Minulý rok jsem česká vína flákal, a myslím tím vína z Čech, ne vína z Moravy. Začít v novém roce degustační poznámky mělnickým Pinotem může vypadat jako úlitba lokálpatriotismu nebo laciné rozhřešení, ale není tomu tak. Ve skutečnosti mě hned po otevření jako první napadlo, že tohle bych si měl nechat pro sebe. Mlčet. Neprozraďme nic co víme! Mlčenlivost chrání nás :-) pamatujete? Dnešní víno je totiž parádní a navíc snadno dostupné.
Páteční degustaci vinařství Porta Bohemica na nádvoří litoměřického zámku jsem musel oželet, ale aspoň jsem si odtud přivezl dvě vína. Nejvíc jsem byl zvědavej na milerku, ostatně jsem vždycky chtěl Aleši Svatošovi říct (ale neřekl), že na jeho místě bych se na ostatní odrůdy vykašlal a dělal jen milerku a Vavřince (a možná Pinot).
Müller Thurgau 2015 zemské, Porta Bohemica
Číst dál
Po delší době se mi doma sešlo větší množství darovaných lahví, vesměs samizdatové vzorky mini-vinařů a v tom nejlepším smyslu amatérů. Snažil jsem se s nimi vypořádat co nejodpovědněji, na blogu vyvěsím jen ty, které se mi líbily. Údaje o zatřídění jsou „potenciální“ a vycházejí jen z cukernatosti hroznů, vína nebyla zatříděná. A začneme hobby-vinařstvím Macháček a syn z Kralup nad Vltavou. Vinici mají u Nelahozevsi, vína dělají asi většinou v demižonech (malé objemy), ale jejich Zweigelt byl dobrý. Číst dál
Kamarádi – cyklisti mi vyprávěli, jak marně hledali na Mělníku dva večery místní víno k večeři. Trend konzumace místních potravin přivál stojan s mělnickými víny už i do neratovické Billy, ve Francii a v Itálii je dávno běžné, že místní vína tvoří většinu nabídky supermarketů. Ale večer jsem si uvědomil, že z loňských českých komunitních bedýnek mám doma poslední lahev (popravdě všechny zmizely díky vysoké poptávce moravských milovníků vína, pro ně jsou Žernoseky větší rarita než Chile nebo Argentina, Undurragu seženou v každé sámošce :-) Šel jsem do sebe a poslední lahev žernoseckého pinotu šla na stůl. Miluju burgundské Pinoty a celý rok dělám Tour de France, ale místní je místní! Číst dál
Nedočkavě jsem se probíral trofejními lahvemi z víkendu v Troji a nakonec jsem se rozhodl pro žernosecký Vavřinec. Vipava se musela kodrcat déle a hlavně byla řádně nalahvovaná (takže jí delší čas prospěje), ale Vavřinec je sólo vzorek stočený do lahve ze sudu, tak mu nejvíc prospěje, když ho otevřu hned. Číst dál
Milovníci českých vín asi poznají vinici a místo, ostatním napoví neupravovaná barva oblohy a silueta kopce za vinicí. Číst dál
Novoroční dárek a příjemné překvapení. Ani nemůžu dost vychválit ambaláž, etiketa se mi moc líbí. Cenu neznám, ale podle odrůdy a výrobce hádám kolem stodvaceti korun.
Modrý Portugal 2012 jakostní, Žernosecké vinařství s.r.o.
Ve skleničce temně rudá barva s kávovým odstínem, kořenitá odrůdová vůně – hned po otevření to ještě šlo splést, ale hodinu poté už ne. Zemité, trochu utíkající do těkavek, ale to je pro domácí Portugaly typické. V chuti odbouraná kyselina jablečná, jemně navinulé, středně plné, kořenité, peckovité, jednoduché, ale pěkné a čisté. Podle vyšší koncentrace a alkoholu (13%) bych tipoval pozdní sběr a malý zbytkový cukr. V dochuti nejdéle přetrvává alkohol, jakoby ho tam bylo víc než vína. Ať už je to docukřením nebo ne, je to docela dobré – samozřejmě to závisí na to, jestli jsem správně tipnul cenu. Dobře pitelné, odrůdově typické a zřetelně domácí víno, takže za mě dobrý :o)
Nabídka na Komunitní bedýnku s novějšími Erbesovými ryzlinky s medailí z Prague Wine Trophy 2014 a na zlevněné vstupenky na Galadegustaci PWT, na kterou přijede i vinař Stefan Erbes, stále platí!
Letos jsem toho moc nenacestoval, jen na jaře jsem vyvezl dcerku na Moselu, jako přeshraniční turista jsem byl v Rakousku a v létě pár dní v Alsasku. Na novoroční předsevzetí si nepotrpím, ale pokud jde o rok 2015 a cestování, polepším se! Když dálka zavolá… benzin za 27,90 kazí náladu Vladimíru Putinovi a zlepšuje ji chudým wine-bloggerům. Číst dál
Ještě nedávno jsem ukazoval z auta návštěvám nejjižnější vinici mělnické vinařské oblasti, jen kilometr od našeho domu. Naposledy mě trochu mátlo, že při pohledu z auta vinici nevidím, jenže ona byla malá, snad 300 hlav, tak jsem to přešel.
Ne že by celý týden nebylo o čem psát. Dělo se toho tolik, že nebyl čas na psaní. Čtvrteční fotbal se synem, úroda hub, příprava české Komunitní bedýnky, pošírovaná hruška na brandýském zámku a další soukromé zážitky… po týdnu jsem se bál, že mám kliku, jaká v antice přivolávala závist a hněv bohů. Takže stručně: rostou! Číst dál
Největší potěšení pro vinného snoba bývá pochlubit se slavným vínem, které ostatní neměli. Desetiletá Sassicaia by mohla stát 5-6 tisíc, takže tím ve společnosti spolehlivě vzbudíte směs závisti a opovržení. Wine-blogger je vyšší stadium vinného snoba, které dosahuje dospělosti v okamžiku, kdy se vyrovná se skutečností, že Romanée Conti nikdy neochutná. Přesto mu zbývají malé velké radosti, protože nedostupnost vína nemusí být daná jen cenou. Třeba když mu někdo z ciziny pošle sudový vzorek zajímavého vína. Když dostane sudový vzorek z domácího vinařství a napíše, že to bude pecka :o) A když mu předpověď potom vyjde… Číst dál
Díky nedělním večerům na Primě už konečně víme, jak vypadá současné moravské vinařství. Rozhodl jsem se udělat něco i pro ty, které zajímá české víno (a věřím, že to zaujme hlavně moravské čtenáře, v předchozích toskánských bedýnkách bylo přihlášených jen pět Moravanů). Nové Komunitní bedýnky zkrátka věnuju nesamozřejmému a obtížně popsatelnému českému vinařství. Číst dál
