Byla to pracovní cesta, jen tři noci v Castello delle Forme, několik schůzek a cestou zpátky noc v Německu a vyzvednutí zásilky vín ve vinařství Horst Sauer. Původně to mělo být jen na dvě přespání, ale druhý den jsem si domluvil ještě dvě schůzky na třetí den, jednu v Todi. A ano, důležitou roli asi hrálo to, že jsem chtěl vidět Todi. Na úvodní fotce pohled ze silnice, za sjezdem z dálnice. Číst dál
Ještě před kovidovými časy jsem potkal Federika Pancaro na degustaci v Praze. Vína se mi líbila, ale skutek utek. Až v kovidových lockdownech jsem si na něj vzpomněl a vyměnili jsme si pár zpráv. K výletu do Arezza a návštěvě vinařství došlo až teď v květnu. Kdybyste někdy chtěli vinařství navštívit, tak varuju před tím, že Via delle Conserve není jen ulice, ale celá čtvrť o několika kilometrech čtverečních. Stejně se jmenují všechny vedlejší ulice a uličky včetně polních cest vedoucích na okolní kopce. Než jsem to pochopil, projezdil jsem po Arezzu 70 minut. Číst dál
A jak řekli, tak udělali! Kdo čte pravidelně, ten už ví, co předcházelo: základní Vernaccia jménem Hydra se u mě v ročníku 2021 dostala do TOP 2 (spolu se zelenou Vernaccií od Panizzi) a Lyra 2019 se mi moc moc líbila. Při prohlížení webu jsem objevil nabídku na degustaci ve vinařství, 6 vzorků za deset EUR, tak jsem nacvakal registraci a v sobotu jsem jel. Už před rokem mi Palagione doporučoval italský someliér Fabio Z. a nabízel, že mě tam vezme, ale tehdy jsem odmítl. Vygůgloval jsem si, že nějaký český e-shop nabízí Hydru, usoudil jsem, že už je český dovozce a udělal slušňáka. Letos jsem na českém webu Palagione nenašel, ale při degustaci vyšlo najevo, že je přesto někdo dováží, i když asi v malých objemech. Číst dál
Guidalberto je druhé víno vinařství Tenuta San Guido, výrobce Sassicaie, nejslavnějšího italského vína moderní doby. Dárek přivezený z říjnové cesty do Toskánska má zábavný příběh. Povídal jsem si v Toskánsku s neznámou paní a mezi řečí zmínila, že pracuje ve vinařství v blízkém Bolgheri. Taky byste se zeptali v kterém vinařství, žejo. Když mi řekla, že v Tenutě San Guido, byla i další otázka jasná. Zeptal jsem se, jestli se mnou půjde na večeři, protože chci vyzvídat :-) Na večeři jsme šli, druhý den mi přinesla Guidalberto 2019.
Dnes jen několik dosud nezveřejněných fotek z říjnových cest po Toskánsku a Umbrii. Na úvod Golfo Baratti s etruskou pevností Populonia vlevo nahoře. Nechci probouzet vášně, cesty i výběr fotek byly vedeny původní úvahou na začátku října. Termín se mi vůbec nehodil, ale nakonec rozhodlo, že zůstat doma znamená přijít o čtyři týdny azzurra, blankytně modré oblohy nad hlavou. Číst dál
Začnu zvolna, krajina kousek za Sienou. Už v červnu jsem tudy jel a moc se mi tam líbilo. Teď v říjnu, s rozoranými poli bez zeleně, to bylo ještě silnější. Připomínám, že fotky jsou rozklikávací. Číst dál
V prvním díle toskánského fotoseriálu jsem odbyl Colle di Val d’Elsa čtyřmi fotkami a to byla škoda. Je to moje poutní místo, úvodní fotka pro mě symbolizuje letní Toskánsko. Tentokrát stejný pohled z půlky října. Číst dál
Minulý týden jsem po pěti letech zase zajel do Palazzone. Pravidelní čtenáři ví, že vinařství Palazzone je v Umbrii poblíž Orvieta a patří rodině Dubini (a měli jsme od nich už troje Komunitní bedýnky). Z předchozích setkání jsem znal enologa Giovanni Dubiniho, teď se k nám přidal i jeho syn Pietro. Na první fotce pohled na orvietské střechy od vinařství. Číst dál
Dnes to bude o Toskánsku, jak ho možná neznáte :-) Číst dál
V úvodu předchozího fotoreportu jsem zmiňoval, že vznikl díky malé zajížďce při cestě do toskánského Lajatico. Tak teď konečně Lajatico. Na první fotce historické náměstí s novým sloupem vpravo. Číst dál
Pro samé cestování nestíhám psát, návštěvu Tenuty di Gracciano della Seta a degustaci jsem odbyl jen třemi fotkami. Beru to jako dluh. Přestože jsme nedegustovali žádné nově nalahvované víno, které bych ještě neznal, jeden objev jsem tam udělal. Číst dál
Jel jsem do Lajatica a cestou jsem se stavil v Peccioli. Taky mě zklamalo nebo naštvalo několik vín, mladé Vermentino z Bolgheri bylo oxidativně vyrobené (bez varování, to je zrada :-) a Chi Classico, které se mi moc líbilo v červnu, bylo v říjnu na vylití. Za dva dny v lahvi se zvetilo, ale původní nadšení se už nedostavilo. Tak jsem utekl ke starému obrázkovému formátu. Číst dál