Suchý začátek a polosuché pokračování poznámek o ryzlincích ročníku 2019 Weingut Karl erbes bylo poznamenané nedávným lahvováním. Měl jsem výčitky svědomí, že jsem vyburcoval pár desítek čtenářů ke koupi a nejlepší rada po první degustaci byla, ještě půl roku počkejte. Naději jsem viděl v kabinetech, protože ty jsou z podstaty lehčí, svěžejší a rychleji připravené k pití. Přeskočím nevysvětlitelnou záhadu, že zrovna německé kabinetní ryzlinky dokáží nazrávat ve sklepě deset nebo dvacet roků, a vrhnu se na první dva kabinety nového ročníku. Číst dál
Archiv štítku: Erbes
Moselské ryzlinky 2019, den druhý
Ještě zpátky k předchozím poznámkám o třech suchých ryzlincích z Ürzigu: den odpočinku v otevřených lahvích jim pomohl. Zdá se, že vína jsou rozsekaná nedávným lahvováním. 24 hodin po otevření jsou mnohem přístupnější a hladší, alkohol mnohem lépe zakomponovaný. 2019 Erdener Treppchen se stále pozná po bílé broskvi, 2019 Würzgarten podle kořenitého až pepřového závěru. Je sušší (a s vyšším alkoholem) než byl kdykoli za posledních 10 ročníků. Dokonce i 2018 Sekt Brut je sevřenější, méně ovocný, ale taky bez zbytečné robustnosti. Působí tenčí, za mě je to tak lepší. Těším se na ně v říjnu! Číst dál
Ročník 2019 a všechno je jinak
Ve středu přijela toužebně očekávaná zásilka ryzlinků Weingut Karl Erbes z moselského Ürzigu (na fotku se vešla jen polovina vzorků). Zákaz vycházení je dobrá záminka k porušování životosprávy, takže bylo jasné, že se podívám na víc než jednu lahev. Zkušenost radí nic nepřehánět, s vyšším alkoholem stále naléhavěji. S tím souvisí i titulek Všechno je jinak, protože dvě suchá Spätlese mají na etiketě psaných nevídaných 13% alkoholu. Číst dál
Osladit si nedělní večer ryzlinkem
V neděli odpoledne jsem si otevřel Les Genets Gris 2018 z Domaine de Villargeau. Mám ho zafixvaný jako krásně nazrálý, ovocný a v těle plný Sauvignon, ale pročítání objednávek a ceníků moselských ryzlinků způsobilo, že mi v puse zkysl. Vystoupila kyselina a jinak běžná kořenitost ztěžkla, co se to děje? Za chvilku mi došlo, že to je následek přemýšlení, jestli z Mosely přivézt Auslese z Erdenského Preláta 2019 jako feinherb nebo slaďák. Bylo jasné, že problém jen v mojí hlavě, tak jsem ve sklepě našel a otevřel poslední lahev sladkého ryzlinku z roku 2013. Taky jsem našel v ceníkách neuvěřitelnou kombinaci: tři Auslese třicet let stará. Erdener Treppchen 1990, Urziger Wurzgarten 1990 a Erdener Pralat 1990 od stejného vinařství… to by byla degustace! Ten ceník mám doma už přes rok. Jak to, že mě to nenapadlo dřív? Číst dál
2018er Ürziger In der Kranklei Riesling Spätlese, Karl Erbes
Za středeční práci jsem se odměnil ryzlinkem z titulku. Miluju ho už sedm let, postupně jsem si v některých ročnících objevoval další oblíbence, ale Kranklei považuju dlouhodobě za Erbesovo nejzajímavější víno. Když jsem si lámal hlavu, co o něm napsat (protože jsem to psal už tolikrát), rozhodl jsem se vylhat se z psaní fotkama. Teď, když to s cestováním vypadá všelijak, neškodí otrávit se několika obrázky z dob, kdy cestování ještě nebyl problém. Číst dál
SKB 84, moselské ryzlinky 2019
