Opakování příspěvku z konce srpna 2015. První návštěva ve vinařství Kuentz-Bas jako reklama nových alsaských bedýnek.
Už jsem se v průběžných reportech zmiňoval o středeční návštěvě v Kuentz-Bas v alsaské vesničce Husseren-les-Chateaux. Leží na jihu alsaského regionu, u známějšího Eguisheimu, ale vysunutá nahoru do svahu Vogéz. Je to asi nejvýše položená vinařská obec v Alsasku, dnes mix základních poznámek a šťastných degustačních dojmů. Wish you were here… Číst dál
Ještě jednou se vrátím k pražské návštěvě Stefana Erbese. Přijel už popáté, podpořit mě na Galadegustaci soutěže Prague Wine Trophy. Večer předtím jsme spáchali soukromou degustaci jeho ryzlinků (a sushi) pro bedýnkáře. Stefan ke konci degustace ochraptěl a jen sípal, bez hlasu přišel i na Galadegustaci v Jaltě. V pátek ráno jsme dali tradiční vítěznou fotku na Václaváku a Stefan jel domů do Ürzigu.
Ve středu po desáté před hotelem Jalta: kluci z Urzigu přijeli. Hotel nabízel ve dveřích svařák, Stefan a Udo dali po kalíšku. Hned vymejšleli, že když si v Německu každá vinařská obec hledá svojí Wein Königen (je to něco jako Miss Vína, doslova Královna Vína), oni budou hledat pražskou Glühwein Königen. Naštěstí je to hned přešlo :-) Číst dál
Rok se sešel s rokem a už za tři týdny přijede na moje pozvání do Prahy Stefan Erbes, majitel moselského vinařství Weingut Karl Erbes. Je to popáté v řadě, letos už počtvrté převezme diplom BEST WINERY***** na Galadegustaci soutěže Prague Wine Trophy 25. ledna v hotelu Jalta. Už třikrát za sebou jsem pořádal degustační večeři s vinařem v dejvickém Argumentu, letos jsem se rozhodl pro změnu.
Namísto čtyřchodové večeře uděláme klasickou degustaci s výkladem o jednotlivých vínech. Večer proběhne v soukromém klubu na Praze 4, kde jsem v posledním roce vedl několik degustací vín z Komunitních bedýnek. Stefan Erbes představí celý aktuální sortiment vín ročníku 2016. Namísto obvyklé večeře se bude podávat sushi. A protože moselské ryzlinky, vezmeme nejlepší sushi v Praze od japonského mistra Yuki Omaki. Kdo máte alergii na syrové ryby a japonskou zeleninu, určitě se nehlaste!
Adresa je Družná ulice, Praha 4 (podrobnosti dodám přihlášeným). Začínáme ve středu 24. ledna v 18:30 hodin a budu vybírat příspěvek na sushi a víno ve výši 1.500 Kč. Přihlásit se můžete tady.
La Nit de les Garnatxes Collita 2016 jsou čtyři vína španělského družstva Celler de Capçanes. Všechna jsou z odrůdy Garnacha a všechna jsou zpracovaná ve sklepě stejným postupem. Všechna pocházejí ze stejně starých vinic, vysazených na pískovité půdě, na jílech, na vápencové půdě a na břidlici. Co je pro víno důležitější – odrůda nebo místo, kde vyrostly hrozny? Někteří vinaři tvrdí, že vinice jako místo původu hroznů. Ti nejlepší výrobci ryzlinku, Chardonnay a Pinotu Noir říkají, že nedělají ryzlink nebo Pinot, ale vinici. Snaží se o co nejlepší vyjádření La Tache, Romanée Saint Vivant nebo třeba Erdenského Preláta. Číst dál
Vinařství Trockene Schmitts sídlí v několika starých domech ve starých uličkách obce Randersacker. O té nemůžu skoro nic napsat, protože jsem tam strávil necelé dvě hodiny zastávkou mezi Röttingenem a Escherndorfem. Snad jen tolik, že šest tisíc hektarů franckých vinic je v krajině rozptýleno až k neviditelnosti, ale kolem některých vinařských obcí se najednou zhmotní. Jako u Randersackeru, obklopeného několika kopci s vinicemi. Vinice jsou vzorně na svazích, jen minimálně na rovinatých půdách. Kromě vinařství provozují Schmittovi i restauraci a penzion, ale mě zajímalo výhradně vinařství. Číst dál
Dnes jen pár fotek z podzimního kola IWSP v Hiltonu. Na první fotce úvodní sestava zahajovací řízené degustace. Na Masterclass s Lukou Gardinim jsem se těšil, protože jsem se chtěl zeptat na soutěž BIWA (Best Italian Wine Award). O jejím prvním ročníku jsem okouzleně psal. Každoroční žebříček padesáti nejlepších italských vín bývá skvěle vybraný a Luca Gardini je jedním ze dvou otců soutěže. Číst dál
Už jsem to jednou nakousl, díky cestování občas uvidím zprofanované odrůdy v jiném světle. Chce to vyčistit si hlavu a nechat domácí předsudky doma. Zní to samozřejmě, ale všude kolem sebe vidím, že to není samozřejmé ani obvyklé (u sebe samotného to člověk obvykle nepozná. To může souviset s tím, jak snadno se radí druhým ve věcech, ve kterých poradce sám propadá a selhává :) Naposledy jsem to asi zmiňoval u Sylvánského a už je to tady zase, když otvírám franckou millerku z Randersackeru. Číst dál
Nejlepší kaštany rostou na Place Pigalle a nejlepší Sylvány v Escherndorfu. Sylvánské se netěší velkému zájmu konzumentů, takže se o tom moc neví, ale Escherndorf je pro Sylvánské tím, čím je Chassagne pro Chardonnay nebo Sancerre pro Sauvignon. Když už jsem jednou jel do Franků na Sylvány, bylo jasné, že se tam podívám. Číst dál
Jedna cesta do Franconie a šest návštěv vinařství asi není dost na nějaké zásadní závěry, ale právě dost na to, abyste přišli na to, že nejlepší Silvanery jsou z Escherndorfu. Otázka, jestli dělá vinař vinici nebo naopak vinice vinaře se sice podobá dětské hříčce o slepici a vejci, ale tu už evoluční biologie jednoznačně vyřešila (vejce). A soukromě si myslím, že nějak podobně to bude i s vinaři a vinicemi. Prvotní je vinice, její limity jsou pro víno to nejpodstatnější. Vinař je už nemůže překonat. Číst dál
První večírek jsem nazval sylvánským, ale postupně se mi budou dostávat pod lupu i další odrůdy. Přivezl jsem si z cesty do Franků přes třicet lahví vzorků a postupně je otvírám. Chtěl jsem z nich vybrat jedno vinařství a dovézt co možná nejlepší výběr vín, ale je to pekelná práce, protože kvalita vín je hodně vysoká.
Přesně za týden to bude deset roků, co píšu Skleničkův blog. Většinou jsem to výročí nepřipomínal. Ne ze skromnosti, zapomnínal jsem na to. Vždycky bylo tolik jiných věcí :-) Tak to letos dám radši s předstihem. Když tak přemýšlím o štěstí, které jsem v posledních letech měl s mikro-dovozem německých, italských a francouzských vín pod hlavičkou Skleničkova blogu, nabízí se umbrijské Trebbiano Spoletino jako symbolické vyvrcholení. Číst dál