Belle Paresseuse je barikovaný Sauvignon z vinařství Domaine de Villargeau z Pougny, deset kilometrů vzduchem ze Sancerre i Pouilly-Fumé. Už jsem na blogu psal dvakrát poznámky o ročníku 2011 a jednou o 2016. Šestnáctku jsem popisoval jako „klasický“ ročník s dovětkem, že příroda v roce 2015 nadělovala („ročník století“) a následující rok šetřila (jak už to bývá).

Číst dál →

Co přijely Sauvignony z Villargeau, jsem v jednom kole. Dva dny jsem rozesílal balíky poštou a rozvážel víno (jen jedna policejní kontrola, díky), ve středu jsem zajel do Pardubic a odvezl svou 93-letou matku na očkování. Jet na otočku Mělník – Pardubice kvůli injekci vypadá jako hloupý podnik, ale mnohem horší byla dvouměsíční snaha matku zaregistrovat na šílených webech, které pro ten účel vytvořila naše státní správa. První kolo jem vzdal poté, co ušatý zmatkář řekl v TV, že registrace fungují výborně. Tento víkend po několika hodinách napětí to už prošlo. Číst si při čekání na matku v očkovacím středisku velezrádné žvanění ruského noka na Hradě bylo jako třešnička na dortu.    Číst dál →

Dobré zprávy prý nejsou zprávy, ale v noci na sobotu mi přijely Sauvignony z Domaine de Villargeau a to je rozhodně dobrá zpráva. Jednak proto, že venkovní teploty na konci týdne přály převážení vína (nemrzlo) a jednak proto, že jsem k Villargeau dokázal na poslední chvíli přihodit malou zásilku Pouilly-Fumé od Sebastiena Treuilleta. Jsou to už třiadevadesáté bedýnky (slovy 93!) ale stále se mi to neomrzelo. Nadšeně vyskládám kartony s vínem v předsíni a po večerech kontroluju obsah lahví. V neděli večer jsem otevřel základní Villargeau Blanc 2019, o kterém jsem tady psal před týdnem a zarazil jsem se: na nose jasně a zřetelně křemen, střelný prach, jiskra z křesadla. Číst dál →

Už minulý týden jsem nadšeně kvokal, že doručovací služba přivezla první vzorky vín z Domaine de Villargeau. Jen připomenu, že jsem ve vinařství byl poprvé v únoru 2013, ale dlouho z toho (kromě zkušenosti) nebyl žádný užitek. V lednu 2020 Marc Thibault z Villargeau přijel na degustaci pořádanou francouzskou ambasádou a jeho Sauvignony 2018 se mi moc zalíbily. Hned z toho byla Skleničkova bedýnka, která mi následně pomáhala přežít první jarní měsíce covidového lockdownu. Villargeau je rodinný podnik s asi dvaceti hektary v maličké apelaci Coteaux du Giennois. Má bio certifikaci Terra Vitis a pro mě je zajímavý (kromě vynikajícího poměru ceny a kvality jen deset kilometrů od slavných loirských vinic v Sancerre a Pouilly-Fumé) čistotou vína a strukturovaností. Odhaduju, že to druhé souvisí s dlouhým ležením vína s kvasnicemi, i nejzákladnější základka 2019 z nerezového tanku se lahvovala na konci ledna 2021.   Číst dál →