Byl to náročný týden! Stefan Erbes přijel na Galadegustaci soutěže Prague Wine Trophy, která se konala ve čtvrtek 2. března v malostranském Michnově paláci. Diplom BEST WINERY***** se dává za trojici vín s průměrným hodnocením přes 90 bodů. Zasloužil si ho za 91, 95 a 97 bodů, takže průměr je 94,3. (Reklama: sedmadevadesátibodový ryzlink Kranklei ještě mám :-) Číst dál
2019 Veldenzer Elisenberg Riesling kabinett, Max Ferd. Richter
Moselský ryzlink z okénka Sledujeme konkurenci – Max Ferd. Richter je asi sedmnáctihektarové vinařství se sídlem v Mühlheimu. To je oblast, o které vím jen, že tam převládá modrá břidlice. Náhodný nákup ze zvědavosti (La Fattoria). Číst dál
Koupil jsem čistě ze zvědavosti (La Fattoria), fascinovaný atypickou lahví. Vypadá jako desetkrát zvětšená lahvička, ze které v dětství zdravotní sestry nabíraly do injekce penicilin, a cena byla poměrně nízká. Moje znalosti o Soave jsou mizivé: tuším, že oblast leží někde u Verony a že to bude čistá Garganega (to je ostatně uvedeno i na etiketě). Ambaláž je všechno! V tomto případě asi může dojít na obdiv i odmítnutí, podle nastavení konzumenta, ale je to nepřehlédnutelné, včetně dvanácti procent alkoholu vysázených na etiketě nápadně velkým fontem. A já fandím vínům s nízkým alkoholem. Podle dodatečných webových informací je to malé vinařství s dvanácti hektary a roční produkcí asi 100 tisíc lahví. Číst dál
Zima se vleče a konec je v nedohlednu. Lovím v chladničce staré lahve, u Pergolaii jsem původně očekával příležitost napsat něco ošklivého. Poslední návštěva ve vinařství v červnu 21 byla trochu zklamání. Dozvěděl jsem se, že po výměně enologa se razantně změnila příprava Pergolaie. Kdysi jsem ji miloval, bylo to netypické, lehké Sangiovese. Nový enolog někdy kolem roku 2019 změnil způsob přípravy a Pergolaia se překlopila do podoby mohutného, robustního vína. Ale starý ročník příjemně překvapil. Číst dál
Zatím nejzábavnější zprávu týdne jsem našel na webu Daniela Cernilliho tady. Společnost META, provozovatel sociálních sítí a aplikací jako je Facebook, Instagram a Whatsapp zablokovala reklamu Konsorcia Finocchiona IGP. Finocchiona je ňam-ňam toskánský salám s fenyklem a důvodem blokace bylo, že si automatické překladače vyhodnotily slovo Finocchiona jako nadávku. Mělo to dva následky. Jednak jsem dostal chuť na ten salám a při dnešní cestě do Prahy jsem si deset deka koupil, takže reklama funguje! Taky jsem byl zvědavý, k jaké záměně došlo, a snad hodinu jsem krmil automatický překladač různými roztomilými slovíčky, ale marně. Osvětu zařídila známá Čechoitalka, která mi vysvětlila, že finocchio se používá jako nadávka pro homosexuály, asi jako český výraz bukvice. Myslím, že umělá inteligence se přeceňuje. Číst dál
Nebojte se, nebudu hodnotit prezidentské kandidáty ani radit, koho volit. Jen jsem si při sledování zpráv uvědomil, že mi volby dávají obrovskou příležitost splnit si jeden sen. Z některých textů na blogu je asi jasné, že mě to táhne do Itálie a že bych se na důchod klidně odsunul do Toskánska nebo rovnou na Sicílii. Současný sázkový kurz na ing. Babiše vystoupal na pěkných 12:1. Kdybych vsadil 200 tisíc kaček a Babiš vyhrál, dostal bych 2,4 milionu a s tím (a s českým důchodem) bych mohl bezstarostně strávit deset až patnáct let někde u moře… původně mě to napadlo jen jako pojistka (v případě Babišovy výhry by emigrace byla vhodné řešení), ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi taková sázka zamlouvá. Jenže každé řešení přináší nové problémy: když vsadím na Babiše 200 tisíc, koho mám potom volit???
