Archiv štítku: Itálie

Základní Vernaccia 2021 od Panizzi

Na úvodní fotce jsou Linguine al tonno, pomodori secchi, capperi e olive. 8 E. Malý bar v Ponteginori a asi nejlepší pasta, co jsem kdy jedl. Vaří obědy pro místní, jezdí sem jíst i z vinařství Marchesi Ginori Lisci (asi 10 kilometrů). Na menu mají dalších čtrnáct past, všechny za jednotnou cenu osm EURO. Na odchodu jsem si přikoupil základní Vernaccii od Panizzi (15 EURO), protože jsem na ni byl zvědavý a nechtěl čekat, až si domluvím vizitu ve vinařství. Čtrnáct klasických receptů na pastu mi vrtá hlavou. Vymejšlím, kam pojedu příště, hlavně aby cesta vedla přes Ponteginori. Ještě že mám dost času!   Číst dál →

Blog, , Zobrazit 4 komentáře

Mladé Chianti Classico z vinotéky

(Fotka je z ranní zdravotní procházky, abych všechny příspěvky nezačínal jednotvárně fotkou lahve.) Víno je náhodný nákup ve vinotéce v toskánské Cecině. Na jednu stranu si vinotéka zaslouží nejvyšší doporučení. Před rokem jsem tam našel Vino Nobile di Montepulciano z Gracciana (znáte ze Skleničkových bedýnek!), letos měli Barco Reale (12 EURO) i Carmignano Santa Cristina 2019 (20 EURO) z Fattoria Ambra (ano, znáte ze Skleničkových bedýnek :-) Člověk by si (s radostí) řekl dobrá vinotéka, ale když jsem se ptal slečny za pultem, kdo vyrábí Vino Sfuso, sudovku, kterou stáčejí do pet-lahví, pravila, že Toscana. Nenechala se obměkčit a nevyzradila, kdo vyrábí víno za 2 EURO litr. Přesto mi to vrtá v hlavě. Ve vinotéce měli asi čtyři nerezové tanky, ze kterých víno stáčeli. Jestli se mi zdejší pobyt protáhne, možná si pořídím čtyři petky a napíšu degustační poznámky. Vzhledem k ceně vzorků se na tom nedá prodělat!   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Vermentino 2021 od Antinoriho

Pro některá vína bych už mohl mohl zavést rubriku „povinné cviky“ a Antinoriho Vermentino by mohlo být první. Byla by marnivost hledat v kterém roce jsem ho na blogu popisoval poprvé, ale každý rok jsem zvědavý, jaký bude další ročník. Tentokrát jsem dojel do místa ubytování v Toskánsku před třetí odpolední a na Vermentino si vzpomněl ještě v autě, když jsem plánoval první velký nákup v cecinském Conadu. Díky postavení výrobce víno najdete ve všech velkých řetězcích vinotékách, prakticky je nelze minout a díky výrazné ambaláži ani přehlédnout.

Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Vzdálené azzurro a náhodný nákup

Začnu varováním před ukvapenými závěry. Posledních několik dnů jsem blog vynechával, po drobných zdravotních potížích jsem si naordinoval abstinenci. Bez úspěchu, špatný spánek, ranní bolení hlavy podobné kocovině a další nezdravé příznaky neustoupily. Někdy to nejjednodušší vysvětlení nemusí být správné. Nově tedy přemýšlím o dalších pravděpodobnějších důvodech potíží jako je Covid, zanedbaný sex a přílišné odloučení od Itálie. Silniční atlas Itálie už je zase na stole a s ním i náhodná koupě, Sangiovese z toskánské Maremmy. (Úvodní fotka je z náhodné říjnové zastávky v Maremmě.)

Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Tramín ze severní Itálie

Gewürztraminer 2018 Trentino DOC, Cantina d’Isera
O víně i výrobci jsem už tady psal. Byl to nečekaný dar na degustaci a zároveň typ vína, proti kterému příležitostně donkichotsky bojuju. Oblíbil jsem si alsaské tramíny a naučil se, že zbytkový cukr v nich není jen proto, „aby to bylo sladký,“ ale pomáhá zdůraznit typické vlastnosti odrůdy. OK, tramín je voňavka a podle vůně ho snadno poznáte. Dokonce i když je úplně suchý. A jak říkají někteří vinaři, co je ten správný projev odrůdy (a kdo to určí)? Pan Sklenička je konzerva a milovník sladkých tramínů, ale tentokrát asi degustace porazila předsudky.

Číst dál →

Blog Napsat komentář

Slušné supermarketové Montepulciano d’Abruzzo

Další výlet do MAKRO a další kořist: MODÀ od vinařství Talamonti. Před půlrokem jsem úplně náhodou koupil Talamontí Trebbiano a bylo výborné. Nebo jestli ne výborné, tak určitě předčilo očekávání. MODÀ je odrůda Montepulciano d’Abruzzo, jak vtipně naznačuje název, a k té mám komplikovaný vztah. Za mých prvních dovolených v Itálii (2003 a později) jsem si ji zařadil jako laciné supermarketové víno (3-4 EURO) s odpovídající kvalitou. Vysoký alkohol, vyšší kyselina, brutálni třísloviny. Jasně, v posledních letech se zvedla vlna renesance odrůdy (a poctivého vinaření), ale pověst odrůdy utrpěla desítkami let pěstování „na vysoké výnosy,“ což je příběh dobře známý v Itálii i jinde. Dvakrát jsem měl ve Skleničkových bedýnkách abruzzské Montepulciano, už jsem si našel zálibu v uměleckých, vypiplaných (a drahých) Montepulciánech, ale se základními víny jsem stále opatrný a málokdy úplně spokojený.

Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Dvakrát Ghemme, Alto Piemonte

Ja že bych rád šporoval
Kdybych se smrti nebál
Zašporuju smrt přijde
Jinej za mě užije
Útržek z písně jihočeské kapely Minnesengři, to byl ještě konec šedesátých let. (Šporovat = šetřit, spořit.) Vedlejším účinkem ruské invaze na Ukrajinu byl propad zájmu o toskánskou bedýnku z Gracciana. V záchvatu furianství jsem víno objednal a podle prvních zpráv mi ho ve čtvrtek naloží a v pátek přijede. Už dopoledne jsem zatoužil po Ghemme Ai Livelli 2015 ze stých bedýnek tady. Ohrožení (zatím) vzdálenou válkou mě přivedlo k myšlence, že je nejlepší čas vypít vzácnější a dražší vína.   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Colle Cupo a Bizzarro z Abruzza

Už to brzy budou dva roky od dovozu abrzuzských vín Barone Cornacchia. Schovával jsem si pár jejich lahví na veřejné degustace, ale s podzimní vlnou koronaviru jsem degustační plány zrušil a držím se doma. Odposlechnuté historky „šli jsme na pivo a teď jsme všichni pozitivní“ mi zatím dávají zapravdu :-) Při oblíbené zimní hře, koukání do mapy a hledání ubytování tisíc kilometrů od domova jsem zjistil, že do šesti kilometrů od vinařství Barone Cornacchia sídlí i Pepe Emidio a Illiminati… s blížícím se jarem se nabízí možnost opakování dovozu, takže otvírám první Montepulciano.   Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Novoroční pozdní sběr aneb páté přes deváté

Všechno nejlepší do třetího kovidového roku! Před rokem jsem si tady přál, abychom se za rok bez ohledu na Covid sešli všichni a zakončil jsem to písničkou Commandera Codyho Wine Do Yer Stuff. Asi to nebyl Covid, ale Commander Cody alias George Frayne odešel v září. Neznal jsem ho jinak než z desek a youtube, ale padlo to na mě a brečel jsem celý večer. Tentokrát raději nebudu nikoho jmenovat a napíšu jen šťastný rok všem. Snad tím nepřivolám žádnou zkázu na Zemi… I hope you’re happy!

Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Dárek z Bolgheri, Guidalberto 2019


Guidalberto je druhé víno vinařství Tenuta San Guido, výrobce Sassicaie, nejslavnějšího italského vína moderní doby. Dárek přivezený z říjnové cesty do Toskánska má zábavný příběh. Povídal jsem si v Toskánsku s neznámou paní a mezi řečí zmínila, že pracuje ve vinařství v blízkém Bolgheri. Taky byste se zeptali v kterém vinařství, žejo. Když mi řekla, že v Tenutě San Guido, byla i další otázka jasná. Zeptal jsem se, jestli se mnou půjde na večeři, protože chci vyzvídat :-) Na večeři jsme šli, druhý den mi přinesla Guidalberto 2019.

Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Pár fotek z Toskánska VII – modré nebe všem!

Dnes jen několik dosud nezveřejněných fotek z říjnových cest po Toskánsku a Umbrii. Na úvod Golfo Baratti s etruskou pevností Populonia vlevo nahoře. Nechci probouzet vášně, cesty i výběr fotek byly vedeny původní úvahou na začátku října. Termín se mi vůbec nehodil, ale nakonec rozhodlo, že zůstat doma znamená přijít o čtyři týdny azzurra, blankytně modré oblohy nad hlavou.   Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Bojový pokřik Dionýsových Bakchantek na čtyři?

Pravidelní čtenáři vědí, že pana Skleničku ve skutečnosti na víně nepřitahuje 14% alkoholu, ale luštění kulturních a historických souvislostí. Díky tomu se dozvěděl, kdo to byl Arnolfo di Cambio nebo jak souvisí toskánský básník Carducci se Sassicaiou (o tom možná už brzo na blogu). Pro někoho, kdo otvírá, případně nalévá přátelům, lahev vína Arnolfo di Cambio nebo Guidalberto, jsou to nesmírně cenné informace. Bohužel jsou zcela zbytečné pro zbytek lidstva, kterému často stačí poznat levou ruku od pravé a vědět, který den v týdnu právě je. Ještě tak by se daly využít na degustaci italských vín, kterou teď kvůli Covidu raději nebudu pořádat. Dnes jen poznámky o posledních třech degustovaných vínech vinařství Panizzi z toskánského San Gimignana, která se nevešla do říjnové bedýnky. Vyluštění hádanky pokřiku Dionýsových Bakchantek z titulku je hned v následujícím odstavci.  Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář