Úvodní fotka je z května 2012, v hotelu v umbrijské Perugii. Proti mně sedí Giovanni Dubini z vinařství Palazzone a má neuvěřitelně dobré Orvieto Classico, ze tří vín je to to nalevo. Ani se mi to nechtělo věřit, řekl jsem si o druhý vzorek. Chvíli jsem si lámal hlavu, jestli má smysl dovézt do Čech italské víno z Orvieta. Orvieto Classico je směs pěti bílých odrůd (Procanico, Grechetto, Verdello, Drupeggio a Malvasia), s vyjímkou Malvasie u nás neznámých. Číst dál
Nedělní letní počasí bylo záminkou k otevření památeční lahve. Vždycky je něco poprvé a něco naposledy, tak jsem vytáhl poslední láhev toskánského Castello Ginori 2010 z vinařství Marchesi Ginori Lisci. V počátcích Komunitních bedýnek to byl cenový i kvalitativní vrchol toho, na co jsem si jako dovozce troufal. Myslím, že od té doby byl tenhle vrchol několikrát překonaný, ale abych to neshazoval: první dojmy z degustace po letech byly dobré. Číst dál
Léto je za rohem, ale napřed pár slov o mém oblíbeném vinaři. Stefano Grandi z toskánského San Gimignana, vinař a majitel Podere Canneta, je boží člověk. Už jsem tady psal jeho vánoční odpovědi na moje oznámení, že jsem za tři týdny před Vánocemi vyprodal jeho vína: Budu o svátcích myslet na všechny, kdo ve vaší krásné Praze pijou moje vína… V dubnu jsem mu zase psal, jak je na tom s lahvováním: Tady je skoro léto, horko a slunečno, výborné počasí, kdybyste chtěl přijet. Vernacciu jsem nalahvoval před třemi týdny, už ji prodávám. Číst dál
Na italské degustace se většinou nechám chytit. Hlavně když jsou na seznamu obskurní bílé odrůdy jako Pecorino, Passerina, Verdicchio, nebo z jiného konce italské boty Fiano a Falanghina. Ono na nich vlastně není nic obskurního, vína jsou to už dávno seriózní, jen v našich konzervativních končinách se minoritní lokální odrůdy hůř prosazují. Tak jsem ve středu vyrazil do pražského restaurantu Nuance na degustaci vinařství Ciù Ciù z italského Marche. Pořádal Foltýn Wine a vedl exportní manager Paolo Agostinelli.
Ve čtvrtek něco pro pamětníky. Nevěděl jsem, jestli dát přednost Frankům nebo Toskánsku. Rozhodl to Italský týden v Lídlu a moje dcera, která si přála k večeři lasagne. K lasagním si prostě německý Silvaner neotevřete. Tak došlo na dvě červená od Stefana Grandiho, přesně tři měsíce poté, co jsem je v San Gimignanu koupil. Mimochodem bylo to posledního listopadu a Stefano povídal, že sníh v San Gimignanu znají, ale že nebývá každý rok :-) a ve středu jsem na Facebooku obdivoval fotky zasněžených Benátek a dalších italských měst. Věřím, že letos napadlo i v San Gimignanu a Italky zase vytáhly kožichy! Dodatečně vidím, že v umbrijském Vineria del Carmine napadlo pár centimetrů sněhu a děti nešly do školy, dokud se cesty nezlepší :-)(Úvodní fotka je z Facebooku Alaina Hamona.)
Číst dál
Vino Nobile di Montepulciano 2005, Tenuta della Seta
Staré revoluční heslo jsem si upravil na Ani měsíc bez Vino Nobile, ani týden bez Sangiovese! a gottwaldovsky ho uplatňuju. Sangiovese mám rád mladé, silné, plné života. Lesní aromata, borové větvičky, kyselost lesních plodů a občas i ostružinová zralost. Dvanáctileté Vino Nobile z Gracciana je už hodně jemné, čisté, ale taky bych si na ně zvykl.
Vino Nobile 2014 DOCG, Tenuta di Gracciano della Seta
Číst dál
Na tradiční bilanční články typu Jaký byl rok 2017 se moc netěším, raději začnu nový rok ohlédnutím za několika lahvemi, degustovanými během vánočních svátků. Velkou část volna jsem strávil u televize. Vytáhl jsem ze sklepa už možná dvacet let staré záznamy seriálu MASH na DVD a sjížděl je tak, až jsem si vybudoval závislost. Po prvních sedmdesáti dílech jsem zapomněl, kde je krabice s DVD a tak moje šňůra prozatím skončila. Posílám nebeské poděkování kamarádovi, který mi před mnoha lety celý seriál nahrál :-)
Už se to blíží! Stromeček mi stojí u stolu a večer si k vínu zapaluju svíčky, kvůli té vůni Vánoc. Dělám si bene a otvírám lahve, které bych v běžném provozu neotevřel. Těším se na léto a na slunce. Vymejšlím, co bych chtěl dělat v novém roce. K tomu jedno video…
První písemné záznamy potvrzující vinice, které patřily k Villa Travignoli, pocházejí z 28. listopadu 1100. Ale třeba etruský obelisk, nalezený taky v Travignoli, zobrazuje podávání vína a pochází z doby asi 500 let před naším letopočtem. Až v roce 1800 se několik budov Travignoli stává majetkem rodiny Busi sňatkem hraběte Busi se Sofií Cuccoli Fiaschi. Clemente Busi dostal v roce 1927 na mezinárodní výstavě v Římě zlatou medaili za vynikající kvalitu svého Chianti. A v roce 1960 přeměnil Giampiero Busi hospodářství z nájemního systému na vlastní rodinný podnik. Do té doby se o půdu starali jednotliví nájemci a s majitelem se dělili o výsledky, téměř 50:50. O tradici a historii by se dalo v souvislosti s vínem povídat…
Během minulého týdne jsem vypil pět lahví nefiltrovaných vín nalahvovaných i s kvasničnámi kaly. Myslel jsem, že mi náklonnost k naturální autentické Vernaccii di San Gimignano vydrží déle, ale v úterý jsem si s úlevou uvědomil, že existují i vína filtrovaná, čistá, bez jablečně oxidativních tónů… a čekají jen na to, až je vypiju! Doufám, že všichni účastníci aktuálních Komunitních bedýnek, odměnění lahví kalné Vernaccie 2017, neváhali a své lahve už vypili, protože tohle (alternativní či trochu zvrhlé) potěšení by se nemělo odkládat. Popravdě čím dřív, tím líp – podle mých vzpomínek byla první lahev vypitá v toskánském Poggibonsi absolutně skvělá. Vsadím se, že kdybych nechal jednu lahev do příštích Vánoc, dostal bych oxidativní šampíčko z Vernaccie. Takže neváhejte, nic byste tím nezískali. (Na fotce pan Sklenička vlevo a Stefano Grandi vpravo.) Číst dál
Od roku 2003 se cestou do Toskánska pravidelně zastavuju v malém krámku s bio-víny (a marmeládami, medy, džusy, mýdly a olivovými oleji…), který vede pan Baldiserotto u silnice mezi Volterrou a Colle Val d’Elsa. Přestože na bio-deklarace pohlížím se zvýšenou opatrností, už jsem tam našel několik zajímavých vín. Některá z nich se po dalším zkoumání a návštěvě vinařství objevila v Komunitních bedýnkách. Simone Santini v roce 2012 (dnes jeho vína najdete ve Wine and Food Market), Podere Canneta letos. A je možné, že další v řadě by mohla být Fattoria Majnoni Guicciardini. Číst dál