Severní vítr je krutý a po několika degustacích moravských vín se vracím na jih. Konkrétně do Kampánie, jižně od Neapole, a otvírám místní bílé s 12,5% alkoholu. Odrůda Falanghina se pěstuje na vinicích s nízkou hustotou (4000 keřů na hektar) a vyšším zatížením (2kg hroznů na keř), což vpodstatě koresponduje s tím, co najdete ve skleničce. Číst dál
Myslel jsem, že mi vydrží déle, ale perla skleničkovské toskánské bedýnky, Carmignano Riserva Montalbiolo 2018 z Fattoria Ambra, je vyprodaná. Pár lidí nečekaně dalo na moje doporučení a s novým rokem jsem bez Montalbiola. Drobnou útěchou je, že jsem shodou okolností vyzvedával víno v Ambře pár dní po lahvování nového ročníku a řekl si o vzorky obou Riserv, pod záminkou degustace. Jsou to skoro přesně tři měsíce, takže to už není jako bych se na lahve vrhal dva dny po příjezdu, a navíc mám z květnové degustace ve vinařství perfektní omluvu: Riservy z Ambry vydrží úplně v pohodě dvacet roků. Trochu se ohladí, maličko se zjemní taniny, ale vůbec nemění charakter. Takže můžu klidně ochutnat dvě nově nalahvované Riservy.
Pekelná Valtellina neboli Nebbiolo z vinice Inferno. Aniž bych o tom něco věděl, tipuju, že název odkazuje na heroické polohy vinic ve velkých nadmořských výškách a pekelných sklonech svahů. Po základním nerezovém Nebbiolu od Rainoldiho jsem byl naladěný na něco velkého, ale zároveň s obavou, jestli klasická Valtellina dokáže překonat překvapení z vynikajícího základního vína.
Vychválit do nebes víno od konkurence je těžká věc, ale tentokrát to bylo jasné od prvního napití. Základní Nebbiolo z Valtelliny, nerezovka s 12,5% alkoholu, čistota a dokonalá radost. Kdyby to takhle šlo celý rok, bylo by to super!
Nebbiolo 2020 Alpi Retiche IGT, Aldo Rainoldi
Číst dál
Když teď noc trvá šestnáct hodin a těch zbývajících osm taky není žádná sláva, napadá mě, že česká zima je jednou z vyjímek Boží vševědoucnosti: copak by Bůh nedal lidem zimní spánek, když ho dal medvědům, jezevcům i ježkům? Dával jsem si pozor, abych v srpnu v Umbrii nenadával na čtyřicetistupňové teploty už v jedenáct dopoledne, proto teď můžu bez výčitek svědomí vychutnávat dvě umbrijská vína. Ve skutečnosti mi byla srpnová vedra docela příjemná, zlých bylo jen šestnáct hodin za volantem cestou zpátky. Zabíjel jsem ten dlouhý čas analýzou známého čtyřverší Roberta Gravese o úzkém moři Smrti a po nějakých čtyřiceti letech jsem konečně vyluštil smysl. Číst dál
Úvodní prosincová fotka Val di Cecina je z Facebooku Stefana Bertiho, jednoho z mých toskánských domácích. Rodina provozuje agriturismo u Ponteginori a já jsem u nich během let strávil asi dva měsíce. Dvakrát s malými dětmi a potom v červnu 2021, hned jak padla kovidová omezení. Na všechny pobyty mám srdcervoucí vzpomínky: napřed na všechny drobné zábavy s dětma, z loňska na nevýslovnou úlevu po pádu kovidových restrikcí. Když si doma otevřu lahev vína, které mám nějak spojené s cestami po Val di Cecina, vybavím si řádění s dětma v čečinském akvaparku i večerní výhledy do údolí říčky Ceciny. Číst dál