Stráň nad moselským mostem na úvodní fotce je vinice Lösnicher Försterlay. Když jsem to v říjnu zmáčkl, ještě jsem nevěděl, že Stefan Erbes si už pronajal malou parcelu až úplně nahoře a že letos v květnu z ní budu mít víno. Příští týden se bude lahvovat a v květnu bych ho tady mohl mít. Často píšu, že každé dobré víno je odněkud, a tak by bylo škoda tu fotku nedat. Jestli někdy pojedete na Moselu, doporučuju se u mostu zastavit. Přes Moselu vede spousta mostů, ale tohle je asi nejvíc ohromující pohled a najdete ho v mnoha průvodcích a časopisech. Hned za Lösnich směrem k Erdenu. Když jsem tam jel poprvé, musel jsem se pekelně soustředit, abych ze nezakoukal do stráně nahoru a nenaboural. Číst dál
Pár fotek z degustace
Winemaker’s Dinner se Stefanem Erbesem jsem avizoval už na začátku ledna tady. Bylo tam celé menu, pravidelným a občasným návštěvníkům živého vydání Skleničkova blogu jsem potom poslal i kompletní seznam včetně vín, dva ryzlinky ke každému chodu. Dnes jen rychlý výběr obrázku z mobilu,na úvodní fotce příprava stolů a první návštěvníci. Číst dál
Lednová večeře s moselským vinařem
Na konci ledna přijede do Prahy moselský vinař Stefan Erbes (Gault & Millau ***), v pondělí 27. ledna uspořádáme Winemaker’s Dinner aneb Večeři s vinařem v pražském restaurantu Argument (Bubenečská 19, Praha 6). Většina čtenářů blogu jeho vína zná ze Skleničkových bedýnek i z dřívějších večeří, takže místo motivačních řečí vypíšu rovnou menu: Číst dál
Pozdní sběr s pozvánkou na lednovou degustační večeři
Klídek, pohoda. Dnes to bude jen takové plácání, nic vážného. Leda až nakonec. Díl první, Slovan všude bratry má: Francesco Annibali vychválil italskou restauraci odhadem někde v Collio, napůl cesty mezi slovinskou Vipavou a Terstem. Vlastně na tom není o moc víc než slovanský název restaurace, Devetak 1870. Možná si Italové myslí, že jde o nějaký slovinský kulinářský temín, ale my délesloužící poctivci, kteří jsme to neusimulovalí na modrou knížku, my víme svoje. Číst dál
Víkendový přelet nad otevřenými lahvemi
Minulý týden se mi sešlo dost zajímavých lahví, ale povinnost volá! a musel jsem otvírat vína s ohledem na plánované prezentace. Ještě nemám potvrzenou restauraci ani menu, ale už pracuju na párování s vínem :-) Před rokem jsem si zoufal, že večeři se Stefanem Erbesem a šesti devadesátoletními ryzlinky z vinice Erdener Prälat už ničím nepřekonám, ale ještě jednou se pokusím. Ve hře je pětichodové menu a jedenáct ryzlinků v pondělí 27. ledna 2020. Zapište si do svých i-phonů! Číst dál
Jeden ryzlink, dva ročníky
Sobota večer, to je poměrně bezpečné otevřít dva ryzlinky, zvlášť když mají 7,5 a 8% alkoholu. Erbesovu Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese říkám soukromě Pomerančový ryzlink. Ležel 11 měsíců v tisícilitrovém sudu na kvasničních kalech a šel do lahve pár dní před začátkem sběru hroznů dalšího ročníku. Pravokořenné vinice a spontánní kvašení, potenciál na dvacet let archivace (potom by bylo nutné vyměnit korek). Strašně dobře se pije i mladé – letos jsem měl první lahev pět dní po nalahvování. Dnes to tedy bude o tom, jak se takový ryzlink vyvine za dva roky. Číst dál
Fotky z cesty potřetí, mosty
První pokus dobýt obrázky z foťáku. Na úvod železný most čili železňák ve Wehlenu. Takže stráň za mostem jsou Sluneční hodiny čili Wehlener Sonnenuhr. Abych neměl dvakrát za sebou na titulním obrázku stejný pohled, schoval jsem nejslibnější pokus až do článku. Stačí rozkliknout a fotky se zvětší. Číst dál