Po archeologických vtipech začnu několika stavitelskými vtipy z městeček ve Val d’Orcia. Už jsem tady měl pár fotek malebného Sant’Angelo In Colle. Je to jen pár kilometrů od slavného Montalcina a cestou ze západního pobřeží musíte Sant’Angelo pokaždé objíždět. Velkolepé vinice Val d’Orcia začínají už pod ním, jinak jsem o něm nic nevěděl. Ale napotřetí jsem zajel do městečka. Číst dál
Vinotéka Bruno Dalmazio zvenku vypadá trochu hollywoodsky, ale je to (asi) největší vinotéka v toskánském Montalcinu. Vyklouzl jsem z ní s maličkou útratou, protože jsem se bál, že víno budu vozit ještě několik hodin (nakonec bylo v autě asi sedm hodin) a teploty letos poprvé atakovaly třicítku. Doma jsem strčil víno do chladničky a v osm večer si šel zaplavat do moře (mám to asi sto metrů, pláž je hned za pinetou). Cestou zpátky jsem si koupil pizzu a nakrájel spoustu rajčat. Víno naštěstí přežilo odpoledne v kufru auta a bylo dobré. Číst dál
V úterý jsem vyjel do Val d’Orcia, přivezl jsem 668 fotek a nejmíň na pěti stovkách jsou cypřiše. Při jednotlivých zastávkách jsem vyfotil několik věcí, které jserm pokládal za architektonické vtipy a při náročné pěší tůře k jednomu z nejvýznamnějších toskánských obrazových symbolů jsem našel archeologické muzeum, vymyšlené jako žert. Začínám krajinkou, kterou už taky považuju za žert, osamělý strom v krajině je notorický toskánský motiv. Číst dál
Úvodem kaleidoskopické zpravodajství z Toskánska. Dnes jsem vyjel do provincie Pisa, poháněn touhou přinést fotky z další opuštěné vesnice (viz Buriano). Šlo o vesnici Toiano poblíž obce Palaia. Věděl jsem sice, že nějakých dvacet kilometrů od Palaia leží úplně jiné Palaia a taky má ve svém okrsku (Comune) vesničku Toiano, ale věřil jsem, že si s tím GPS navigace poradí. Jak už tušíte, po objevení nepravé dvojice Toiano (Palaio) jsem si řekl, že jsem ještě mladý, mám před sebou dlouhý život a určitě se ještě někdy podívám i do druhého Toiana i Palaia. Bylo hezky a opravil jsem si názor na dosud podceňovanou pisánskou krajinu. Není to taková divočina jako Chianti Classico nebo Val d’Orcia, mají to tu úhlednější a blahobytnější, ale dalo by se tady bejt. Číst dál
Na úvodní fotce jsou dvě Lacerty viridis, dovádějící v májovém poledni dvě patra pod mým toskánským balkónem. Byl máj, lásky čas… Dnes o dvou Chianti Colli Senesi z vinařství Panizzi (San Gimignano).
A je to tady, konečně mám důvod zahájit fotkou slavné siluety San Gimignana. Degustace byla v Larnianu, odkud máte Sangi s poledním sluncem proti foťáku, proto fotka tak dopadla. Přidám aspoň fotku samotné usedlosti Larniano, většina vinic Panizzi je na svazích pod usedlostí. Číst dál
V Toskánsku bylo nevhodné počasí. Zamračeno, zima, občas déšť. V sobotu jsem jel na schůzku do Torrenieri, městečka u Montalcina. Přijel jsem o hodinu dříve, tak jsem se vyjel nazdařbůh podívat po okolí. Za tři kilometry jsem dojel ke slavným cypřišům u San Quirico. Cypřišový háj dobře zná každý milovník Toskánska, jen se obvykle fotí za slunečného dne. Na obrázku Cipressi famosi di San Quirico za špatného počasí s omluvou za amatérskou fotku. Od dobrých fotografů jsou Cipressi di San Quirico grafický symbol srovnatelný s Vincentovou Hvězdnou nocí. Odkaz na Wikipedii tady a jedna fotka ukradená z Wiki (dole).
Náročný den si zaslouží velkou odměnu. Po návratu z Crete Senesi a Val d’Orcia jsem si otevřel dvě letošní Vernaccie od špičkových producentů. Příležitost dát fotku San Gimignana se ještě naskytne, tak otvírám fotkou nebezpečných zatáček pod Sant’Angelo, Montalcino. Číst dál
Začnu fotkou kostela Santa Cristina in Pilli, stejnojmenná vinice se rozkládá všude kolem něj. Přijel jsem do Toskánska narychlo a neměl jsem nic domluvené, ale první návštěvu vinařství Fattoria Ambra v Carmignanu jsme domluvili během půl hodiny a rovnou jsem tam jel. Připomínám, že majitel vinařství Giuseppe Rigoli je zároveň externím enologem ve vinařství Tenuta di Gracciano della Seta, obě vinařství už pár let do ČR dovážím. Letos jsme začali procházkou po vinicích a výkladem. Ptal jsem se taky, jak to je s Carmignanem Montalbano, jestli je totožné s Chianti Montalbano. Giuseppe to potvrdil s tím, že na jižních svazích Montalbana se většinou pěstují hrozny na Chianti a na severních se dělá Carmignano, ale v zásadě se apelace překrývají. Číst dál
Začnu zcela bez souvislosti fotkou z Teatro del Silencio v Lajatiku. Já vím, že abstraktní umění není figurativní ani zobrazující. Přesto tahle abstraktní plastika imo zobrazuje dvě figury, které si dělají radost :-) Už jsem o tom psal v říjnu tady, teď jsem si to zajel ověřit. Číst dál
Do Florencie, Sieny, Pisy nebo San Gimignana trefí každý. Etruské pobřeží taky není marné a kdo má dost času, zajede do Val d’Orcia a skoukne Montalcino, Pienzu, Radicofani a slavné cypřiše pod Sienou. V říjnu jsem tady dával fotoseriál z málo známých toskánských míst a den před odjezdem jsem objevil první zmínku o vesnici duchů. Hodně mě štvalo, že jsem tam už nestihl zajet. Číst dál
Kdo neznáte baccelli, nezoufejte! Musel jsem si název vyfotit, protože jsem taky neznal. Vypadá jako obří fazole, z lusků se vyloupávají veliké fazolky nebo spíš hrášky. Dáma, která si to kupovala u silnice předemnou, mě ujistila, že je to jedlé, ale že se jí jen ty fazolky. Doporučila kombinaci s pecorinem, červeným vínem a prosciutto crudo. Koupil jsem rovnou pytel, abych měl záminku ke koupi pecorina, záminku ke koupi vína nepotřebuju. Chuťově je baccelli mírné zklamání, vidím to jako doplněk pecorina, šunky a vína na jaře, kdy ještě moc další zeleniny nedozrává. Číst dál
