To si tak deset let archivujete víno v chladničce. Potom ho otevřete a za pár hodin je fuč. Když je výborné, je všechno v pořádku. Jestli bylo obyčejné nebo slabší, je to velké zklamání. Protože vás to stálo deset let v drahé chladničce a potom… nic. Pro mě silný argument proti archivaci, protože znám spoustu vín, která jsou výborná bez čekání a strčí do kapsy hodně vín s pětinásobnou pořizovací cenou i po deseti letech prvotřídní archivace. Něco jiného je, když máte možnost nakoupit přímo od výrobce deset nebo dvacet let stará vína. Většina lidí takovou možnost přeskakuje jako nezajímavou a málo vzrušující, a nadšeně nakupuje vína z anonymních švýcarských aukcí (proslulých nadpolovičním podílem padělků) nebo si sami „založí“ šest drahých lahví do sklepa a čekají, co z toho bude za deset let. I třicet let po pádu husákovského socialismu jsme národ bastlířů… stručně řečeno, archivace se hodně přeceňuje :-)   Číst dál →

Až při konečných úpravách mě napadla zvuková podobnost mezi burgundským severním Gevrey a jižním Givry. Ve skleničce by se to ani naslepo splést nemělo, ale zní to podobně.

Číst dál →

Aligoté, vrať se, vše odpuštěno! Aligoté je burgundská Popelka a sám jsem několikrát radil nováčkům, ať Aligoté vynechají. Chardonnay je prostě ušlechtilejší odrůda, jenže… občas se objeví víno, které odrůdu rehabilituje a vyvrátí předsudky. S rostoucími cenami v Burgundsku se nabízí stále větší prostor pro Aligoté, ovšem mnohé vzorky se zdají vzorně naplňovat burgundskou vinařskou poučku, že hlavním důvodem pěstování Aligoté je koktejl jménem Kir.

Číst dál →