Tak už je to oficiálně na etiketách, Antoine Clerc je součástí názvu vinařství. Zásilka burgundského vína Domaine Bouthenet-Clerc přijela večer před osmou, kapka radosti v jinak mizerném týdnu. Chvíli po osmé už jsem kontroloval základní Pinot Noir. Číst dál
Archiv štítku: Burgundsko
Málo známé Premier Cru z burgundských Maranges
Pro změnu to dnes zkusím stručně, bez vykecávání. I když… ve středu večer hraje Slavia o postup do Ligy Mistrů a zároveň startuje talkshow Jiřího Ovčáčka na TV Jaromíra Soukupa. Zajímalo by mě 1) na co se budete dívat vy a 2) který génius naprogramoval Ovčáčka proti fotbalu. Nebo že by cílovou skupinou Jiřího Ovčáčka nebyli frustrovaní muži, ale zanedbávané ženy? Číst dál
Samožerské plkání o červeném Santenay a bedýnkách číslo 78
V pondělí večer byla uzávěrka přihlášek do bedýnky burgundských Pinotů. Když k večeru přihlášky překonaly laťku, kterou jsem si stanovil k zaplacení vína plus dopravy, spadl mi kámen ze srdce. Zase jednou mi to vyšlo, už po osmasedmdesáté, ale bylo to na poslední chvíli… Dovolím si několik samožerských vzpomínek.
Pinot z burgundského Gevrey-Chambertin
Pinot od Guillarda jsem otvíral na oslavu prvních přihlášek do nově vyhlášených burgundských bedýnek. Potěšilo mě, všechny přihlášky (dosud došlé) byly na čtvrtou možnost (bedýnka D), kterou bych si sám vybral a kterou všestranně upřednostňuju. Projevilo se, že jako první se přihlašují ti, kdo Bouthenetovy Pinoty už dvakrát nebo třikrát měli. Pokud by preference bedýnky D zůstala, budu spokojený, protože pro sebe chci právě ta tři vína v podobném poměru počtů lahví. Číst dál
SKB 78 – burgundské Pinoty z Maranges
Mohla jsem volit mezi lepšími ženichy, říkala chlubně choť plaveckého mistra z Vančurova Rozmarného léta. Taky jsem v srpnu zvažoval několik jiných dovozů a nakonec si vybral něco, co jsem už dva a půl roku odmítal. Burgundským Pinotům jsem se vyhýbal soukromě i na blogu pro vysoké ceny a dostupné náhrady z jiných regionů. Nakonec jsem podlehl letním chutím. Španělská a italská červená vína sice nabízí levnější náhradu a stejnou kvalitu, ale většinou postrádají burgundskou lehkost, eleganci a dotek vznešenosti. Několik e-mailů ukázalo, že Marc Bouthenet z burgundské vesničky Cheilly-les-Maranges prodává slibný ročník 2017 a ceny ještě zůstávají oběma nohama na zemi. Číst dál
Francie a Španělsko, dvoje poznámky z víkendu
Facebook a další internetové vymoženosti pro mě dlouho byly jen ztráta času, ale o víkendu jsem se nechal nachytat. Kamarád – čtenář blogu postoval ze Strasbourgu fotku se starým panem Berthenetem, tak jsem si vyprosil jednu lahev. Na štrasburském Salonu nezávislých vinařů bylo podle kamarádova referátu přes 700 vystavovatelů. Čtyřdenní vstupné (6 EURO) zahrnovalo degustační skleničku a neomezený příděl vzorků, ale už ne katalog (další 4 EURO, hrůza ten kapitalismus!).
Pár fotek z francouzské degustace
Hned na prvním obrázku je důvod, proč to dnes bude fotoreport. Obchodní oddělení francouzské ambasády přivezlo 15 francouzských vinařů a obchodníků s vínem. Degustace se nekonala (jak bývá při podobných příležitostech obvyklé) v některém z pražských hotelů, ale v budově francouzské ambasády na Velkopřevorském náměstí. Staré obrazy, gobelíny a stylový nábytek dodaly nevídanou noblesní atmosféru. Číst dál
Dvě špatné zprávy a jedna dobrá
Atmosféra začátku prázdnin byla výborná, lázeňský klídek, ale víkendové otvírání nových lahví se moc nepovedlo. Obvykle ty méně povedené příklady nezveřejňuju, tentokrát ano. Především pro sebe, abych nemusel poznámky hledat jinde. A začnu burgundským Pinotem.
