouží jako cíl procházky, u kterého se otáčím domů. Dnes stručné degustační poznámky o dvou vínech.   Číst dál