Dobrá zpráva je, že ve čtvrtek přijely Burgundy od Berthenetů. Navzdory Covidu budu od pondělka rozvážet a rozesílat Berthenetova vína. Na oslavu jsem koupil flák francouzské paštiky a otevřel půlčíka, tedy poloviční lahev Berthenetových Les Platières. Číst dál
Včera jsem se tady dojímal nad skvělou třináct let starou sladkou rulandou šedou z moravských Hrušek (od Richarda Tichého, to víno je vynikající i druhý den a bylo by hloupé nezmínit vinaře) a lákal na popis burgundské šardonky z roku 2014. Je to trochu reklama (právě už asi popáté nabízím malý komunitní dovoz Berthenetových vín z Montagny), ale ta dvě vína se nedají srovnávat. Moravská šedá byla dělaná v nerezu nebo jiné inertní nádobě a třináct roků jsem od ní nečekal. Berthenetovo Montagny je ze starých keřů a školené v barikových sudech, letitá zkušenost říká, že první roky nemá cenu je pít. Někdy byla dobrá tři roky po sklizni (horké ročníky), ale zrovna 2014 mě zlobila. Měl jsem jich dost odložených pro sebe, ale po každé ochutnávce jsem si na otevřenou krabici psal číslovkou další a další letopočty, protože mi výrazné třísloviny bránily v tom, abych z vína měl radost. Dokud je taninů víc než ovoce, tak to nemá cenu :-) Číst dál
Nové bedýnky, burgundské šardonky k domácímu lockdownování :-) Nejpopulárnější francouzská ročenka Guide Hachette vyhlásila Vinařem roku 2020 vinařství Domaine Jean-Pierre Berthenet z Montagny-les-Buxy (web). Je to dobrá reklama, ale poctivě dodám, že to bylo na základě kolekce vín z ročníku 2017. Píše se rok 2020 a Vinař roku stále platí, ale řeč bude o ročníku 2019. Ano, podobná ocenění jsou ošidná a mohou klamat :-) Číst dál
Úlovek z nedávného rozvozu franckých Silvanerů na severní Moravě. Snažil jsem se z degustace vymluvit (pravdivým) poukazováním na týdenní nemoc a velmi pravděpodobnou ztrátu chuti, ale moji hostitelé nepovolili. Ještě že tak, protože vinařství s matoucím názvem Vinum Predmostensis (web) se nakonec ukázalo jako zajímavé. I přes únavu z cesty jsem zaregistroval, že Marek Ťápal asi čte Skleničkův blog, protože mi nedával ochutnávat Hibernal (k rezistentům a novým šlechtěním mám trvalou skepsi a netajím se tím). Ochutnávali jsme Chardonnay a Pinot Noir, Chardonnay 2017 se doma ukázalo jako skutečně krásné, elegantní a harmonické víno. První fotka je vypůjčená z webu vinařství, druhá z Facebooku Marka Ťápala. Číst dál
Ach kdeže loňské hejty jsou? Pomoc se včerejšími problémy s instalací programů na nový notebook jsem našel na místě nejnepravděpodobnějším, na placené zákaznické lince Microsoftu! Notebook je už téměř funkční s vyjímkou poštovního klienta, mikrosoftí pošta ve Win10 se mi zdá nezpůsobilá pro kohokoli, kdo dostává víc než tři zprávy denně. Leč dost stížností, měl jsem z toho tak povznesený pocit, že jsem zajel do blízké obce pro slaninu, šunku a paštiku, a vystrojil krásnou večeři. Na úvodní fotce je místo večeře hrad mezi Maconem a Cluny. Původně jsem chtěl psát o tom, že ve středověku pili vojáci víno místo vody, protože po samotné vodě měli průjmy a horečky. Dezinfikoval vodu alkohol nebo kyseliny? Nabízí se napsat, že tehdejší vína mívala nižší alkohol, ale zrovna ve čtrnáctém století to nemuselo platit.
Už jsem tady dlouho nenapsal oblíbenou myšlenku, že vinaři z Beaujolais sice můžou Chardonnay deklarovat jako Bourgogne Blanc (dokonce i Mâcon Villages!), ale opravdoví patrioti v Beaujolais polepí lahve označením Beaujolais Villages Blanc! Cokoli s názvem Bourgogne je obecně lépe prodejné než cokoli s nápisem Beaujolais, takže se na to dívám se zalíbením. Apelační předpisy (= označování vína) jsou v tomhle koutku světa složité a stále se mění. Zrovna minulý týden byly zveřejněné nové korektury, amendace a vylepšení, ale mě to už ani nebaví číst. Začínám být staromilec, nechte mi moje Burgundsko a Beaujolais, jak je znám (= jak jsem na ně zvyklý) a žádné změny. Číst dál
Šťastný nový rok všem! O Vánocích a podobných velkých příležitostech sahám pro osvědčená vína. Letos jsem dopíjel zbytky Carmignana, Berthenetovy Premier Cru z Montagny, Erbesův Mosel Sekt Brut 2015 a vůbec nízkovoltové ryzlinky. O tom není moc důvod psát, vesměs to byla vína ze Skleničkových bedýnek, na blogu dostatečně popsaná (ledaže bych chtěl popsat web tím, jak moselský sekt 2015 zvolna odchází a 2016 nazrává, aby ho nahradil). Samozřejmě se mezi známá vína vmísily i nové vzorky, dnes poznánmky o několika z nich.
Ryšák 2018, Jaroslav Osička
Číst dál
V předvánočním týdnu jsme doma sjeli soukromou degustaci bílovického vinařství Jaroslav Osička. Díky mixu pracovního a soukromého vypětí mělo dvacet vzorků klasické zdravotní následky, jako podobné večírky mívají. Před lety propagátoři nesířených, naturálních a jinak správných vín občas užívali argument, že „po nesířeném víně nebolí hlava,“ ale kocovina nedbá na síru:-) Číst dál
Zlatožlutá barva, ve vůni oxidativní, trochu jablíčkové se zralými citrusy, dost bezové a zemité. Už z toho výčtu je zřejmé, že vůně působí hodně zrale. V chuti zase ovocná zralost, žluté ovoce, ryngle a jablka, vyšší koncentrace (chutná až likérově sladce, ale na etiketě je psaných jen 12,5% alkoholu). Slabší kyselina, i přes nový ročník působí poměrně nazrále. Žádná divočina, je to seriózní jako banka Na Příkopech. Úplně dokonalé víno, kterému chybí pár gramů kyseliny a svěží citrusové aroma. Co to je? (Nápověda: tagy :) Číst dál
Konečně se dostávám k Berthenetovu Chardonnay PUR 2018 s podtitulem Sans Soufre Ajouté, což amatérsky a bez slovníku překládám jako Bez přidané síry. Většina čtenářů už ví a zbylým vysvětlím, že víno nikdy není zcela bez síry. Síra vzniká v malém množství jako vedlejší produkt alkoholového kvašení, takže pár miligramů SO2 analytici najdou, i když vinař síru nepřidá. Číst dál
O francouzském filmu režiséra Cedrika Klapische Ce Qui Nous Lie (česky Víno nás spojuje, anglicky Back to Burgundy) jste už asi četli. Já jsem ho poprvé viděl v úterý (celý film je ke stažení tady). Je to romantické a dojímací s potenciálem zalíbit se všem, co někdy byli v Burgundsku (nebo mají komplikované vztahy s otcem či naopak s vlastními dětmi, což je jeden z motivů ve scénáři). Nechci to shazovat, ale zdá se mi, že film samotný neobstojí… něco jiného je, když ho vidíte očima člověka, který v Burgundsku byl a stýská se mu. U jednoho z prvních záběrů jsem vykřikoval, Tahle autobusová zastávka je v Prémeaux-Prissey (omyl, není :-), scéna z pohřbu otce tří hlavních postav je točená na hřbitůvku v Puligny-Montrachet a letecké záběry Cortonu taky berou za srdce. Ve scénách ze sklizně jsou většinou záběry sběru bílých hroznů, takže čtenářům blogu doporučuju některé z Montagny Premier Cru od Bertheneta z nedávných burgundských bedýnek. Tahle kombinace funguje! Číst dál
Harmonie 2012, Crémant de Bourgogne, Domaine Berthenet
3700 číslovaných lahví a vlastní výroba. To není nic samozřejmého, stejně jako (skoro) všude jinde i v Burgundsku si nechávají vinaři dělat sekty u specializovaných výrobců. V mnoha případech má výrobce tři šarže a jeho zákazníci si vybírají podle kvality a ceny. Harmonii si Berthenetové vyrábí sami a nechávají víno v lahvi na kvasnicích ležet třicet měsíců. Čisté Chardonnay a díky vzpomínkám na tichá vína ročníku 2012 jsem byl hodně natěšený. Číst dál