Gevrey Chambertin Vieilles Vignes Aux Corvées 2014, S.C. Guillard
Číst dál
Dvakrát Premier Cru z Francie a Německa
S předčasně letním počasím přišla žravá sezóna. Gril, saláty a víno na zahradě, a kdybych u toho jen celé odpoledne koukal do blankytně modré oblohy, nepovažoval bych to za ztracený čas :-) V sobotu byly v Chřestíně u Vojkovic chřestové slavnosti. Mám to tam pár kilometrů, posnídal jsem pod modrou oblohou chřestovou polévku, vepřovou panenku s chřestem a jako dezert jahodové mousse (samozřejmě s chřestem). Doma jsem si dal cappuccino a začal jsem se zase cítit jako člověk. Číst dál
Vítání jara, tradičně s Chardonnay
Kromě ryby mám burgundské šardonky spojené s vítáním jara. Skleničkův blog mi napovídá, že každoročně se na nově vytaženém zahradním stole jako první otvírá Montagny Premier Cru od Bertheneta. V pátek jsem vystěhoval stůl na zahradu a už je to tady. Původně jsem o tom ani nechtěl psát, protože jsem poslední rok několikrát otvíral Berthenetovy Staré Keře. Na podzim 2017 to skončilo klasickým závěrem „zkusit znova za půl roku,“ ale zřejmě jsem to nepublikoval. Vyhledavač už několik let zpátky neukazuje nic o Starých Keřích. Páteční okus dává naději, víno už přichází k pitelnosti. V červenci bude lepší, ale už teď se dá pít. Číst dál
Šťastný člověk a šťastné Burgundsko
„Šťastný člověk, po kterém zůstane prázdný sklep.“ Chtěl jsem Morgeot vypít na loňské narozeniny, ale odložil jsem to. Dnes jsem si uvědomil, že to ještě párkrát odložím a vypije to moje dcera. Na první napití je to hodně minerální a citrusová šardonka, v chuti ještě málo ovoce a hodně štiplavých taninů. Ale furt lepší než si ještě v úterý foukat bolístky ze soboty…
Silvaner a Pinot na konci týdne
Při pátku začnu tím, jak chutná víno vytažené z popelnice. Při rozesílání posledních Franckých bedýnek mi DPD rozbila dva balíky. To nic, to se stává. Horší bylo, že díky vyjímečně mizerné koordinaci s Uloženkou se mi jeden balík vrátil po deseti dnech a druhý přesně po 14 dnech. Jedna rozbitá lahev ušpiní etikety ostatních, takže některé lahve už nejde dál použít. Ještě horší je, že mokré lahve leží dva týdny bůhví kde, chvíli v zimě a chvíli v teple. Stáhl jsem je z oběhu pro sebe, jen musím přesvědčit účetního, že byly neprodejné. Účetní mě navzdory intuitivnímu, selskému chápání věcí přesvědčuje, že dovezená vína smím prodat sám sobě pouze za „cenu obvyklou,“ což znamená beze slev (jestli vás někdy napadlo, že nejlepší vína v Komunitních bedýnkách jsou ta nejlevnější, může a nemusí to souviset s účetnictvím :). Lahev Silvaneru s potrhanou etiketou jsem tedy vyřadil z evidence a podrobil zkoumání, zda se takové víno ještě dá pít. Matně mě přitom napadá, že k tomu, abychom si dnes v Čechách zavedli Rusko model 1950 nepotřebujeme ani volby, ani prezidenta. Čtrnáct dní a mých deset urgencí vrácení poškozené zásilky svědčí o tom, že reklamační oddělení Uloženky má ruské školení obchodních dovedností a dokáže zavést peklo na zemi. Číst dál