Byla to pracovní cesta, jen tři noci v Castello delle Forme, několik schůzek a cestou zpátky noc v Německu a vyzvednutí zásilky vín ve vinařství Horst Sauer. Původně to mělo být jen na dvě přespání, ale druhý den jsem si domluvil ještě dvě schůzky na třetí den, jednu v Todi. A ano, důležitou roli asi hrálo to, že jsem chtěl vidět Todi. Na úvodní fotce pohled ze silnice, za sjezdem z dálnice. Číst dál
Na říjnové degustaci ve vinařství Palazzone překvapilo několik věcí, vzpomenu skvělou formu desetiletého Terre Vineate, základního Orvieto Classico a nové Piviere 2018. Minulý týden jsem byl v Umbrii a po rychlé telefonické domluvě jsem si zajel do Palazzone pro krabici vzorků nového ročníku. Že základní bílé Orvieto ani Grechetto nejsou přetěžkané horkým rokem 2021 jsem už psal tady, doma jsem jako první otevřel nové Piviere 2019.
Terre Vineate 2021 Orvieto Classico Superiore, Palazzone
Jen pro jistotu, protože většinou to už asi víte – Superiore znamená jen vyšší alkohol (13,5%), jinak je to „klasické“ vesnické víno z Orvieta, směs čtyř odrůd: Grechetto, Trebiano, Malvasija a Verdello. Komplet udělané v nerezu, v zásadě víno do horkého léta (protože v Orvietu už v červnu bývají běžné teploty 36+). Jen jsem se po prvních zkušenostech s ročníkem 2021 obával nakupovat něco bez vyzkoušení. V San Gimignanu, asi 150 kilometrů na sever, říkali, že jim po tři letní měsíce nespadla ani kapka deště, a moje soukromé degustační zkušenosti říkají, že to pořádně zamíchalo karty. Někteří velcí propadli a někteří podceňovaní vyhráli. Ale jak je vždycky dobré se přesvědčit, tak v ročníku 2021 ve střední IItálii tuplem. Učastníci Skleničkových bedýnek už vinařství Palazzone znají, propadl jsem jejich vínům už v roce 2016. Číst dál
Zjednodušeně řečeno jsem si narychlo domluvil několik schůzek v okolí Perugie v italské Umbrii a v úterý brzo ráno jsem vyjel. Po poledni se věci zkomplikovaly, když se mi hned za Pádem utrhl výfuk. Ale italská vyprošťovací služba zafungovala líp než Batman a za hodinu jsem už zase jel dál. Bylo to velmi poučné a někdy se k tomu chci na blogu vrátit :-) O dva dny později mám potvrzenou nakládku vín Horsta Sauera, takže milerky příští týden budou! Na úvodní fotce západ středeční západ slunce z balkónu laciného penzionu, Castello delle Forme, Umbrie. Číst dál
Websterův slovník pro konzumenty vína aneb co mě napadá při prvním napití toskánského Carmignana :-) Přemýšlel jsem, jestli sloveso kalit (=chlastat, pařit, pít alkohol…) pochází z padesátoletního sovětského slovníku (Jak se kalila ocel) nebo z italského slova calice (pohár). Co myslíte vy?
Nedávno jsem tady pomluvil jiný vlašák Zdeňka Peřiny a nedalo mi to, vypravil jsem se do La Fattorie pro další vzorek. Zdeněk Peřina má v ČR stále pověst Otce Vlašáku, v devadesátých letech stál za renesancí odrůdy v Mikrosvínu, a nedávný vlašák s nesmyslným alkoholem se tomu úplně vymykal. Na webu vinařství jsem žádné technické informace nenašel, takže pojďme rovnou na degustaci.
Ryzlink vlašský Ořechová hora 2019 pozdní sběr, Zdeněk Peřina
Číst dál
Dnešní pijácké poznámky začneme v toskánském Toskánsku. To jen pro upřesnění, protože můj dávný kamarád René Bárta se chopil vařečky na Spielberku a propaguje tam moravské Toskánsko. To jsou ty zvlněné kopce kolem Kyjova, které při večerním slunci v létě dělají obrazové iluze známé z Toskánska, hlavně z Val d’Orcia. Nedosti na tom, dnes jsem viděl na Facebooku příspěvek německého vinaře, zmiňující francké Toskánsko, tedy německou Frankonii zaslíbenou Silvaneru. Napjatě čekám, kdy se objeví burgundské nebo šampaňské Toskánsko :-) Číst dál
Po pětadvaceti letech na volné noze se už neorientuju ve státních svátcích. Dokážu pracovat celý víkend a proflákat pracovní dny, když není co dělat, a tradičně mi unikne, že na začátku července jsou dva volné dny. Celé dopoledne mi nikde nebrali telefon, až odpoledne jsem našel na webu nějakou poznámku o státních svátcích. Moje nespokojenost zmizela, teprve když jsem kolem páté našel v chladničce lahev s poznámkou Otevřít 6/2022. Tolik na omluvu těm bedýnkářům, kterým jsem v pondělí poslal krabici vín s tím, že ji Pošta doručí v úterý nebo ve středu. Číst dál
Potřetí Trebbiano, ale jen podle názvu: dnešní Trebbiano není z Abruzza ani z Toskánska. Je to Trebbiano Spoletino, málo rozšířená místní variace, vyskytující se v okolí umbrijského Spoleta. Před lety jsem tady dovezl pár lahví, tehdy jsem se dobral informace, že celkové výsadby odrůdy jsou kolem padesáti hektarů. Ale je dobré si vedle záliby ve většinových odrůdách (ryzlink, Chardonnay, Sauvignon,…) najít i nějakou obskurnost, a té se věnovat natolik, aby vás ostatní pokládali za experta. Číst dál
V duchu jsem si maloval, že tento týden bude na blogu moravská smršť, protože dám hned dvě moravská vína za týden :-) Ryzlink vlašský 2020 pozdní sběr Perná / Železná od Peřiny se ovšem nepočítá, jak hned vysvětlím. Číst dál
Na čtvrteční degustaci pořádané italskou obchodní komorou a Doctor Wine neboli vydavatelem jedné z prestižních italských vinařských ročenek jsem znova a znova zažíval dèja vu. Třeba když neznámý návštěvník řekl českému someliérovi, že to Verdicchio bylo fakt špatný, ubohý a asi nejhorší víno, co měl poslední rok :-) Pobavilo mě to maximálně, jednak proto, že takovou poznámku si mohl klidně nechat pro sebe (a nic by se nestalo) a druhak proto, že mě zmíněné Verdicchio naopak přišlo jako vynikající a možná nejlepší bílé z celé degustace. Řekl jsem si o opakování a fakt se mi líbilo. Ale já mám pro bílá vína z Marché slabost a zvlášť při teplotách nad 30 stupňů je ocením – ostatně v Marché běžně bývají čtyřicítky, takže ta vína jsou do vedra ne „jako dělaná,“ ale doslova dělaná do vedra. Číst dál
